Nahrávání lékaře? U stížností nic neobvyklého.
Mnohé z nás dnes již nepřekvapí upozornění, že komunikace je monitorována. Je to většina komunikací v bankách nebo pojišťovnách, uskutečněná zejména telefonicky. Stále se však setkáváme s otázkou na nahrávání zdravotníka v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Otázka tedy zní: Může pacient použít nahrávku komunikace s personálem nemocnice, který o nahrávání nevěděl?
Autorka představuje téma použitelnosti nahrávek z praxe ombudsmana při vyřizování stížností ve zdravotnictví. Mnohdy se jedná o nahrávky komunikace bez souhlasu nahrávaných. Stížnost například obsahuje námitku ohledně vhodnosti chování personálu a stěžovatel požaduje omluvu za konkrétní výroky.[1]
Stížnostní mechanismus ve zdravotnictví
V případě nespokojenosti s postupem personálu nemocnice je možné podat stížnost poskytovateli zdravotních služeb (tedy přímo nemocnici). Pokud vyřízení není dostatečné, lze další stížnost směřovat na krajský úřad nebo v Praze na magistrát (dále jen „úřad“).[2] Na ombudsmana se lze obrátit, až pokud stěžovatel není spokojen ani s vyřízením věci daným úřadem.[3]
Přípustnost a použitelnost nahrávek
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod.[4] Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam.
Svolení k použití zvukového záznamu není třeba, pokud se pořídí nebo použije k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Současně zvukový záznam nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.[5]
Ombudsman vyhodnocoval použitelnost nahrávek a dospěl „k závěru, že k zásahu do osobnostních práv lékařky dojít nemohlo, neboť obsah hovoru mezi lékařkou a stěžovatelkou nelze považovat za projev osobní povahy, naopak se jedná o projev v souvislosti s výkonem povolání. Ochranu soukromí totiž nelze aplikovat na případy, kdy projevy osob nemají osobní povahu.“ Tajné pořizování nahrávek chápe jako nástroj k ochraně slabší strany, která nemá mnohdy jak jinak svá tvrzení prokázat.[6]
Úřad tak má chování zdravotníků z nahrávek vyhodnotit a uvést své hodnocení ve vyřízení stížnosti. Nestačí pouhé konstatování, že nahrávka byla pořízena bez souhlasu osoby ani to, že úřad má další důkazy a proto se jí nebude zabývat.
Úřad se také nemůže pouze odkázat na pochybnosti o pravosti a úplnosti nahrávek.[7] Ombudsman však připustil omezené použití nahrávek, na kterých totožnost osob ani jejich projevy nejsou zřetelné.[8]
Plošný zákaz nahrávek ve vnitřním řádu
Ombudsman odmítl také situaci, že se pacient má řídit zákazem jakéhokoli nahrávání u poskytovatele zdravotních služeb,[9] který formuloval ve svém vnitřním řádu.
Ombudsman upozorňuje, že takovýto zákaz ve vnitřním řádu popírá práva pacientů a z toho důvodu není vymahatelný. Vnitřní řád by ho neměl vůbec obsahovat. Přestože platí, že pacient je povinen řídit se vnitřním řádem poskytovatele zdravotních služeb,[10] vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná.[11]
Shrnutí
V rámci vyřizování stížností se setkáváme s pořízením nahrávek komunikace a jejich přiložením ke stížnosti. Tyto nahrávky pak mají úřady samostatně vyhodnotit. Nutno říct, že nahrávka může být značně autentická a obsahovat i doprovodné zvuky. To se promítne ve vyřízení stížnosti.
Do budoucna lze kromě komunikace očekávat i požadavky na nahrávání průběhu výkonu a jejich případné přezkoumání. U těchto kroků je třeba mít na paměti, že nahrávání může narušit důvěru mezi lékařem a pacientem.
[1] Například zpráva o šetření ze dne 16. července 2021, sp. zn. 1000/2021/VOP. Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9804.
[2] V určitých případech je třeba stížnost směřovat na Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany.
[3] Více informací zde: https://www.ochrance.cz/uploads-import/Letaky/Zdravotnictvi-stiznosti.pdf.
[4] Podle § 86 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
[5] Ustanovení § 88 odst. 1 a § 90 občanského zákoníku.
[6] Zpráva o šetření ze dne 16. srpna 2022, sp. zn. 5328/2022/VOP. Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/10782.
[7] Tamtéž.
[8] Zpráva o šetření ze dne 15. února 2022, sp. zn. 4867/2021/VOP. Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/10116.
[9] Zpráva o šetření ze dne 6. března 2023, sp. zn. 4843/2022/VOP Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/11448.
[10] Ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ve znění pozdějších předpisů.
[11] Ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) věta za středníkem zákona o zdravotních službách.
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




