Jaké změny zákonů nás čekají od 1. 1. 2021
Blíží se konec roku, proto je dobré si připomenout, jaké změny zákonů nás čekají a co je nutné nebo vhodné udělat ještě letos.
Blíží se konec roku, doba rekapitulace a snaha dotáhnout, to, co se nám stihnout ještě nepodařilo. Co nás čeká za zákony v příštím roce, co je nutné nebo vhodné udělat ještě letos a na co se připravit v příštím roce?
Kdy se zákony budou měnit
Podle novely zákona o sbírce zákonů by již od začátku roku 2020 mělo platit, že nové právní předpisy budou nabývat účinnosti jen ve dvou datech, a to 1. ledna a 1. července. Pro některé významnější novely zákonů, které začnou platit příští rok, zákonodárce toto pravidlo dodržel, některé předpisy však budou nabývat účinnosti i v průběhu příštího roku. Umožňuje to výjimka pro zákony, které již byly k 31. 12. 2019 v legislativním procesu. Výjimky jsou pak možné z důležitých důvodů i u nově předkládaných zákonů. Takovým důležitým důvodem je například nouzový stav, tedy situace, která je nyní aktuální. Zákony, které budou přijímány nebo měněny kvůli COVID (pokud je vláda bude i nadále přijímat) tedy nabydou účinky pravděpodobně také mimo tato data.
Novela zákona o obchodních korporacích
Většina jejích ustanovení nabude účinnosti právě k 1. 1. 2021. Novela obsahuje řadu menších i větších změn, týkajících se rozhodování obchodní společnosti, členů orgánů společnosti a jejich odpovědnosti, rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů atd. Už nyní by měly mít společnosti jasno v tom, které změny se jich dotknou, kterých nových možností by chtěly případně využít.
Novela zákoníku práce
Už v letošním roce nabyla účinnosti některá ustanovení významné novely zákoníku práce, která byla letos konečně přijata po několika letech přípravy. Novela zavádí například jiný výpočet dovolené, sdílení pracovního místa, jasnější pravidla pro přechod práv a povinností v pracovně právních vztazích. Některá pravidla (například právě nový výpočet dovolené), nabude účinnosti až od roku 2021. Ohledně novely viz článek “Novela zákoníku práce, aneb dovolená podle zásluh…”, ohledně výpočtu dovolené viz článek “Je nový způsob výpočtu dovolené opravdu spravedlivější?”
Daně
Hlavní změnou pro rok 2021 je novela daňového řádu, která má zmodernizovat daňové řízení. Těžištěm navrhovaných změn je podpora elektronizace, zjednodušení kontrolních postupů, revize sankčního systému a vracení daňového odpočtu. Více v našem článku “Novela daňového řádu 2020 - shrnutí aktuálního stavu”.
V roce 2021 se již nebude platit daň z nabytí nemovitostí, podnikatelé mají odloženou povinnost EET až do konce roku 2022.
Do 1. 1. 2021 by měla nabít účinnosti i novela zákona o daních z příjmů, která zavádí paušální daň při živnostníky. Ta je stále legislativním procesu, v listopadu ji bude projednávat Senát.
Poslední změnou v oblasti daní plánovanou pro rok 2021 je tzv. vládní daňový balíček. Mezi změny, které zavádí je např. zavedení stravenkového paušálu. Tento návrh novely daňových předpisů zatím uvízl v Poslanecké sněmovně, uvidíme, zda bude do konce roku přijat a bude už v roce 2021 platit.
Stavební řízení
Zrychlení a zjednodušení stavebního řízení slibuje vládou nově připravovaný stavební zákon. Jeho příprava se velmi zdržela, zákon začal teprve v tomto měsíci projednávat Parlament a s jeho účinností se počítá až k 1. 7. 2023. Výstavbu tak v roce 2021 snad urychlí alespoň novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (zákon č. 403/2020 Sb.). Cílem novely je zefektivnit přípravu a povolovací procesy klíčových liniových staveb.
”Covidová” legislativa
Ze zákonů, jejichž potřebu přijetí vyvolala aktuální pandemická situace, bude pro rok 2021 stále relevantní tzv. LEX COVID, který novelizuje mimo jiné insolvenční zákon. Zákon umožňuje podnikatelům postiženým karanténou požádat o dočasnou ochranu před insolvencí (tzv. mimořádné moratorium). Období ochrany má být novelou zákona prodlouženo do 30. 6. 2021. Senát aktuálně novelu vrátil s pozměňovacími návrhy, nyní ji má znovu projednat Poslanecká sněmovna.
Na programy Antivirus jako ad hoc podporu zachování pracovních míst má v následujících letech navázat podpora vyhlašovaná vládou na základě novelizovaných právních předpisů. Vláda tak bude moci svým nařízením vyhlásit například tzv. kurzarbeit. Změnu má zavést novela zákona o zaměstnanosti. Návrh tohoto zákona je nyní v PS a jeho projednávání je aktuálně přerušeno s ohledem na to, že MPSV dalo přednost rychlejšímu a jednoduššímu prodloužení stávajících programů Antivirus A a B do konce letošního roku.
Digitalizace
K 1. 1. nabude účinnosti část nového zákona 12/2020 Sb, o právu na digitální služby. Zákon dává občanům právo s úřady komunikovat digitálně a úřadům povinnost s nimi jejich problémy digitálně řešit. Úřady by také neměly po občanech vyžadovat údaje, které si mohou samy zjistit ve svých rejstřících. Lidem má také odpadnout nutnost prokazovat se různými průkazy, pokud si úřady budou moci informaci o jeho právu nebo splnění povinnosti zjistit v příslušném rejstříku.
Do budoucna zákon zavede i úřední ověření podpisu elektronickou formou. S tímto zákonem souvisí letos přijatá novela zákona o bankách (zákon č. 49/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu). Novela vytváří podmínky pro vznik tzv. bankovní identity. Bankovní identita představuje jednoduchou a bezplatnou formu přístupu ke službám e-governmentu i online službám soukromého sektoru pro občany, kteří používají internetové bankovnictví.
Zdroj: bnt journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




