Vánoce spotřebitele aneb co s nevhodným dárkem?
Vybrat ten pravý vánoční dárek je kumšt a asi každému se někdy stalo, že se s výběrem dárku svým blízkým netrefil, případně se sešly pod vánočním stromečkem dva totožné dárky. Jak lze nevhodný dárek vrátit či vyměnit a zachránit tak vánoční pohodu a radost?
V dnešní době je stále populárnější nakupovat dárky přes internet. Online nákupy přinášejí kromě pohodlného nakupování další výhodu, a to je pro spotřebitele možnost od nákupu odstoupit. Podle občanského zákoníku má spotřebitel právo odstoupit od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů od převzetí zboží, a to i bez udání důvodu. O tomto právu je obchodník povinen spotřebitele informovat. Pokud tak neudělá, může spotřebitel odstoupit od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů od obdržení poučení o odstoupení, nejpozději pak za 1 rok a 14 dní. Obchodníkovi také nic nebrání v tom, aby zákazníkovi umožnil vrátit či vyměnit zboží i později než po uplynutí 14 dní. Konkrétní podmínky nabízené obchodníkem budou zpravidla uvedeny v jeho obchodních podmínkách.
V případě odstoupení má prodávající povinnost vrátit spotřebiteli bez zbytečného odkladu peněžní prostředky. Obchodník nicméně není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží odeslal. Obchodník má povinnost kromě ceny zboží vrátit také poštovné za zaslání zboží od obchodníka kupujícímu. Pokud zákazník zvolil dražší cenu dodání zboží, než je ta nejlevnější nabízená obchodníkem, nahradí obchodník zákazníkovi pouze nejlevnější možnou náhradu poštovného. To také znamená, že pokud obchodník nabízí doručení zdarma, nemusí při odstoupení od smlouvy hradit zákazníkovi za poštovné nic.
Výše uvedená možnost odstoupení se nicméně neuplatní v případě zákonem stanovených výjimek. Spotřebitel tak není oprávněn v uvedené 14 denní lhůtě odstoupit od smlouvy o koupi zboží podléhajícího rychlé zkáze, o koupi digitálního obsahu (software), pokud došlo k porušení původního obalu, zboží na zakázku nebo například o dodávku novin a časopisů, pokud by mu to prodejce výslovně negarantoval například ve svých obchodních podmínkách.
Podobně výhodné podmínky bohužel neplatí při koupi zboží v obchodě. V tomto případě zákon nedává spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy, to ovšem neznamená, že se obchodník se zákazníkem nemohou dohodnout na možnosti vrácení či výměny zboží. Taková dohoda je pro obchodníka závazná. Přesto doporučujeme si možnost vrácení či výměnu zboží nechat od prodejce potvrdit písemně. Řada prodejců má dnes již možnost výměny zboží ukotvenou ve svých obchodních podmínkách a jedná se obchodní standard většiny prodejců.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: eva.dvorakova@bnt.eu
Další články
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.




