Veřejné zakázky od roku 2016
Počátkem října tohoto roku předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vládě upravené znění legislativního návrhu nového zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Příprava zákona, který by měl nejpozději dne 18. dubna 2016 nahradit stávající ZVZ (zákon č. 137/2006 Sb.) a zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (zákon č. 139/2006 Sb.), se tak dostává do své finální fáze.
Nelze zcela vyloučit, že návrh zákona dozná v rámci legislativního procesu dalších změn. Případné změny by se však již neměly týkat principů nového zákona.
Nový ZVZ by měl být zejména stručný a přehledný. Zadavatel by měl být vždy schopen realizovat veřejné zakázky vlastními silami. MMR se za tímto účelem zavázalo k rozsáhlé metodické podpoře. Metodika MMR bude nový zákon nejen „dotvářet“, ale její součástí bude také průvodce postupy před zahájením zadávacího řízení (tato otázka je současným ZVZ z velké části neřešena) a po jeho skončení. Nedílnou součástí nové metodiky by měly být také šablony zadávací dokumentace pro jednotlivá řízení. Aplikací nové metodiky má dojít nejen k úspoře veřejných prostředků (absence potřeby externích poradců), ale také ke zvýšení právní jistoty v průběhu zadávacího řízení. Postup dle nové metodiky by měl být totiž zárukou jednání v souladu s novým ZVZ.
Z novinek, které by měl nový ZVZ přinést, lze zmínit například následující:
- zadavatel bude mít právo vyloučit uchazeče o veřejnou zakázku, který se v posledních třech letech dopustil vůči veřejnému zadavateli závažných nebo trvalých pochybení;
- zadavatel bude moci předem určit, jakou nabídkovou cenu bude považovat za mimořádně nízkou;
- dodavatelé budou oprávněni doplnit již podané nabídky o chybějící údaje, dokumenty nebo vzorky, které nejsou předmětem hodnocení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
