Odpovědnost zprostředkovatelů za uskladnění zboží třetích stran

Společnost Coty distribuuje jako držitelka licence k ochranné známce Evropské unie parfémy DAVIDOFF. Tyto výrobky byly k dostání na online tržišti Amazon – Marketplace na internetové stránce amazon.de, provozované společností Amazon Service Europe. Na online tržišti nabízela tyto výrobky třetí osoba (prodávající). Kupní smlouva byla uzavřena mezi tímto prodávajícím a kupujícím. Prodávající mají možnost využít i sklady Amazonu provozované mimo jiné společností Amazon FC Graben.

Společnost Coty vyzvala prodávajícího ke zdržení se porušování práva z ochranné známky, neboť práva z ochranné známky nebyla vyčerpána (tyto výrobky nebyly uvedeny na trh v EU majitelem nebo s jeho souhlasem). Prodávající společnosti Coty vyhověl. Dále se společnost Coty domáhala u společnosti Amazon Service Europe vydání výrobků porušujících ochrannou známku. Protože ne všechny výrobky porušující ochrannou známku pocházely od výše uvedeného prodávajícího, ale některé z těchto výrobků byly uskladněny pro jiného prodávajícího, vyzvala společnost Coty ke sdělení jeho jména a adresy. Tomuto požadavku společnost Amazon Service Europe odmítla vyhovět.

Společnost Coty v řízení u německého soudu navrhla, aby se společnosti Amazon Service Europe a Amazon FC Graben zdržely skladování nebo odesílání, nebo aby se zdržely nechat skladovat nebo odesílat parfémy s ochrannou známkou Davidoff Hot Water na území Německa, pokud tyto výrobky nebyly uvedeny na trh v EU s jejím souhlasem. Německý soud v průběhu řízení vznesl předběžnou otázku k SDEU.

Uskladnění zboží pro třetí osoby jako užívání

Pro posouzení věci se SDEU zaměřil na výklad pojmu užívat. Podle čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení č. 2017/1001 o ochranné známce EU (díle jen: „nařízení“) je vlastník ochranné známky EU oprávněn bránit všem třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby v obchodním styku užívaly pro výrobky nebo služby jakékoli označení mimo jiné, je-li toto označení totožné s ochrannou známkou EU a je užíváno pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je ochranná známka EU zapsána. Užívání je podle soudu spojeno s aktivním jednáním a s přímou nebo nepřímou kontrolou. Podle čl. 9 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení se může vlastník ochranné známky domáhat zákazu nabízet výrobky označené ochrannou známkou, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem. Se souhlasem vlastníka ochranné známky se tohoto může domáhat i nabyvatel licence. V případě jednání společností ze skupiny Amazon nebyly výrobky označené ochrannou známkou EU uskladněny za účelem nabízení k prodeji nebo uvedení na trh, ale pouze uskladněny pro třetí osoby. Tyto třetí osoby mohou jednání ukončit a vyhovět tak zákazu. „K tomu, aby uskladnění výrobků označených označeními totožnými nebo podobnými s ochrannými známkami mohlo být kvalifikováno jako „užívání“ těchto označení, je ještě třeba, ….., aby hospodářský subjekt provádějící toto uskladnění sám sledoval cíl uvedený v těchto ustanoveních, který spočívá v nabízení výrobků nebo jejich uvádění na trh.“

Pouhé poskytování online platformy pro nabízení zboží není užíváním ve smyslu výše uvedeného nařízení. SDEU navázal na předchozí rozsudky Google France a Google (C‑236/08 až C‑238/08) a Frisdranken Industrie Winters (C‑119/10), které se v prvním uvedeném případě týkaly klíčového slova totožného s ochrannou známkou a v případě druhém plnění obalů, na kterých bylo umístěno označení totožné s ochrannou známkou, pro třetí osobu. V obou případech SDEU neklasifikoval roli prostředníka jako užívání označení, jehož zákazu by se vlastník ochranné známky mohl domáhat vůči tomuto prostředníkovi.

