Veřejné zakázky od roku 2016
Počátkem října tohoto roku předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vládě upravené znění legislativního návrhu nového zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Příprava zákona, který by měl nejpozději dne 18. dubna 2016 nahradit stávající ZVZ (zákon č. 137/2006 Sb.) a zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (zákon č. 139/2006 Sb.), se tak dostává do své finální fáze.
Nelze zcela vyloučit, že návrh zákona dozná v rámci legislativního procesu dalších změn. Případné změny by se však již neměly týkat principů nového zákona.
Nový ZVZ by měl být zejména stručný a přehledný. Zadavatel by měl být vždy schopen realizovat veřejné zakázky vlastními silami. MMR se za tímto účelem zavázalo k rozsáhlé metodické podpoře. Metodika MMR bude nový zákon nejen „dotvářet“, ale její součástí bude také průvodce postupy před zahájením zadávacího řízení (tato otázka je současným ZVZ z velké části neřešena) a po jeho skončení. Nedílnou součástí nové metodiky by měly být také šablony zadávací dokumentace pro jednotlivá řízení. Aplikací nové metodiky má dojít nejen k úspoře veřejných prostředků (absence potřeby externích poradců), ale také ke zvýšení právní jistoty v průběhu zadávacího řízení. Postup dle nové metodiky by měl být totiž zárukou jednání v souladu s novým ZVZ.
Z novinek, které by měl nový ZVZ přinést, lze zmínit například následující:
- zadavatel bude mít právo vyloučit uchazeče o veřejnou zakázku, který se v posledních třech letech dopustil vůči veřejnému zadavateli závažných nebo trvalých pochybení;
- zadavatel bude moci předem určit, jakou nabídkovou cenu bude považovat za mimořádně nízkou;
- dodavatelé budou oprávněni doplnit již podané nabídky o chybějící údaje, dokumenty nebo vzorky, které nejsou předmětem hodnocení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
