Novela daňového řádu 2020 - shrnutí aktuálního stavu
Ještě koncem roku 2019 to vypadalo, že by novela daňového řádu měla být účinná 1. května, případně 1. června 2020. Dnes je jasné, že účinnost této novely je zatím odložena na neurčito.
Původní návrh novely daňového řádu připravený Ministerstvem financí, o kterém jsme Vás informovali v prosincovém vydání našeho newsletteru, neprošel Poslaneckou sněmovnou. Ministryně financí proto koncem dubna 2020 návrh zákona Poslanecké sněmovně předložila znovu (sněmovní tisk č. 841). Změny, které novela přinese, budou jak pozitivní, tak negativní. Můžeme se například těšit na snížený úrok z prodlení, nebo na předvyplněná daňová přiznání. Ta budou obsahovat údaje, kterými finanční úřad disponuje z předchozích daňových řízení. Také zjistíme rychleji stav osobních daňových účtů. Na druhé straně novela obsahuje i množství změn, které již pro daňové subjekty tak příznivé nejsou (např. zavedení možnosti zahájit a ukončit daňovou kontrolu korespondenčně, bez fyzické přítomnosti daňového subjektu).
Prozatím tedy nedošlo ke zrušení pětidenní „tolerance“ pro podání přiznání. Do doby účinnosti novely stále platí, že pokud je daňové přiznání podáno později (toleruje se 5 pracovních dní) nebo je opožděně zaplacena daň (tolerují se 4 pracovní dny), daňový subjekt neplatí žádnou sankci.
Připomínáme, že novela mění konstrukci prodloužení lhůty pro podání daňových přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, a to na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období v případě elektronického podání. V současné době se daňové přiznání podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V případě podání přiznání daňovým poradcem nebo u auditovaných subjektů zůstává lhůta zachována na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Nově však nebude nutné doručit plnou moc správci daně do konce neprodloužené lhůty.
Závěrem ještě zmíníme pozměňovací návrh, který k textu zákona navrženému vládou již podal poslanec Jan Hrnčíř a který se týká navýšení limitu obratu pro povinnou registraci k DPH. Tento pozměňovací návrh zvyšuje limit obratu, jehož překročením vzniká povinnost k registraci plátce DPH z 1 mil. Kč na 1,2 mil. Kč. Zamýšleným cílem předloženého pozměňovacího návrhu je snížení byrokracie a nákladů na administraci DPH pro drobné živnostníky a firmy. Návrh zároveň přibližuje limit sousedním zemím jako jsou Slovensko nebo Polsko.
zdroj: bnt journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