SDEU ve věci Coty dále připomněl, že roli prostředníka je nutné posuzovat i z hlediska odpovědnosti poskytovatele služby hostingu, který umožní třetí osobě užívat ochrannou známku. Poskytovatel hostingu není podle čl. 14 směrnice 2000/31 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) odpovědný za ukládané informace, jestliže o protiprávnosti informace nevěděl, nebo ji odstranil, jakmile se o ní dozvěděl. Soud v projednávané věci na předběžnou otázku německého soudu rozhodl, že subjekt, který provozuje online tržiště a sklad, ve kterém uskladňuje výrobky porušující ochrannou známku, není odpovědný za toto porušení, ledaže o tomto porušení věděl (jako poskytovatel služby hostingu). Zajímavé je, že generální advokát Campos Sánchez-Bordona ve svém stanovisku [1] doporučoval soudu shledat společnosti skupiny Amazon odpovědnými za porušení ochranné známky, a to nikoliv podle směrnice o elektronickém obchodu, nýbrž jako primárního porušovatele ochranné známky. Podle generálního advokáta hraje Amazon aktivní úlohu při nabízení zboží a jeho uvádění na trh. Amazon v rámci svého programu pro prodejce nabízí prodejcům celou škálu služeb spojených s nabízením a prodejem zboží. „Vstupem do tohoto programu prodávající předá společnostem Amazon výrobky vybrané zákazníkem, a jsou to podniky ze skupiny Amazon, které je obdrží, uskladní ve svých distribučních centrech, připraví (mohou je dokonce opatřit etiketou, vhodně je zabalit nebo připravit v dárkovém balení) a expedují je kupujícím. Skupina Amazon se může postarat o reklamu a šíření nabídek na svých webových stránkách. Navíc Amazon poskytuje službu péče o zákazníka ohledně konzultací a vrácení zboží a vyřizuje vracení peněz za vadné výrobky. Je to také Amazon, kdo od kupujícího přijímá platbu za zboží, jejíž částku poté převádí na bankovní účet prodávajícího.“

Závěr

SDEU aktivní jednání Amazonu ve svém rozsudku nezohlednil. Rozsudek neobsahuje ani odpověď na otázku, jaká míra zapojení prostředníka je třeba, aby bylo jeho jednání možno podřadit pod pojem užívání ve smyslu nařízení. Vyjasnění odpovědnosti prostředníků nebo také zprostředkovatelů, kteří poskytují službu informační společnosti, a zároveň poskytují prodávajícím další služby spojené s nabízením a prodejem zboží, je přitom obzvláště důležité v době, kdy tyto subjekty hrají v ekonomice čím dál důležitější roli a jejich služby zahrnují stále větší škálu činností. Často jsou první volbou pro spotřebitele při vyhledávání zboží a jeho objednávání. Pokud dojde k odstranění nebo zablokování nabízeného zboží porušujícího ochrannou známku, anebo ukončení spolupráce s prodávajícím, není toto zboží spotřebitelům (snadno) dostupné.

Spotřebitel nemusí být často ani schopen rozlišit, že se nejedná o zboží nabízené přímo zprostředkovatelem (v tomto případě Amazonem), ale třetí osobou. Vlastníci ochranné známky se proto kromě samotného prodávajícího domáhají svých práv u zprostředkovatelů. Zprostředkovatelé nicméně nejsou za porušení práv k ochranné známce odpovědní, pokud výrobky označené ochrannou známkou sami aktivně neužívali, nebo nad užíváním neměli kontrolu a zároveň o porušování práv k ochranné známce třetí osobou nevěděli. Jakmile se zprostředkovatel o porušení práv k ochranné známce dozví, musí zboží porušující ochrannou známku odstranit. Vzhledem k tomu, že zprostředkovatelé v rámci svých služeb pro prodávající přebírají aktivity spojené s nabízením a prodejem zboží, není vyloučeno, že SDEU bude o míře zapojení zprostředkovatelů, které by bylo možné posoudit jako užívání ochranné známky, v budoucnu opět rozhodovat, a tuto otázku zodpoví.