Její trnitá cesta legislativním procesem započala již v předchozím funkčním období Poslanecké sněmovny a po dlouhém očekávání nabyla účinnosti 16. července 2023.
Jedná se o první velkou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek (předchozích devět novel bylo pouze dílčích) od nabytí jeho účinnosti v roce 2016. Cílem novely je odstranit nedostatky transpozice zakázkových směrnic, zpřesnit některé instituty a odstranit výkladové problémy. Dále má pak také snížit administrativní zátěž osob participujících v zadávacím řízení, rozšířit některá práva účastníků zadávacích řízení a odstranit některé legislativně technické nedostatky zákonné úpravy. Přestože změn je v novele celá řada, v souhrnu lze říci, že novela v zásadě nijak nemění dosavadní koncepci zadávacího procesu.
Níže přinášíme přehled vybraných změn, které novela do zadávání veřejných zakázek od poloviny července přináší:
Upřesnění definice České republiky jako veřejného zadavatele
Novelou se samozřejmě nemění nic na tom, že Česká republika je veřejným zadavatelem. Její organizační složky jsou však v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ nově definovány jako provozní jednotky s funkční samostatností, a nikoliv jako samostatní zadavatelé jako doposud. Cílem této změny je v souladu se směrnicí zpřesnit textaci definice České republiky jako veřejného zadavatele tak, aby z ní bylo zřejmé, že na stát je třeba pohlížet jako na jeden celek. To má umožnit více otevřít možnosti vertikální a horizontální spolupráce napříč jednotlivými resorty, jak připouští směrnice, a umožnit tak státu jako celku efektivněji využívat své kapacity.
Vyjmutí pořízení cenného papíru, obchodního závodu a podílu z definice „veřejné zakázky na dodávky“
Až do účinnosti novely platilo, že pokud zadavatel chtěl koupit cenné papíry, závod či obchodní podíl, byl povinen postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť nákup těchto komodit byl dle české právní úpravy i rozhodovací praxe považován za veřejnou zakázku na dodávku, tj. za zakázku, jejímž předmětem je pořízení věci. To v praxi přinášelo zadavatelům značné problémy, neboť s ohledem na povahu předmětu veřejné zakázky bylo zpravidla jen stěží možné tento nákup soutěžit. Dle právní úpravy obsažené ve směrnici se však o veřejné zakázky na dodávky v těchto případech nejednalo. Česká právní úprava tak byla jednoznačně přísnější. Novelou se tato větší přísnost odstranila. Nově ustanovení § 14 odst. 1 ZZVZ výslovně stanovuje, že za pořízení věci se nepovažuje pořízení cenného papíru nebo jiného investičního nástroje, obchodního závodu, jeho samostatné organizační složky nebo podílu v obchodní korporaci.
Předpokládaná hodnota opakovaných veřejných zakázek s proměnlivou hodnotou
Další změnou, která odstraňuje nepřesnou transpozici směrnice, je úprava výjimky dle ustanovení § 19 odst. 3 ZZVZ. Doposud nebylo nutné při stanovení předpokládané hodnoty těchto typů zakázek podlimitních i nadlimitních (typicky nákup potravin, pohonných hmot, letenek apod.) jejich hodnotu za zákonem stanovené období sčítat. Nově se možnost nesčítat vztahuje pouze na podlimitní veřejné zakázky. Zadavatelé, kteří takové komodity nakupují, by tak měli zrevidovat své nákupní procesy a ověřit si, zda i nadále mohou využívat výjimky dle § 19 odst. 3 ZZVZ či nikoliv, a případně upravit své nákupní procesy.
Snížení administrativní zátěže
Dalším z cílů novely je snižování administrativní zátěže jak zadavatelů, tak dodavatelů. Nově jsou zadavatelé povinni dodržovat zásadu sociálně odpovědného zadávání, enviromentálně odpovědného zadávání a inovací zakotvené v ustanovení § 6 odst. 4 ZZVZ jen tehdy, je-li to vhodné. Doposud zákon tuto povinnost stanovoval pro případy, kdy to bylo možné. To opět v praxi přinášelo zadavatelům leckdy komplikace, neboť co je možné, nemusí být vždy vhodné. Tuto zásadu pak také nově není na rozdíl od zbývajících zásad uvedených v § 6 ZZVZ zadavatel povinen dodržovat u veřejných zakázek malého rozsahu.
Novela v ustanovení § 45 odst. 3 ZZVZ zjednodušuje i pravidla pro jazyk dokladů a jejich překlady. Zadavatel nově může umožnit, že doklad, který je vyhotoven v jiném jazyce, než který zadavatel určil pro podání žádosti o účast, předběžné nabídky nebo nabídky, bude přeložen do zadavatelem určeného jazyka, kterým ale již nemusí být jazyk český. Zadavatel také může nově prominout povinnost předložit překlad i u jiných dokladů než u dokladů v českém a slovenském jazyce a dokladů o vzdělání v latinském jazyce. Cílem je odstranit zbytečnou administrativní zátěž v případech, kdy doklady jsou vyhotoveny v jazyce, kterému zadavatel rozumí, a přesto doposud musel vyžadovat jejich překlad. Změnu rovněž uvítají zadavatelé, kteří vypisují zakázky, o něž se zpravidla ucházejí zejména zahraniční společnosti.
