Novela zákoníku práce, aneb dovolená podle zásluh...
Novela zákoníku práce přináší změny v úpravě dovolených a doručování a zavádí nový institut sdíleného pracovního místa. Sladit práci a rodinu bude jednodušší. Dne 24. 1. 2020 proběhlo v rámci legislativního procesu první čtení vládního návrhu zákona, kterým se má s účinností ke dni 1. 7. 2020 (a v některých případech s účinností ke dni 1. 1. 2021) změnit úprava zákoníku práce.
Mezi zásadnější změny, které novela přináší, patří úprava dovolené za kalendářní rok. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, měla příslušet dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném období právo. Pokud zaměstnanec konal práci po kratší týdenní pracovní dobu, bude mu příslušet dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době. Jinými slovy, nově se zohlední, kolik hodin zaměstnanec odpracoval a adekvátně tomu bude mít nárok na dovolenou. V důsledku této změny by mělo také dojít ke zrušení dovolené za odpracované dny dle § 214 stávajícího znění zákoníku práce jako samostatného typu dovolené.
V rámci nové koncepce dovolené dochází také k úpravě podmínek krácení dovolené. Nově bude krácení dovolené možné využít pouze v případě neomluveného zameškání směny zaměstnancem, a to odečtením počtu neomluveně zameškaných hodin ve směně od celkového počtu hodin připadajících zaměstnanci na jeho dovolenou v kalendářním roce. Dosavadní možný postih zaměstnance za neomluvenou absenci případným zkrácením dovolené o 1 až 3 dny se snižuje na počet skutečně zameškaných hodin, a tím i zmírňuje ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanci bude muset být vždy poskytnuta dovolená v délce alespoň 2 týdnů.
Novelou by do zákoníku práce (§ 317a) měl být zaveden nový právní institut, a to sdílené pracovní místo. Ten má zaměstnancům umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života. Tato novinka spočívá v tom, že (nejméně) 2 zaměstnanci se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou si po předchozí dohodě se zaměstnavatelem budou moci sami rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci (na tzv. sdíleném pracovním místě) podle svých osobních potřeb tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců přitom nebude smět překročit délku stanovené týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin týdně.
Novela se dotkne i úpravy doručování. Nově se zavádí pravidlo, že zaměstnavatel doručuje písemnost zaměstnanci do vlastních rukou nejprve na pracovišti, následně jinými způsoby. Pro případ doručování písemností zaměstnanci poštou se nově stanoví, že zaměstnavatel bude písemnost zasílat na poslední adresu zaměstnance, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Bude tedy na zaměstnanci samotném, aby aktivně písemně nahlašoval správné a aktuální údaje k doručování. Tím zaměstnanec částečně ponese za doručování odpovědnost.
zdroj: bnt journal
Sněmovní tisk č. 689/0
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




