Úrazy na chodnících: klíčové je zjistit, komu pozemek patří
Letošní zima dopřála sníh i níže položeným obcím. Náledí a sněhová pokrývka však s sebou přináší i riziko pádů a úrazů na neudržovaných chodnících.
V závislosti na vážnosti důsledků mohou poškození získat na kompenzaci i statisíce korun, podle společnosti Vindicia se průměr pohybuje okolo 300 tisíc na případ. Klíčové je zjistit, kdo za úpravu komunikace zodpovídá a vůči komu se tak nárok na odškodnění uplatňuje. To celý proces prodlužuje, dvě třetiny případů se táhnou přes rok.
Pokud člověk spadne a zraní se na neupraveném chodníku, má nárok na kompenzaci úrazu. Jedná se o odškodnění odpovědnosti vlastníka dané komunikace, který se má postarat o její řádnou údržbu. Podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích zodpovídá za náhradu škody, která vznikla při neprůchodnosti chodníku, město či obec. „V praxi se ale setkáváme s tím, že se strany vyplacení odškodnění brání. S uplatněním nároků klientů se tak hlásíme jak u měst, tak u technických služeb či vlastníků pozemků,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Setkává se například i s obhajobou ve formě tvrzení, že meteorologové vydali varování před ledovkou, takže si zranění měli dávat pozor.
Kvůli podobným průtahům se lidé ve dvou třetinách případů dočkají odškodnění déle než po roce. Průměrné odškodnění dosahuje několika set tisíc, kromě bolestného totiž zahrnuje například i kompenzaci ušlé mzdy, ošetřovné a především ztížení společenského uplatnění.
Hledání vlastníka se vyplatí
Vindicia ze své praxe uvádí dva různé případy: v prvním došlo k pádu na pozemku, který patří městu. „Zde nakonec ani případ nemusel dojít k soudu. Důchodkyni, která si vážně poranila nohu, město vyplatilo 650 tisíc za ztížení společenského uplatnění a k tomu dalších 50 tisíc bolestného,“ uvádí Beck.
Druhý případ už byl složitější. Poškozená žena upadla před panelákovým domem v místě bydliště a najít tak stranu, vůči níž by byl nárok na odškodnění uplatněn, se ukázalo jako velká komplikace_. „Napřed jsme se obrátili na Společenství vlastníků jednotek, poté opět neúspěšně na město. Nakonec se podařilo zjistit, že je pozemek v gesci technických služeb, které se ovšem vyplacení odškodnění bránily. Případ tak skončil u soudu. Naštěstí zde zafungovali svědci události, kteří dosvědčili, že místo vůbec nebylo posypané, což potvrdili i záchranáři, kteří pro paní přijeli se sanitkou. Žena nakonec získala 200 tisíc jako bolestné a další milion korun za ztížení společenského uplatnění a ošetřovné,“_ shrnuje Beck.
4 tipy, jak zvýšit šanci na odškodnění po pádu na chodníku
1) Vše si zdokumentujte
Chodník má být i v zimě udržovaný. Pokud jste spadli a zranili se na neuklizeném chodníku, určitě si jeho stav zdokumentujte. Svůj požadavek na odškodnění úrazu budete stavět právě na tom, že cesta nebyla dostatečně upravena. Velmi vám pomůže mobilní telefon, nafoťte jak náledí, tak i vrstvy sněhu. Vyhnete se tak situaci, kdy skončíte v nemocnici, ale v mezičase někdo chodník rychle uklidí či posype, takže vám bude chybět klíčový argument. Nezapomeňte také zdokumentovat následky, které se rychle hojí – například modřiny.
**2) Zajistěte si svědky
**Nebojte se požádat kolemjdoucí o kontakt a o to, aby vám případně poskytli své svědectví. Pomohou vám potvrdit jak to, že jste se skutečně zranili na chodníku, tak skutečnost, že jste spadli při běžné chůzi, nikoliv při nestandardním chování. Místní obyvatelé vám také mohou potvrdit, že místo nebylo posypané či jinak ošetřené.
3) Schovávejte si lékařské zprávy
Veškeré lékařské zprávy si pečlivě uschovejte, poslouží jako důležitý podklad pro stanovení důsledků zranění. Pokud se v následujících týdnech a měsících objeví jiné zdravotní potíže, vždy lékaře při vyšetření upozorněte na svůj pád. Pokud by doktor uvedl, že mezi vašimi problémy a úrazem na chodníku může být souvislost, chtějte, aby ji zaznamenal do zprávy.
4) Buďte trpěliví
Právě kvůli různým sporům ohledně vlastnictví pozemku můžete na výsledek čekat delší dobu. „Ve více než 60 % našich případů je to déle než rok,“ říká Beck z Vindicia. Protože však odškodnění dosahuje až stovek tisíc korun, trpělivost se vyplatí.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



