Dopadne německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích i na české subjekty?
EU připravuje legislativní novinku k otázkám (nejen) udržitelnosti v rámci dodavatelských řetězců. V Německu již řada těchto pravidel platí a může dopadat i na české subjekty.
V loňském roce nabyl účinnosti německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (Lieferkettensorgfaltspflichtengestz), od letošního roku byla jeho působnost rozšířena, nově zahrnuje i společnosti se sídlem či pobočkou v Německu s více než 1 000 zaměstnanci. Cílem zákona je zakotvit pravidla pro účinnější dodržování lidskoprávních, ekologických a dalších standardů v oblasti udržitelnosti, a to v rámci celých obchodních (dodavatelských) řetězců dotčených společností. Tyto společnosti mají za úkol provést hloubkovou kontrolu svých dodavatelů a na jejím základě identifikovat a řešit porušování relevantních práv a povinností v souvislosti s jejich činností.
Zákon necílí pouze na formální podnikatelská seskupení (např. na mateřské a dceřiné společnosti, koncern atp.), ale definuje obchodní řetězec skutečně jako řetězec dodavatelů s čistě obchodními vztahy. Vzhledem k úzkým obchodním vztahům mezi Českou republikou a Německem tak může dojít k situaci, kdy bude i po českém subjektu požadováno dodržování náležité péče dle německého zákona.
Prozatím se zákon vztahuje pouze na dodavatelské řetězce společností, které mají sídlo v Německu a zaměstnávají více než 3 000 zaměstnanců. Kritérium počtu zaměstnanců se však od 1. ledna 2024 snížilo na pouhých 1 000 zaměstnanců. V případě nedodržení stanovených pravidel podléhají tyto společnosti také nově zavedeným sankcím. Těmi jsou zejména pokuty, a to až do výše 800 000 EUR či do 2 % jejich průměrného ročního celosvětového obratu, či zákaz účastnit se zadávacích řízení v Německu po dobu tří let.
Brzy však německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích nebude v rámci EU raritou. Již brzy vejde v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859, známá také jako Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CSDDD). Tuto směrnici schválil v dubnu letošního roku Evropský parlament a byla finálně podepsána 13. 6. 2024. V současné době se tedy pouze čeká na publikaci směrnice ve Úředním věstníku Evropské Unie. I Česká republika tak bude mít povinnost unijní úpravu transponovat.
Zdroj:
Zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (Lieferkettensorgfaltspflichtengestz)
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859
Další články
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.
