Dopadne německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích i na české subjekty?
EU připravuje legislativní novinku k otázkám (nejen) udržitelnosti v rámci dodavatelských řetězců. V Německu již řada těchto pravidel platí a může dopadat i na české subjekty.
V loňském roce nabyl účinnosti německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (Lieferkettensorgfaltspflichtengestz), od letošního roku byla jeho působnost rozšířena, nově zahrnuje i společnosti se sídlem či pobočkou v Německu s více než 1 000 zaměstnanci. Cílem zákona je zakotvit pravidla pro účinnější dodržování lidskoprávních, ekologických a dalších standardů v oblasti udržitelnosti, a to v rámci celých obchodních (dodavatelských) řetězců dotčených společností. Tyto společnosti mají za úkol provést hloubkovou kontrolu svých dodavatelů a na jejím základě identifikovat a řešit porušování relevantních práv a povinností v souvislosti s jejich činností.
Zákon necílí pouze na formální podnikatelská seskupení (např. na mateřské a dceřiné společnosti, koncern atp.), ale definuje obchodní řetězec skutečně jako řetězec dodavatelů s čistě obchodními vztahy. Vzhledem k úzkým obchodním vztahům mezi Českou republikou a Německem tak může dojít k situaci, kdy bude i po českém subjektu požadováno dodržování náležité péče dle německého zákona.
Prozatím se zákon vztahuje pouze na dodavatelské řetězce společností, které mají sídlo v Německu a zaměstnávají více než 3 000 zaměstnanců. Kritérium počtu zaměstnanců se však od 1. ledna 2024 snížilo na pouhých 1 000 zaměstnanců. V případě nedodržení stanovených pravidel podléhají tyto společnosti také nově zavedeným sankcím. Těmi jsou zejména pokuty, a to až do výše 800 000 EUR či do 2 % jejich průměrného ročního celosvětového obratu, či zákaz účastnit se zadávacích řízení v Německu po dobu tří let.
Brzy však německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích nebude v rámci EU raritou. Již brzy vejde v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859, známá také jako Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CSDDD). Tuto směrnici schválil v dubnu letošního roku Evropský parlament a byla finálně podepsána 13. 6. 2024. V současné době se tedy pouze čeká na publikaci směrnice ve Úředním věstníku Evropské Unie. I Česká republika tak bude mít povinnost unijní úpravu transponovat.
Zdroj:
Zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (Lieferkettensorgfaltspflichtengestz)
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
