Spory o nízké částky se prodraží
Novelou advokátního tarifu, která vstoupila v účinnost v polovině roku 2014, došlo k razantnímu snížení náhrady nákladů řízení u sporů do 50.000,- Kč, které jsou vedeny na základě tzv. formulářových žalob. Smyslem novely je zamezit tomu, aby výše náhrady nákladů motivovala k vedení sporů zanedbatelné hodnoty za účelem nepřiměřeně vysoké náhrady nákladů řízení.
Podle novelizovaného advokátního tarifu je snížena náhrada za úkon právní služby učiněný do podání návrhu na zahájení řízení (tedy do podání žaloby), pokud (i) je použita formulářová žaloba, (ii) je žalováno na peněžité plnění do 50.000,- Kč a (iii) žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.
„Formulářovou žalobou“ se rozumí návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech; v praxi jsou velmi často používány elektronické formuláře. Ačkoli pojem „formulářová žaloba“ zákon nezná, je standardně používán v judikatuře i v literatuře a označuje návrh, který má podobu vzoru, jenž se od své původní verze liší jen v minimální míře. Ústavní soud například za formulářové žaloby označuje ty, které „se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce“ (nález sp. zn. I. ÚS 3923/11). Dle názoru Ústavního soudu se tedy jedná spíše o administrativní úkon.
Pokud jsou splněny všechny podmínky, je odměna za úkon právní služby do podání žaloby (včetně samotného podání žaloby) ve sporech o nižší částky rozdělena do tří úrovní. U pohledávek do výše 10.000,- Kč činí odměna za jeden úkon právní služby 200,- Kč, ve sporech od 10.000,- Kč do 30.000,- Kč pak činí 300,- Kč a ve sporech, jejichž předmětem je peněžitá částka do 50.000,- Kč, činí 500,- Kč. Zároveň se u těchto sporů snižuje i paušální částka náhrady hotových výdajů, a to na 100,- ve sporech do 30.000,- Kč.
Ačkoli je smysl novely správný, může vést k situacím, kdy se věřitelům nevyplatí domáhat se svého práva a nízkou pohledávku žalovat, jelikož výše uvedené částky nepokryjí účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: andrea.krupickova@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




