Novela ZOK: Jak zasáhne do pravidel pro odměňování členů volených orgánů Zdroj: Fotolia

Novela ZOK: Jak zasáhne do pravidel pro odměňování členů volených orgánů

Připravovaná novela zákona o obchodních korporacích označená jako sněmovní tisk 207/0,[1] která v právu obchodních korporací přináší celou řadu významných změn, se stále nachází v zákonodárném procesu, a není tedy vyloučeno, že její znění se bude ještě měnit.

Mgr. Michal Antoš

Mgr. Michal Antoš

Advokátní koncipient, Šetina, Komendová & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. Michal Antoš

Advokátní koncipient, Šetina, Komendová & Partners s.r.o., advokátní kancelář

I přesto se domnívám, že vzhledem k rozsahu jejího dopadu a současně dosaženému postupu při jejím přijímání je žádoucí se seznámit s některými změnami, které přináší, již nyní. V tomto příspěvku bude pozornost zaměřena na téma odměňování členů volených orgánů obchodních korporací.

Pravidla pro odměňování členů statutárních orgánů byla zásadním způsobem změněna již přijetím zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Ať již se jednalo o smlouvu o výkonu funkce členů orgánu obchodních korporací, která nabyla zcela zásadního významu, nebo o povinnost schvalování plnění vyplácených členům volených orgánů. Nyní zákonodárce přichází s návrhem úpravy těchto pravidel, které bude třeba mít při odměňování členů volených orgánů na zřeteli.

Smlouva o výkonu funkce

Návrh novely zavádí ve vztahu ke smlouvě o výkonu funkce několik poměrně zásadních změn. Návrh novely v prvé řadě mění důsledky, které bude mít neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. Současná právní úprava v § 59 odst. 2 ZOK důsledky neschválení smlouvy o výkonu funkce výslovně neupravuje, výkladem je však možné dovodit, že neschválení smlouvy o výkonu funkce bude mít na základě § 48 ZOK za následek její relativní neplatnost. To ovšem znamená, že do doby, než bude smlouva prohlášena za neplatnou, v platnosti zůstává. Neplatnosti se přitom lze dovolat pouze do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let ode dne, kdy k takovému jednání došlo.

Návrh novely již výslovně určuje, že bez schválení nejvyššího orgánu nenabývá smlouva o výkonu funkce účinnosti. Jakmile ke schválení smlouvy o výkonu funkce dojde, účinnosti nabyde, avšak nikoli ke dni schválení smlouvy, ale ke dni jejího uzavření, nebo ke dni vzniku funkce člena orgánu, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Pokud tedy smlouva o výkonu funkce byla uzavřena a současně vznikla členu orgánu funkce přede dnem schválení smlouvy o výkonu funkce, má dle návrhu novely nabýt smlouva účinnosti zpětně právě k jednomu z uvedených dnů. Důvodová zpráva odůvodňuje tento návrh zjednodušením pro aplikační praxi. Odpadne totiž nutnost schválení smlouvy o výkonu funkce a vedle toho plnění ze smlouvy za dobu od uzavření smlouvy o výkonu funkce do dne jejího schválení.[2] Uvedené pravidlo je ovšem konstruováno jako dispozitivní a nejvyšší orgán může zvolit i jiný okamžik nabytí účinnosti.

Další změna se dotýká bezplatnosti výkonu funkce, není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu se zákonem. Na základě návrhu novely se má pravidlo nadále uplatňovat pouze ve vztahu ke kapitálovým společnostem. V současné době § 59 odst. 3 ZOK neurčuje, na jaké subjekty dopadá a ačkoli je možné výkladem dospět k tomu, že předmětné ustanovení je aplikovatelné pouze na kapitálové společnosti, lze zpřesnění pravidla jen uvítat. Kromě toho návrh novely ukončuje i spor o to, zda bezplatnost výkonu funkce má vliv na možnost poskytnutí jiného plnění členu orgánu podle § 61 odst. 1 ZOK, a to ve prospěch připuštění této možnosti.[3]

I za současné právní úpravy platí, že výkon funkce člena voleného orgánu se za určitých okolností bezplatným nestane, a to i přes to, že smlouva o výkonu funkce nebude platně uzavřena nebo obchodní korporací schválena. Těmito okolnostmi jsou důvody na straně obchodní korporace, pro které je smlouva nebo ustanovení o odměně v ní obsažené neplatné, překážky na straně obchodní korporace, pro které nebyla smlouva uzavřena a neschválení smlouvy o výkonu funkce bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace. 

