Dopadne německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích i na české subjekty?
EU připravuje legislativní novinku k otázkám (nejen) udržitelnosti v rámci dodavatelských řetězců. V Německu již řada těchto pravidel platí a může dopadat i na české subjekty.
V loňském roce nabyl účinnosti německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (Lieferkettensorgfaltspflichtengestz), od letošního roku byla jeho působnost rozšířena, nově zahrnuje i společnosti se sídlem či pobočkou v Německu s více než 1 000 zaměstnanci. Cílem zákona je zakotvit pravidla pro účinnější dodržování lidskoprávních, ekologických a dalších standardů v oblasti udržitelnosti, a to v rámci celých obchodních (dodavatelských) řetězců dotčených společností. Tyto společnosti mají za úkol provést hloubkovou kontrolu svých dodavatelů a na jejím základě identifikovat a řešit porušování relevantních práv a povinností v souvislosti s jejich činností.
Zákon necílí pouze na formální podnikatelská seskupení (např. na mateřské a dceřiné společnosti, koncern atp.), ale definuje obchodní řetězec skutečně jako řetězec dodavatelů s čistě obchodními vztahy. Vzhledem k úzkým obchodním vztahům mezi Českou republikou a Německem tak může dojít k situaci, kdy bude i po českém subjektu požadováno dodržování náležité péče dle německého zákona.
Prozatím se zákon vztahuje pouze na dodavatelské řetězce společností, které mají sídlo v Německu a zaměstnávají více než 3 000 zaměstnanců. Kritérium počtu zaměstnanců se však od 1. ledna 2024 snížilo na pouhých 1 000 zaměstnanců. V případě nedodržení stanovených pravidel podléhají tyto společnosti také nově zavedeným sankcím. Těmi jsou zejména pokuty, a to až do výše 800 000 EUR či do 2 % jejich průměrného ročního celosvětového obratu, či zákaz účastnit se zadávacích řízení v Německu po dobu tří let.
Brzy však německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích nebude v rámci EU raritou. Již brzy vejde v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859, známá také jako Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CSDDD). Tuto směrnici schválil v dubnu letošního roku Evropský parlament a byla finálně podepsána 13. 6. 2024. V současné době se tedy pouze čeká na publikaci směrnice ve Úředním věstníku Evropské Unie. I Česká republika tak bude mít povinnost unijní úpravu transponovat.
Zdroj:
Zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (Lieferkettensorgfaltspflichtengestz)
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859
Další články
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví
Nadační fond je velmi zajímavý nástroj správy a ochrany soukromého a rodinného majetku. Má vlastní právní osobnost, pružnější správu oproti některým jiným nástrojům, možnost zachovat diskrétnost a zároveň si udržet plnou kontrolu nad fungováním fondu prostřednictvím správní rady.
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.
