Novela daňového řádu 2020 - shrnutí aktuálního stavu
Ještě koncem roku 2019 to vypadalo, že by novela daňového řádu měla být účinná 1. května, případně 1. června 2020. Dnes je jasné, že účinnost této novely je zatím odložena na neurčito.
Původní návrh novely daňového řádu připravený Ministerstvem financí, o kterém jsme Vás informovali v prosincovém vydání našeho newsletteru, neprošel Poslaneckou sněmovnou. Ministryně financí proto koncem dubna 2020 návrh zákona Poslanecké sněmovně předložila znovu (sněmovní tisk č. 841). Změny, které novela přinese, budou jak pozitivní, tak negativní. Můžeme se například těšit na snížený úrok z prodlení, nebo na předvyplněná daňová přiznání. Ta budou obsahovat údaje, kterými finanční úřad disponuje z předchozích daňových řízení. Také zjistíme rychleji stav osobních daňových účtů. Na druhé straně novela obsahuje i množství změn, které již pro daňové subjekty tak příznivé nejsou (např. zavedení možnosti zahájit a ukončit daňovou kontrolu korespondenčně, bez fyzické přítomnosti daňového subjektu).
Prozatím tedy nedošlo ke zrušení pětidenní „tolerance“ pro podání přiznání. Do doby účinnosti novely stále platí, že pokud je daňové přiznání podáno později (toleruje se 5 pracovních dní) nebo je opožděně zaplacena daň (tolerují se 4 pracovní dny), daňový subjekt neplatí žádnou sankci.
Připomínáme, že novela mění konstrukci prodloužení lhůty pro podání daňových přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, a to na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období v případě elektronického podání. V současné době se daňové přiznání podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V případě podání přiznání daňovým poradcem nebo u auditovaných subjektů zůstává lhůta zachována na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Nově však nebude nutné doručit plnou moc správci daně do konce neprodloužené lhůty.
Závěrem ještě zmíníme pozměňovací návrh, který k textu zákona navrženému vládou již podal poslanec Jan Hrnčíř a který se týká navýšení limitu obratu pro povinnou registraci k DPH. Tento pozměňovací návrh zvyšuje limit obratu, jehož překročením vzniká povinnost k registraci plátce DPH z 1 mil. Kč na 1,2 mil. Kč. Zamýšleným cílem předloženého pozměňovacího návrhu je snížení byrokracie a nákladů na administraci DPH pro drobné živnostníky a firmy. Návrh zároveň přibližuje limit sousedním zemím jako jsou Slovensko nebo Polsko.
zdroj: bnt journal
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




