Online zakládání obchodních společností, aneb digitalizaci zase o kousek blíž…
Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.
Dne 31. 7. 2019 vstoupila v platnost tzv. digitalizační směrnice EU (směrnice 2019/1151 ze dne 20. 6. 2019), která pro všechny členské státy EU zavádí jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů.
Úprava směrnice dopadá primárně na společnosti s ručením omezeným a má za cíl zjednodušení vytváření obchodních společností a podporu podnikání díky snížení nákladů, času a administrativní zátěže. V případě akciových společností bude záležet na tom, zda se zákonodárce rozhodne využít možnosti a online založení pro ně neaplikovat nebude.
V souvislosti s online zakládáním společností bude ČR muset vytvořit podrobná pravidla a tzv. jednotnou digitální bránu, kde poskytne vzor příslušného zakladatelského právního jednání. Mělo by být možné připravit si i vlastní text zakladatelského právního jednání.
Pojmovým znakem online postupů podle směrnice je vyloučení osobní přítomnosti zakladatelů společnosti u notáře. Veškeré dílčí postupy musí probíhat online, včetně sepsání zakladatelského právního jednání a dalších dokumentů, vyřízení podnikatelského oprávnění a splacení základního kapitálu. Významnou novinkou, kterou směrnice přináší, je možnost online splatit základní kapitál převodem na bankovní účet u některé z bank působících v EU.
V zájmu rychlosti celého procesu by online založení společnosti (včetně zápisu do rejstříku) nemělo být podmíněno získáním živnostenského oprávnění či licence. Tyto dokumenty by se měly řešit až následně (po zápisu do rejstříku). Výjimkou je požadavek vnitrostátního práva na řádný dohled nad určitými činnostmi, zejména nad oblastmi s vyšší mírou regulace.
V legislativním plánu Vlády ČR pro rok 2020 je zákon, kterým budou ustanovení směrnice do českého právního řádu implementována, označen pracovně jako návrh zákona, kterým se mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Termín předložení návrhu vládě je určen na listopad 2020 a účinnost zákona se předpokládá v souladu se směrnicí, tedy k 1. 8. 2021.
zdroj: bnt journal
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
