Články s tagem: odměny

Brno 29. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost České pošty v kauze řidiče, který poukazoval na nerovné odměňování pracovníků na stejných pozicích v různých regionech.

Nejvyšší soud dospěl v jednom ze svých posledních rozhodnutí k závěru, že sociálně-ekonomické poměry v jednotlivých regionech ČR nemohou ovlivňovat výši mzdy.

Zákoník práce stanoví v § 16 odst. 1 zaměstnavatelům povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

Praha 28. srpna (ČTK) - Česká pošta podá ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, že nemůže vyplácet rozdílnou mzdu za stejnou práci v různých regionech. ČTK to dnes řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

V Praze 27. srpna 2020 – Silnou mediální odezvu v minulých dnech vzbudil soudní spor řidiče, jemuž stejný zaměstnavatel platil v Olomouci o 3.000 Kč nižší mzdu než řidičům v Praze. Soudy došly k závěru, že práce řidičů v různých regionech je v podstatě shodná a že za ni přísluší stejná mzda. Ve sporu nakonec rozhodoval Nejvyšší soud (sp. zn. 21 Cdo 3955/2018), který však již řešil pouze otázku, zda § 110 zákoníku práce dává při určení mzdy prostor pro zohlednění sociálněekonomických podmínek konkrétního regionu. Dospěl k závěru, že nikoli.

Připravovaná novela zákona o obchodních korporacích označená jako sněmovní tisk 207/0,[1] která v právu obchodních korporací přináší celou řadu významných změn, se stále nachází v zákonodárném procesu, a není tedy vyloučeno, že její znění se bude ještě měnit.

Mnoho zaměstnanců je více či méně často vysíláno na pracovní cesty. Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Povinnost jezdit na pracovní cesty není automatická, zaměstnavatel se musí se zaměstnancem na vyslání (vysílání) na pracovní cestu dohodnout.

Poskytování stipendií patří mezi hojně využívané nástroje náboru nových zaměstnanců. Jde o tradiční smluvní typ především pro výrobní společnosti nebo nemocnice, které se tak snaží zachytit talenty ještě na školách. Tento článek rozebere základní náležitosti smlouvy o poskytnutí stipendia s uvedením toho, co by v ideálním případě měla obsahovat, aby byla pro poskytovatele stipendia výhodná.

Praha 17. října (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví musí zaplatit rozhodci z kauzy Diag Human Petrovi Kuželovi přes tři miliony korun. Pravomocně o tom dnes rozhodl pražský městský soud, napsal server Seznam Zprávy. Se státem se soudí i další dva arbitři z vleklého sporu České republiky a firmy na výrobu a zpracování krevní plazmy Milan Kindl a Jiří Schwarz. Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Gabriely Štěpanyové nemá zatím rozsudek k dispozici. Plánuje ale podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Dle zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána a den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena v písemné formě. Údaje o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti termínu její výplaty a místu a způsobu vyplácení nepatří mezi základní náležitosti pracovní smlouvy. O těchto uvedených náležitostech, které nejsou základní náležitostí pracovní smlouvy postačí zaměstnance pouze písemně informovat, s tím, že ohledně mzdy je tak třeba učinit před začátkem výkonu práce.

Praha 13. června (ČTK) - Skupina senátorů chce po Ústavním soudu zrušení části vyhlášky ministerstva spravedlnosti, kterou se snížily náhrady a o třetinu také odměna soudních exekutorů v případech, kdy vymáhaná částka nepřesahuje 10.000 korun. ČTK to dnes za signatáře návrhu oznámil předseda senátního mandátového a imunitního výboru Jiří Oberfalzer (ODS).

Jedním ze základních principů pracovního práva je, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci. Zatímco v soukromé sféře jsou co do sjednávání odměňování za vykonanou práci zaměstnanec a zaměstnavatel nadáni značnou smluvní volností, u zaměstnanců ve veřejné sféře je právní úprava flexibilní méně.

Zaměstnanci mohou mít vedle nároku na základní mzdu sjednány, vnitřním předpisem stanoveny nebo mzdovým výměrem určeny pobídkové složky mzdy, např. roční bonusy. V praxi se často stává, že zaměstnavatelé tyto roční bonusy některým svým zaměstnancům bez objektivního důvodu nevyplatí.

Brno 27. září (ČTK) - Exekutor má nárok na vyplacení odměny za provedenou dražbu, konstatoval dnes v nálezu Ústavní soud. Zrušil tak rozsudky Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího soudu, které nařídily přerovskému exekutorovi Tomáši Vránovi odevzdat veškerý výtěžek dražby insolvenčnímu správci. Podle soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy je takový postup logický a problém je v tom, že si konkurují exekuční řád a insolvenční zákon.

Praha 12. května (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti zmírnilo svůj návrh na snížení odměn exekutorů. Původně úřad navrhoval pokles o dvě třetiny, nově navrhuje snížení tarifního platu o třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun. Na dnešním mimořádném sněmu Exekutorské komory to uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Komora následně přijala usnesení, ve kterém plány na snížení odměn nebo počtu úřadů odmítla a varovala před tím, že exekutoři ukončí činnost, pokud se tarify sníží.

Novelou advokátního tarifu, která vstoupila v účinnost v polovině roku 2014, došlo k razantnímu snížení náhrady nákladů řízení u sporů do 50.000,- Kč, které jsou vedeny na základě tzv. formulářových žalob. Smyslem novely je zamezit tomu, aby výše náhrady nákladů motivovala k vedení sporů zanedbatelné hodnoty za účelem nepřiměřeně vysoké náhrady nákladů řízení.

Smluvní platy ve státní správě se schválením novely služebního zákona skončí.