Spory o nízké částky se prodraží
Novelou advokátního tarifu, která vstoupila v účinnost v polovině roku 2014, došlo k razantnímu snížení náhrady nákladů řízení u sporů do 50.000,- Kč, které jsou vedeny na základě tzv. formulářových žalob. Smyslem novely je zamezit tomu, aby výše náhrady nákladů motivovala k vedení sporů zanedbatelné hodnoty za účelem nepřiměřeně vysoké náhrady nákladů řízení.
Podle novelizovaného advokátního tarifu je snížena náhrada za úkon právní služby učiněný do podání návrhu na zahájení řízení (tedy do podání žaloby), pokud (i) je použita formulářová žaloba, (ii) je žalováno na peněžité plnění do 50.000,- Kč a (iii) žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.
„Formulářovou žalobou“ se rozumí návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech; v praxi jsou velmi často používány elektronické formuláře. Ačkoli pojem „formulářová žaloba“ zákon nezná, je standardně používán v judikatuře i v literatuře a označuje návrh, který má podobu vzoru, jenž se od své původní verze liší jen v minimální míře. Ústavní soud například za formulářové žaloby označuje ty, které „se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce“ (nález sp. zn. I. ÚS 3923/11). Dle názoru Ústavního soudu se tedy jedná spíše o administrativní úkon.
Pokud jsou splněny všechny podmínky, je odměna za úkon právní služby do podání žaloby (včetně samotného podání žaloby) ve sporech o nižší částky rozdělena do tří úrovní. U pohledávek do výše 10.000,- Kč činí odměna za jeden úkon právní služby 200,- Kč, ve sporech od 10.000,- Kč do 30.000,- Kč pak činí 300,- Kč a ve sporech, jejichž předmětem je peněžitá částka do 50.000,- Kč, činí 500,- Kč. Zároveň se u těchto sporů snižuje i paušální částka náhrady hotových výdajů, a to na 100,- ve sporech do 30.000,- Kč.
Ačkoli je smysl novely správný, může vést k situacím, kdy se věřitelům nevyplatí domáhat se svého práva a nízkou pohledávku žalovat, jelikož výše uvedené částky nepokryjí účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: andrea.krupickova@bnt.eu
Další články
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.




