Jsou sňatky uzavírané ve Svatbě na první pohled právoplatné?

Podobně jako Too Hot To Handle, i Svatba na první pohled v nás vyvolala různé otázky. Svatby totiž mají nejen významný sociální, nýbrž i právní rozměr, který spočívá především v tom, že manželům vzniknou nejrůznější práva a povinností osobní i majetkové povahy. V tomto článku tedy zodpovíme otázku, zda by vůbec bylo legální, aby průběh Svatby na první pohled byl takový, jak jej tvůrci popisují, a souhrnně zhodnotíme tuto reality show z právního hlediska.

Popis průběhu Svatby na první pohled

Podle oficiálního popisu[1] se do Svatby na první pohled přihlásí různí nezadaní lidé, kteří by rádi poznali svůj ideální protějšek. Vedle účastníků zde klíčovou úlohu sehrávají i odborníci z různých odvětví (jako jsou psychologové, biologové atd.), kteří s využitím svých znalostí párují účastníky tak, aby dané páry byly – přinejmenším prizmatem vědy – co nejideálnější. Takto spárovaní účastníci se poté poprvé tváří v tvář setkají až před oltářem. Své „ano“ si tedy říkají lidé, kteří se dosud neviděli a kteří o sobě nic nevědí (kromě toho, že jsou si podle odborníků souzeni). Po svatbě následuje svatební cesta do atraktivní destinace a konečně i vzájemné poznávání se nového manželského páru.

Diváci tedy mohou sledovat, zda lze díky moderním vědním poznatkům najít páry, které spolu budou žít harmonickým životem.

Lze vůbec vstoupit do manželství s někým, koho prakticky neznáte?

Abychom odpověděli na tuto otázku, nahlédneme nejprve do občanského zákoníku, který komplexně upravuje manželství. Manželství je podle § 655 obč. zák. chápáno jako trvalý svazek muže a ženy.[2]

Kromě problémů, které by uzavření manželství se zcela neznámým protějškem přineslo v oblasti vzájemného vztahu novomanželů, nelze opomíjet ani právní problémy. Podle § 656 odst. 1 obč. zák. vzniká manželství souhlasným sňatečným prohlášením muže a ženy, přičemž toto prohlášení musí být svobodné a úplné. Tato přídavná jména označují, že u každého snoubence musí existovat vážná vůle uzavřít manželství s druhým snoubencem, přičemž snoubenci nesmějí být při sňatečném prohlášení ovlivněni ani fyzickým, ani psychickým násilím.

Dále je také třeba, aby vůle obou novomanželů skutečně směřovala ke vzniku manželství jakožto trvalého svazku.[3]

V případě Svatby na první pohled lze předpokládat, že účastníci:

• nemají dostatečně vážnou vůli uzavřít manželství s člověkem, kterého jim tvůrci Svatby na první pohled „dohodí“, protože jej vůbec neznají a protože si uvědomují, že celý proces hledání lásky a následné svatby je do značné míry pouze show pro pobavení diváků;[4]
• i pokud by měli dostatečně vážnou vůli uzavřít manželství, nebude vůle směřovat ke vzniku trvalého životního společenství manželů, poněvadž účastníci neznají vlastnosti (a v podstatě ani totožnost) toho, s nímž se mají zanedlouho stát manželi.