Online zakládání obchodních společností, aneb digitalizaci zase o kousek blíž…
Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.
Dne 31. 7. 2019 vstoupila v platnost tzv. digitalizační směrnice EU (směrnice 2019/1151 ze dne 20. 6. 2019), která pro všechny členské státy EU zavádí jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů.
Úprava směrnice dopadá primárně na společnosti s ručením omezeným a má za cíl zjednodušení vytváření obchodních společností a podporu podnikání díky snížení nákladů, času a administrativní zátěže. V případě akciových společností bude záležet na tom, zda se zákonodárce rozhodne využít možnosti a online založení pro ně neaplikovat nebude.
V souvislosti s online zakládáním společností bude ČR muset vytvořit podrobná pravidla a tzv. jednotnou digitální bránu, kde poskytne vzor příslušného zakladatelského právního jednání. Mělo by být možné připravit si i vlastní text zakladatelského právního jednání.
Pojmovým znakem online postupů podle směrnice je vyloučení osobní přítomnosti zakladatelů společnosti u notáře. Veškeré dílčí postupy musí probíhat online, včetně sepsání zakladatelského právního jednání a dalších dokumentů, vyřízení podnikatelského oprávnění a splacení základního kapitálu. Významnou novinkou, kterou směrnice přináší, je možnost online splatit základní kapitál převodem na bankovní účet u některé z bank působících v EU.
V zájmu rychlosti celého procesu by online založení společnosti (včetně zápisu do rejstříku) nemělo být podmíněno získáním živnostenského oprávnění či licence. Tyto dokumenty by se měly řešit až následně (po zápisu do rejstříku). Výjimkou je požadavek vnitrostátního práva na řádný dohled nad určitými činnostmi, zejména nad oblastmi s vyšší mírou regulace.
V legislativním plánu Vlády ČR pro rok 2020 je zákon, kterým budou ustanovení směrnice do českého právního řádu implementována, označen pracovně jako návrh zákona, kterým se mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Termín předložení návrhu vládě je určen na listopad 2020 a účinnost zákona se předpokládá v souladu se směrnicí, tedy k 1. 8. 2021.
zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