Novela tyto důvody doplňuje o další skutečnosti, pro které nebyla smlouva uzavřena, avšak současně nelze požadovat, aby člen orgánu vykonával svoji funkci bezplatně. Touto skutečností je v prvé řadě vyšší moc. Jakkoli totiž bylo možné již za současného znění ZOK dovodit, že vyšší moc je důvodem, pro který není možné trvat na bezplatnosti funkce, jednalo se o vyšší moc, která bránila obchodní korporaci v uzavření smlouvy, nikoli však vyšší moc bránící v uzavření smlouvy členu orgánu. Druhým nově doplňovaným důvodem jsou jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli člena voleného orgánu kapitálové společnosti. Jedná se o zbytkovou kategorii důvodů, pro které se neuplatní pravidlo o bezplatném výkonu funkce. Napříště tedy bude platit, že jakékoli překážky vzniklé nezávisle na vůli člena voleného orgánu kapitálové společnosti, které brání uzavření smlouvy, budou důvodem, pro který není výkon funkce bezplatný, ale uplatní se odměna obvyklá v době vzniku funkce.  

Ustanovení § 59 ZOK má nově výslovně upravit i případný rozpor mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou, jehož řešení je za stávající úpravy dovozováno pouze výkladem. Návrh novely určuje, že pokud si pravidla v obou dokumentech odporují, uplatní se ustanovení společenské smlouvy. Tím se má předejít obcházení vůle společníků vyjádřené ve společenské smlouvě. To ovšem neplatí v případě, že smlouva o výkonu funkce bude schválena většinou společníků vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy. Tehdy dojde k jednorázovému průlomu do společenské smlouvy, při kterém převáží pravidlo přijaté ve smlouvě o výkonu funkce. Racionalita uvedeného přístupu spočívá v tom, že ochranná funkce ustanovení v uvedeném případě již přestává mít význam.[4]

Mzda a jiné plnění zaměstnanci, který je členem statutárního orgánu, nebo osobou jemu blízkou

Zákon o obchodních korporacích v současném znění v § 61 odst. 3 stanoví, že mzda i jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké, lze poskytnout pouze se souhlasem orgánu, který schvaluje smlouvu o výkonu funkce. Návrh novely nyní počítá s tím, že uvedené ustanovení bude bez náhrady zrušeno.

Samotný osud uvedeného ustanovení je přitom poměrně zajímavý. Jedná se o relikt nepřijatého pravidla návrhu zákona o obchodních korporacích, které upravovalo souběh funkcí člena orgánu. Ačkoli ustanovení přijato nebylo, jeho část týkající se schvalování odměn z pracovněprávních vztahů zůstala, a navíc se rozšířila i na činnosti mimo obchodní vedení společnosti, a dokonce i na osoby členu orgánu blízké. Přestože je pravdou, že jeho aplikací může docházet k řadě absurdních situací, nelze přehlédnout možný střet zájmů při schvalování výše odměn ať již samotného člena orgánu nebo osoby jemu blízké. Důvodová zpráva v této souvislosti odkazuje na pravidla o střetu zájmů v § 54 a násl. ZOK, která zůstávají zachována a považuje je v tomto ohledu za dostatečná.[5] Situace ovšem není tak jednoznačná, neboť pro uzavření smlouvy mezi společností a členem orgánu, resp. osobou jemu blízkou, se podle pravidel o střetu zájmů vyžaduje pouze informování kontrolního, případně nejvyššího orgánu. Uzavření smlouvy tak není schvalováno, ale naopak může být zakázáno, tedy vyžaduje se aktivní jednání orgánu. Vedle toho nelze opomenout ani znění § 57 ZOK, který aplikovatelnost pravidel pro střet zájmu vylučuje pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku. Na druhou stranu je pravda, že i zde se uplatní povinnost postupovat v souladu s péčí řádného hospodáře.

Závěr

Ačkoli navrhovaná ustanovení novely zákona o obchodních korporacích ve vztahu k odměňování členů volených orgánů v některých případech pouze přebírají převažující výkladové směry nebo současnou judikaturu, jiná platná pravidla bezesporu významným způsobem modifikují. Zásadní posun lze přitom spatřovat nejen ve vztahu k následkům neschválené smlouvy o výkonu funkce nebo řešení rozporu mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce, ale zejména ve vztahu k povinnosti schvalovat mzdu i jiné plnění zaměstnanci, který je současně členem statutárního orgánu společnosti.


[1] Sněmovní tisk 207/0, část č. 1/10, Novela zákona o obchodních korporacích - EU [online]. Poslanecká sněmovna, 8. volební období, od 2017. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=207&CT1=0

[2] Důvodová zpráva k návrhu novely zákona o obchodních korporacích [online]. s. 123. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=135881

[3] Ve prospěch tohoto závěru se za současné úpravy postavili např. ČECH, Petr a ŠUK, Petr. In: ČECH, P; ŠUK, P. Právo obchodních společností: v praxi a pro praxi (nejen soudní). 1. vyd., Praha: BOVA POLYGON, 2016, s. 151. 

[4] Uvedené se neuplatní, pokud bude smlouvu o výkonu funkce schvalovat kontrolní orgán, viz § 438 odst. 3 návrhu novely ZOK.

[5] Důvodová zpráva k návrhu novely zákona o obchodních korporacích [online]. s. 124. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=135881

odměny novela zákona zákon o obchodních korporacích

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotili 4 čtenáři

Diskuze k článku 1 komentářů

Ivana Štěpánová | 10.07.2019 11:44

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články