Veřejné zakázky od roku 2016
Počátkem října tohoto roku předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vládě upravené znění legislativního návrhu nového zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Příprava zákona, který by měl nejpozději dne 18. dubna 2016 nahradit stávající ZVZ (zákon č. 137/2006 Sb.) a zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (zákon č. 139/2006 Sb.), se tak dostává do své finální fáze.
Nelze zcela vyloučit, že návrh zákona dozná v rámci legislativního procesu dalších změn. Případné změny by se však již neměly týkat principů nového zákona.
Nový ZVZ by měl být zejména stručný a přehledný. Zadavatel by měl být vždy schopen realizovat veřejné zakázky vlastními silami. MMR se za tímto účelem zavázalo k rozsáhlé metodické podpoře. Metodika MMR bude nový zákon nejen „dotvářet“, ale její součástí bude také průvodce postupy před zahájením zadávacího řízení (tato otázka je současným ZVZ z velké části neřešena) a po jeho skončení. Nedílnou součástí nové metodiky by měly být také šablony zadávací dokumentace pro jednotlivá řízení. Aplikací nové metodiky má dojít nejen k úspoře veřejných prostředků (absence potřeby externích poradců), ale také ke zvýšení právní jistoty v průběhu zadávacího řízení. Postup dle nové metodiky by měl být totiž zárukou jednání v souladu s novým ZVZ.
Z novinek, které by měl nový ZVZ přinést, lze zmínit například následující:
- zadavatel bude mít právo vyloučit uchazeče o veřejnou zakázku, který se v posledních třech letech dopustil vůči veřejnému zadavateli závažných nebo trvalých pochybení;
- zadavatel bude moci předem určit, jakou nabídkovou cenu bude považovat za mimořádně nízkou;
- dodavatelé budou oprávněni doplnit již podané nabídky o chybějící údaje, dokumenty nebo vzorky, které nejsou předmětem hodnocení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
