Základní východiska
Přestože je smlouva o poskytnutí stipendia nepojmenovaným smluvním typem, alespoň co se občanského práva týče, její základní rysy najdeme v § 24 odst. 2 zu) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Jejím předmětem je tedy poskytnutí motivačního příspěvku studentovi nebo žákovi, který se pro poskytovatele stipendia připravuje na výkon profese. Motivačním příspěvkem nemusí být pouze stipendium, ale může jím být příspěvek na stravování, ubytování, nebo vzdělávání, tj. hrazení školného v případě soukromých škol, jízdné nebo příspěvek na pořízení ochranných pomůcek. Vzhledem k tomu, že jde o nepojmenovaný smluvní typ, půjde o smlouvu o poskytnutí stipendia, i když jejím předmětem nebude plnění výše uvedeného. Na druhou stranu tím poskytovatel přichází o daňový benefit v podobě uznatelného výdaje na zajištění, dosažení nebo udržení příjmů podle § 24 ZDP. Je ovšem nutné poznamenat, že výše stipendia je limitována do 5.000 Kč měsíčně a v případě studenta vysoké školy do 10.000 Kč měsíčně, aby mohlo jít o daňově uznatelný výdaj. ZDP nijak nelimituje poskytovatele ve výběru příjemce, ovšem je dobré pamatovat na to, že správce daně může výdaj posoudit jako účelový v případě, kdy se student následně nestane zaměstnancem poskytovatele. Takovou situací může být například poskytování stipendia vlastnímu dítěti. Z hlediska příjemce stipendia půjde o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP a nejde tak o příjem osvobozený od daně, jako je tomu například u stipendií vyplácených vysokou školou (§ 4 odst. 1 písm. k) ZDP).
Náležitosti
Ze ZDP tedy vyčteme, že předmětem smlouvy je závazek poskytovatele poskytovat studentovi stipendium a závazek studenta po dokončení studia pro poskytovatele pracovat. Obvyklá praxe u těchto smluv je, že student se zavazuje pracovat pro poskytovatele po stejnou dobu, po kterou pobíral stipendium. V tomto ohledu je ovšem dobré počítat s tím, že závazek by neměl zakládat nerovnost plnění, a tak například stipendium v podobě 500 Kč měsíčně nemusí obstát vůči závazku pracovat pro zaměstnavatele dva roky.
Vzhledem k tomu, že konkrétní podmínky tohoto závazku nejsou uvedeny v žádném obecně závazném předpisu, je třeba tyto blíže upravit smluvně. Typickou otázkou je, co se stane, pokud student neukončí studium úspěšně, případně odmítne pro poskytovatele následně pracovat. Obvykle se do těchto smluv vkládá rozvazovací podmínka a pakliže nastane jedna z těchto skutečností, student se zavazuje vrátit dosud poskytnutá stipendia poskytovateli. S tím souvisí povinnost studenta dbát o svůj prospěch a řádné ukončení studia a také poskytovateli tyto skutečnosti sdělovat. Nezřídka je možnost získání stipendia vázána na studijní prospěch, přičemž povinnost sdělovat informace o průběhu studia má v takovém případě větší smysl.
Pracovní poměr
Hlavním důvodem podpory studenta je, aby pro poskytovatele po ukončení studia po určitou dobu pracoval, aby se poskytovateli investice do stipendia vrátila. Po řádném ukončení studia je tedy žádoucí uzavření pracovní smlouvy ohraničit přiměřenou lhůtou. Libovolně může jít o dny až měsíce. Je účelné do smlouvy vtělit i povinnost studenta oznámit poskytovateli, že s ním pracovní smlouvu uzavřít nehodlá a opět tuto povinnost ohraničit určitou lhůtou, obvykle kratší nebo stejnou, než je lhůta pro uzavření pracovní smlouvy, aby poskytovatel mohl na studentovo místo najít jiného zaměstnance. S tím také souvisí to, že student obvykle musí vrátit doposud poskytnutá stipendia a to tak, že závazek dospěje marným uplynutím lhůty k uzavření pracovní smlouvy nebo doručením oznámení o neuzavření pracovní smlouvy s poskytovatelem.
Dále je vhodné do smlouvy o poskytnutí stipendia uvést základní náležitosti budoucího pracovního poměru, tedy například místo výkonu práce, druh práce, pracovní pozici, případně předpokládaný výdělek, což zakládá podstatně vyšší jistotu mezi stranami. Pokud jde o závazek setrvat v pracovním poměru s poskytovatelem po určitou dobu, je vhodné uvést výčet skutečností, které se nezapočítávají do doby trvání pracovního poměru. Poskytovatel se tak vyhne situaci, kdy pro něj student pracuje po určitou dobu a následně odejde na rodičovskou dovolenou, po jejíž trvání je stále v pracovním poměru u poskytovatele, a zároveň s ní uplyne i období, po které se zavázal setrvat v pracovním poměru.
Ukončení smlouvy
Ukončení smlouvy se může vázat na nejrůznější skutečnosti. Vhodné je jej samozřejmě navázat na řádné ukončení studia. Výslovně to zmíněno být ovšem nemusí, neboť ukončením studia by zanikl závazek splněním na obou stranách (§ 1908 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), jestliže by student uzavřel s poskytovatelem pracovní smlouvu. Dále je typické, že oběma stranám se dává možnost smlouvu vypovědět s určitou výpovědní dobou, na což se opět váže povinnost studenta vrátit doposud poskytnutá stipendia. Poskytovatel má naopak možnost smlouvu vypovědět, jestliže ve studiu nastanou takové změny, pro které se již podpora studenta stává nevýhodnou. Ukončení smlouvy je také vhodné vázat na doručení oznámení o neuzavření pracovní smlouvy s poskytovatelem.
Diskuze k článku ()