Odměňování členů volených orgánů obchodních korporací nyní a ve světle novely ZOK

Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu, schvaluje ji valná hromada (v případě, že dozorčí rada volí členy představenstva v akciové společnosti, schvaluje i smlouvu o výkonu funkce dozorčí rada) a musí obsahovat zákonem vymezené údaje o odměňování (§ 59 odst. 2, § 60 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“). Konkrétně je třeba uvést:

1. všechny složky odměny (např. i paušální náhradu hotových výdajů) včetně věcného plnění (automobil, byt, notebook, mobil apod.) a příspěvků na budoucí zajištění (např. úhrady do systému penzijního připojištění),
2. výši odměny nebo způsob jejího výpočtu, který musí být stanoven dostatečně určitě, a její podobu, přičemž lze některé složky odměny vázat na výsledek hospodaření,
3. pravidla pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku (podíl na zisku může být rozdělen mezi jiné osoby než společníky, pouze pokud to společenská smlouva či stanovy výslovně připouští) a
4. odměny spočívající v převodu účastnických cenných papírů.

V případě, že je smlouva o výkonu funkce sjednána bez uvedení odměny, není uzavřena písemně či schválena příslušným orgánem, platí, že je výkon funkce bezplatný (§ 59 odst. 3 ZOK). Výjimkou je případ, kdy není smlouva o výkonu sjednána či schválena v souladu se zákonnými požadavky a důvody neleží na straně člena voleného orgánu. Tehdy má člen voleného orgánu nárok na odměnu obvyklou. Další výjimkou je možnost schválit jiné plnění, než které je uvedeno ve smlouvě o výkonu funkce, tedy ve smyslu § 61 odst. 1 ZOK, příslušným orgánem obchodní korporace (viz níže).

Pokud smlouva o výkonu funkce sice uzavřena je, není však schválena příslušným orgánem, dalším důsledkem je, že smlouva je dle § 48 ZOK relativně neplatná (tj. platná do doby, než se příslušná osoba dovolá neplatnosti). Dle zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění ZOK, ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) nebude od 1. 1. 2021 důsledkem relativní neplatnost, nýbrž neúčinnost (§ 59 odst. 2 ZOK ve znění Novely), tedy smlouva nenabude účinnosti, dokud nebude schválena, přičemž účinnosti může smlouva nabýt i zpětně, pokud příslušný orgán nerozhodne jinak.

Jiné plnění než odměnu uvedenou ve smlouvě o výkonu funkce (i když není uzavřena smlouva o výkonu funkce) lze poskytnout jen, stanoví-li tak právní předpis či vnitřní předpis schválený orgánem schvalujícím smlouvu o výkonu funkce nebo se souhlasem takového orgánu a příp. s vyjádřením dozorčí rady, pokud byla ustavena (§ 61 odst. 1 ZOK). V případě, že by takové plnění bylo členu voleného orgánu poskytnuto v jiných případech (tedy bez schválení příslušným orgánem), je povinen jej obchodní korporaci vydat dle zásad bezdůvodného obohacení.

Pokud je člen voleného orgánu zároveň zaměstnanec, lze mu poskytnout mzdu či jiné plnění pouze na základě souhlasu orgánu schvalujícího smlouvu o výkonu funkce a příp. s vyjádřením dozorčí rady, byla-li ustavena (§ 61 odst. 3 ZOK). To platí i pro případ, že zaměstnancem společnosti je osoba blízká členovi voleného orgánu (např. jeho manžel nebo potomek). Sporné jsou ovšem důsledky absence takového souhlasu. Závěr o bezplatném výkonu pracovněprávního vztahu totiž koliduje s pracovněprávní ochranou zaměstnanců.

Od účinnosti Novely (1. 1. 2021) bude třetí odstavec § 61 ZOK zrušen, tedy pokud bude u obchodní korporace člen voleného orgánu zároveň zaměstnán, nebo u ní bude zaměstnána osoba jemu blízká, nebude třeba odměnu schvalovat orgánem schvalujícím smlouvu o výkonu funkce (příp. s vyjádřením dozorčí rady). Avšak je třeba myslet na pravidla při střetu zájmu (§ 54 a n.), kdy člen voleného orgánu bude v takovém případě muset alespoň notifikovat valnou hromadu, která bude oprávněna např. uzavření tomu odpovídající smlouvy zakázat.

zdroj: bnt journal