K dalšímu snížení administrativní zátěže v zadávacím řízení dochází rovněž tím, že zadavatel má nyní dle ustanovení § 122 ZZVZ možnost před uzavřením smlouvy již nepožadovat originály dokumentů prokazujících kvalifikaci. Ustanovení § 41 ZZVZ pak stanoví, že zadavatel nově nemusí požadovat ani předložení originálu záruční listiny.
Změnou, kterou zcela jistě uvítají zadavatelé, je pak i to, že pokud zadavatel nestihne v zadávací lhůtě odeslat oznámení o výběru dodavatele, nekončí nově dle ustanovení § 40 odst. 4 ZZVZ zadávací řízení uplynutím zadávací lhůty, ale až tři měsíce od uplynutí zadávací lhůty. Cílem je umožnit zadavatelům, kteří oznámení nestihli zaslat z administrativních důvodů, umožnit uzavřít smlouvu v této dodatečné lhůtě. Jen je třeba mít na paměti, že účastníci v této dodatečné lhůtě mohou ze zadávacího řízení bez sankce odstoupit.
V případech, kdy je zadavatel povinen zpřístupnit ÚOHS dokumentaci k zadávacímu řízení, může dle ustanovení § 262a ZZVZ zadavatel nyní tuto povinnost splnit místo složitého zasílání dokumentů tím, že zajistí ÚOHS přístup k těmto dokladům a informacím v certifikovaném elektronickém nástroji. V případě, že zadavatel zpřístupnil ÚOHS dokumentaci v elektronickém nástroji, je povinen stejně postupovat i v případném navazujícím soudním řízení ve vztahu k soudu.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že změnami v ustanoveních § 4 a § 30 ZZVZ pak novela umožňuje větší flexibilitu pro neziskový sektor a zemědělskou politiku. Zužuje totiž okruh dotovaných zadavatelů v zemědělství povinných zadávat v režimu ZZVZ a dále zavádí výjimku ze zadávání pro oblast práce s dětmi a mládeží u podlimitních veřejných zakázek.
Rozšíření práv účastníků zadávacího řízení
Novinkou je možnost účastníka zadávacího řízení požadovat po zadavateli poskytnutí údajů z nabídek ostatních účastníků zadávacího řízení odpovídajících číselně vyjádřitelným hodnotícím kritériím – typicky nabídkové ceny (§109 odst. 3 ZZVZ), jakož i informace o době zákazu uzavření smlouvy (§ 40 odst. 3 ZZVZ). Cílem těchto změn je poskytnout účastníkům zadávacího řízení informace, které jim umožní lépe plánovat kapacity jejich činnosti. Na jejich základě totiž získají přehled, zda vůbec a případně v jakém časovém horizontu s nimi může být uzavřena smlouva na veřejnou zakázku.
Vítanou změnou pro mnohé dodavatele pak bude jistě i to, že v případech, kdy zadavatel požaduje, aby některé významné činnosti při plnění veřejné zakázky plnil vybraný dodavatel, bude se pro tyto účely za vybraného dodavatele považovat nově i osoba, která je členem stejného koncernu jako vybraný dodavatel (§ 105 odst. 2 ZZVZ). Avšak je třeba mít na vědomí, že i tento člen koncernu musí splnit základní kvalifikaci.
Povinné prokazování základní kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení
Změnou ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ dochází výjimečně ke zpřísnění právní úpravy, neboť se oproti dosavadní právní úpravě zavádí povinnost zadavatele požadovat prokázání základní kvalifikace i ve zjednodušeném podlimitním řízení. Nestanoví-li zadavatel jinak, prokazuje se základní způsobilost čestným prohlášením.
Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem
Pro odstranění pochybností novela v ustanovení § 211 ZZVZ uvádí nově výslovný výčet případů, kdy se v zadávacím řízení připouští ústní komunikace a staví najisto, že není nutná elektronická komunikace při uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. Tj. smlouvu na veřejnou zakázku lze uzavřít i v listinné podobě, pokud to více vyhovuje potřebám zadavatele.
Změny smluv na veřejnou zakázku
Ke změně právní úpravy dochází i v případě limitů změn pro dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky (§ 222 odst. 5) a pro tzv. nepředvídané stavební práce, služby a dodávky (§ 222 odst. 6 ZZVZ). Odstraňuje se 50% limit hodnoty těchto změn a zůstává jen společný limit 30% nárůstu ceny dle § 222 odst. 9 ZZVZ.
Námitky proti zadávacím podmínkám
Změnou, která má umožnit zadavatelům lépe se vypořádat se šikanózními námitkami proti zadávacím podmínkám podanými těsně před podáním žádosti o účast/nabídky a v praxi znamenající leckdy prodloužení zadávacího řízení, je pak úprava ustanovení § 242 odst. 4 a 5 ZZVZ. Ta nyní umožňuje zadavateli stanovit v zadávací dokumentaci, že námitky proti zadávacím podmínkám mohou být podány nejpozději 72 hodin před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast/nabídky.
Změny v dozoru nad dodržováním ZZVZ
Novela přinesla rovněž několik změn v ustanoveních týkajících se dozoru nad dodržováním ZZVZ. Z nich lze uvést především to, že se rozšiřuje počet případů, kdy ÚOHS nevyřizuje podané podněty. Konkrétně se jedná o podněty, které podal stěžovatel, jenž v téže věci podal návrh, aniž zaplatil kauci (§ 258 odst. 2 ZZVZ).
V neposlední řadě pak stojí za zmínku, že se zkracují promlčecí lhůty a lhůty pro zánik trestnosti dle § 270 odst. 3 a 4 ZZVZ.
Diskuze k článku ()