S odškodněním neváhejte, ať vás o kompenzaci nepřipraví promlčecí lhůty
Mezi lidmi stále panuje řada nejasností ohledně kompenzací po dopravních nehodách, pracovních úrazech i z komerčního pojištění. Některé faktory je přitom třeba nejen dobře znát, ale i pečlivě hlídat.
Na celou řadu částí odškodnění se totiž vztahují promlčení lhůty. Pokud je nestihnete, o celou částku přijdete, varuje společnost Vindicia, která se na oblast specializuje. Průměrná kompenzace po bouračce či pracovním úrazu přitom dosahuje více než 800 tisíc korun.
Při slovech o odškodnění si převažující část Čechů představí klasické bolestné, tedy kompenzaci samotného původního úrazu a jeho léčby. I kvůli tomu, že netuší, na co mají nárok, přichází o další složky odškodnění. Jedná se například o cestovné, ošetřovné či ztížení společenského uplatnění. U každé této položky je nutné hlídat promlčení lhůty, jinak se poškození peněz nedočkají.
V drtivé většině případů mají lidé na řešení své situace desítky měsíců. Ačkoliv se může zdát, že jde o dostatečný čas, praxe ukazuje, že stačit nemusí. „Po samotné nehodě či vážném úraze jsou lidé i jejich blízcí v šoku a zaměřují se hlavně na léčbu a řešení nezbytných opatření. Běh rodiny se změní a je třeba se tomu přizpůsobit – opatření nutná pro zahájení procesu odškodnění má v hlavě málokdo. Na kompenzaci se lidé typicky začnou ptát, až když si pojišťovny vyžádají podklady a na jejich základě navrhnou nesmyslně nízkou částku. Sami od sebe lidé nebývají aktivní do chvíle, než jim cca rok či rok a půl od úrazu nezačnou docházet úspory a nespadnou do značné finanční tísně. Povědomí o tom, jak postupovat, je v Česku zcela mizivé. Lidé to tak zkouší sami, popřípadě přes právníka či finančního poradce, a to obvykle z okruhu známých a kamarádů známých, kteří ale na velmi specifickou oblast odškodňování nejsou odborníci. K nám se po takovém kolotoči mnozí dostávají opravdu jen těsně před tím, než by byl případ promlčený. A bohužel nezřídka pozdě, kdy už pomoci nejde,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění z Vindicia.
To byl případ klientky z jižní Moravy, která firmu oslovila až 3 roky od dopravní nehody. Zranění bylo vážné a bylo by odškodněno velmi vysokou částkou – jenže v tu chvíli již bylo bolestné, dorovnání platu, ošetřovné a cestovné promlčené. „Stihli jsme tedy jen malé dodatečné bolestné za operaci ruky, která proběhla rok od nehody a kompenzaci za ztížení společenského uplatnění. Klientka získala téměř 600 tisíc korun, ale mohlo to být daleko více,“ upozorňuje Beck.
Nejde jen o dobu, kdy k úrazu došlo
Velmi často se lze setkat s termínem „ustálení zdravotního stavu.“ Podle Vindicia jde o velmi důležitý aspekt, kterému ale málokdo rozumí. „Když se člověk zraní, třeba při autonehodě či pracovním úrazu, jeho kondice se samozřejmě postupně mění. Zranění se léčí, ale přichází i komplikace. Až rok poté, co se zdravotní stav ustálí, přijde čas určit částku na ztížení společenského uplatnění. To odráží, jak moc se následky úrazu propsaly do každodenního života člověka. A nepatří sem jen přetrvávající bolest či jizvy. Zahrnuje veškerá omezení – ilustrací je, že poškozený býval aktivní sportovec, ale o možnost pohybu přišel, ztratil možnost cestovat, ale objevily se i různé psychické potíže, které se nezřídka projeví až s velkým odstupem,“ vysvětluje Beck. Zde se obzvláště vyplatí všechny lhůty pečlivě hlídat, protože právě ztížení společenského uplatnění bývá odškodňováno vysokými částkami.
Je třeba začít případy řešit, lhůty pak nepropadnou
Zcela zásadním okamžikem pro nepromlčení lhůt je žaloba, tu je nutné stihnout podat nejpozději na den přesně v rámci lhůty promlčení. Případ se pak může řešit dlouho, popřípadě se ve vzácnějších případech táhnout u soudu – ale promlčen už být nemůže, pokud se advokát nedopustí výrazné chyby.
Složitější je situace, pokud člověk musí podstoupit operaci související s původním úrazem například 2 roky od úrazu, přičemž odškodnění požaduje až 4 roky po vzniku původního zranění. Zde stále platí teze o ustálení stavu – pokud člověk vyžaduje léčbu, stav není ustálen. Původní bolestné se promlčí po 3 letech, ale to další z reoperace se odškodňuje v přímé souvislosti s úrazem. Byť je to občas složité, vyplatí se nevzdat. Vindicia popisuje případ klientky, které policie řekla, že se o odškodnění nemá ani pokoušet, protože viníkem jejího zranění je narkoman, od kterého kompenzaci nezíská. Žena se nevzdala a za pomoci expertů na vysoké odškodnění dosáhla. A to právě za stavu, kdy původní zranění vzniklo v roce 2016 a další operace byla potřeba dokonce o 6 let později.
Promlčecí lhůty – přehled (zdroj: Vindicia)
Dopravní nehody
Pracovní úrazy
Komerční zdravotní pojištění
Pojištění odpovědnosti
Bolestné
3 roky
3 roky
3 roky
Denní odškodné
3 roky od úrazu
Trvalé následky
4 roky od úrazu
Ztížení spol. uplatnění
4 roky od ustálení stavu
3 roky od ustálení stavu
3 roky od ustálení stavu
Dorovnání mzdy
3 roky
3 roky
3 roky
Ošetřovné
3 roky
3 roky
3 roky
Cestovné
3 roky
3 roky
3 roky
Psychická újma
3 roky
3 roky
3 roky
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.



