Spory o nízké částky se prodraží
Novelou advokátního tarifu, která vstoupila v účinnost v polovině roku 2014, došlo k razantnímu snížení náhrady nákladů řízení u sporů do 50.000,- Kč, které jsou vedeny na základě tzv. formulářových žalob. Smyslem novely je zamezit tomu, aby výše náhrady nákladů motivovala k vedení sporů zanedbatelné hodnoty za účelem nepřiměřeně vysoké náhrady nákladů řízení.
Podle novelizovaného advokátního tarifu je snížena náhrada za úkon právní služby učiněný do podání návrhu na zahájení řízení (tedy do podání žaloby), pokud (i) je použita formulářová žaloba, (ii) je žalováno na peněžité plnění do 50.000,- Kč a (iii) žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.
„Formulářovou žalobou“ se rozumí návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech; v praxi jsou velmi často používány elektronické formuláře. Ačkoli pojem „formulářová žaloba“ zákon nezná, je standardně používán v judikatuře i v literatuře a označuje návrh, který má podobu vzoru, jenž se od své původní verze liší jen v minimální míře. Ústavní soud například za formulářové žaloby označuje ty, které „se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce“ (nález sp. zn. I. ÚS 3923/11). Dle názoru Ústavního soudu se tedy jedná spíše o administrativní úkon.
Pokud jsou splněny všechny podmínky, je odměna za úkon právní služby do podání žaloby (včetně samotného podání žaloby) ve sporech o nižší částky rozdělena do tří úrovní. U pohledávek do výše 10.000,- Kč činí odměna za jeden úkon právní služby 200,- Kč, ve sporech od 10.000,- Kč do 30.000,- Kč pak činí 300,- Kč a ve sporech, jejichž předmětem je peněžitá částka do 50.000,- Kč, činí 500,- Kč. Zároveň se u těchto sporů snižuje i paušální částka náhrady hotových výdajů, a to na 100,- ve sporech do 30.000,- Kč.
Ačkoli je smysl novely správný, může vést k situacím, kdy se věřitelům nevyplatí domáhat se svého práva a nízkou pohledávku žalovat, jelikož výše uvedené částky nepokryjí účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: andrea.krupickova@bnt.eu
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
