Povinnosti příjemce dotace při přeměně společnosti
Jaké povinnosti příjemce dotace jsou spojeny se změnami vyvolanými v důsledku některé z forem přeměn společnosti?
Obecně první emocí žadatele o dotaci při obdržení rozhodnutí dotačního orgánu o poskytnutí dotace na jeho projekt je radost ze získané finanční podpory pro jeho aktivity. Tuto prvotní radost ale docela rychle střídá obava z řádného plnění všech administrativních i jiných povinností, které jsou s takovou dotací spojeny. A že porušení dotačních pravidel nezůstává bez následků, není asi nutno zdůrazňovat. Kolegové zabývající se obranou našich klientů při krácení dotací by o tom mohli psát romány. V rámci tohoto článku bych ale ráda upozornila na povinnosti příjemce dotace, které jsou spojeny se změnami vyvolanými v důsledku některé z forem přeměn společnosti.
Své hlavní povinnosti zjistí příjemce dotace zejména z rozhodnutí o poskytnutí dotace a podmínek na toto rozhodnutí navázaných, jejichž podoba závisí na programu, z jakého dotace čerpá, a mnoha dalších skutečnostech. Být si vědom všech svých povinností není pro příjemce dotace mnohdy vůbec jednoduché. A co potom povinnosti, o nichž se vlastně nemusí rozhodnutí ani podmínky na něj navázané výslovně vůbec zmiňovat, a že jich někdy není málo. Povinnostmi, které najdete často spíše jen v právních předpisech nebo v metodických pokynech vydaných poskytovateli, bývají povinnosti týkající se příjemce dotace, který je osobou zúčastněnou na přeměně. Tyto povinnosti lze obecně rozdělit na dvě úrovně.
Informační povinnost
Každý subjekt zúčastněný na přeměně, který je současně příjemcem veřejné podpory, má základní povinnost stanovenou ustanovením § 39a zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění, a to „nejpozději do dne zveřejnění projektu přeměny podle § 33 nebo jeho uveřejnění podle § 33a oznámit zahájení přípravy přeměny poskytovateli veřejné podpory“. Příjemce dotace je tak povinen oznámit svůj záměr účastnit se přeměny, ať už se jedná o fúzi, odštěpení či změnu právní formy, poskytovateli dotace. Důvod je zcela pochopitelný, neboť tyto procesy mohou značným způsobem ovlivnit jak získání, tak čerpání dotace a mohou být pro poskytovatele podstatnou změnou, která u příjemce dotace probíhá.
Nutno však doplnit, že ne vždy stačí spoléhat na dikci zákona, neboť tato zákonná povinnost je jakýmsi základním pravidlem, které může být doplněno podmínkami projektu o další detaily. V některých případech je možné se setkat s podrobnějšími požadavky na formu a způsob podání takové informace či požadavky na doplnění této informace další dokumentací, např. projektem přeměny, nebo písemným vyjádřením, jak by mohla daná změna ovlivnit získání nebo čerpání dotace.
Informační povinnost však nebude pro poskytovatele dotace dostačující, je-li příjemce účastníkem přeměny jako zanikající společnost a dochází tedy k převodu jeho jmění, a to včetně práv a povinností souvisejících s dotačním titulem, na nástupnickou společnost. V takovém případě je nutné nad rámec uvedené informační povinnosti splnit minimálně další povinnosti dle ustanovení § 14a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění, a to v návaznosti na to, zda má příjemce zájem, aby příslušná práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace přešla na nástupnickou společnost či nikoliv.
Povinnost získat předchozí souhlas
Je-li příjemce účastníkem přeměny (fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka) jako zanikající společnost a má-li zájem na převodu práv z dotačního titulu na svého právního nástupce, což budou s největší pravděpodobností zcela převažující případy, pak podle § 14a zákona o rozpočtových pravidlech je příjemce povinen předem požádat poskytovatele dotace o souhlas s tímto převodem. Hlavním argumentem pro tento požadavek je zajištění vědomosti poskytovatele o tom, komu je dotace poskytnuta, a možnost rozhodovat, zda přechodem práv z dotačního titulu nedojde k narušení účelu poskytnuté dotace či porušení jakýchkoliv jiných podmínek projektu.
Lhůta pro podání žádosti o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace je zákonem stanovena na termín „nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka“. Podle ustanovení § 14a odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech musí příjemce k žádosti připojit také „projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován“.
Poskytovatel na základě dodaných podkladů pak posuzuje zejména, zda plánovanou změnou u příjemce bude zachován účel, pro který byla dotace poskytnuta a rozhoduje o udělení či zamítnutí souhlasu. V případě, že s převodem práv a povinností z dotačního titulu poskytovatel nesouhlasí, žádost zamítne a příjemce dotace je pak povinen vrátit vyplacenou dotaci nebo její část (v rozsahu dle rozhodnutí poskytovatele), a to nejpozději do dne podání návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Samozřejmě má v takovém případě příjemce dotace také možnost plánovanou přeměnu nakonec nerealizovat a od její realizace po nesouhlasném stanovisku poskytovatele dotace raději ustoupit.
Automatická povinnost vrátit dotaci
Stejně jako při zamítnutí žádosti postupuje příjemce dotace, který je účastníkem přeměny jako zanikající společnost, v případě že nemá zájem, aby práva a povinnosti z dotačního titulu přešly na jeho právního zástupce. Příjemce dotace k takovému vrácení dotace musí přistoupit automaticky nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, aniž by jej k tomu poskytovatel musel jakkoliv vyzývat.
Pozor na případné další podmínky
Shrnutí těchto zákonných podmínek je však nutné brát jako jakýsi minimální standard, kterého by si obchodní společnosti nebo družstva měly být vědomy vždy, když plánují účastnit se přeměny dle zákona o přeměnách. Každý program, v rámci kterého byla společnosti udělena dotace, však může mít specifické požadavky a klást na příjemce zvýšené nároky, které musí být v takových případech ze strany příjemce dotace splněny.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




