Jubilejní 10. ročník cen Randovy nadace
Dne 3. listopadu 2016 proběhlo v historických prostorách Vlasteneckého sálu Karolina již desáté slavnostní předávání cen Randovy nadace za nejlepší diplomovou práci.
Cena Randovy nadace při Spolku českých právníků Všehrd patří bezesporu k prestižním oceněním, o které se každý rok uchází studenti z právnických fakult z celé České republiky. Diplomové práce jsou hodnoceny zejména z hlediska jedinečného uchopení tématu, odbornosti práce a inovativního pohledu na danou problematiku.
Ocenění tento rok byli: Mgr. Ondřej Čech za práci s tématem „Odvolání rozhodce v mezinárodním rozhodčím řízení“, Mgr. Gabriel Klimenta za téma „Zneužití institutu směnky“ a Mgr. Bc. Tomáš Střeleček za diplomovou práci s tématem „Svěřenské fondy se zaměřením na zakladatelské právní jednání a jejich správu“.
Celým večerem provázel Adam Vojtěch, který však nebyl jediným řečníkem této slavnostní události. Předávání zahájil rektor Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, který krátce promluvil o významu a historii Randovy nadace. Poté se slova ujal JUDr. Václav Bílý, LL.M., Ph.D., zástupce advokátní kanceláře PRK Partners, která je dlouhodobým generálním partnerem Randovy nadace. Doktor Bílý zavzpomínal na zakladatele Randovy nadace, profesora Antonína Randu a jeho přínos tehdejší právnické společnosti z dob Rakousko–Uherska. Poté jej u řečnického pultíku vystřídal prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který výhercům pogratuloval a zároveň vyzdvihl důležitost kvalitní diplomové práce a vyzval budoucí diplomanty, aby své práce určitě neváhali přihlásit. Součástí předávání byla také přednáška docenta JUDr. Bohumila Havla, Ph. D. na téma „Fundace v korporačním právu – skutečnost nebo jen přání“, v níž přednášející rozebral překážky, které brání korporátním firmám většímu zapojení se do fundací. Slavnostní atmosféru večera dokreslovala hudební vystoupení Jany Vlachové a Mikaela Ericssona, jejichž libé tóny houslí a kontrabasu zajisté pohladily sluch každého z hostů.
Avšak nebyly to pouze diplomové práce, které byly oceňovány. Vyhlášena byla také Cena časopisu Právník. Ocenění bylo uděleno za nejlepší stať uveřejněnou v monotematickém čísle tohoto odborného časopisu, který se zaměřuje na aktuální otázky správního a ústavního práva. Říjnové číslo časopisu bylo navíc vydáno ku příležitosti 170. výročí narození prof. Jiřího Pražáka, který v tomto periodiku působil téměř pětadvacet let jako redaktor. Cenu časopisu Právník obdrželi prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc. za článek na téma „Úřady a soudy – spory nebo dialog?” a JUDr. Jakub Handrlica, LL.M., Ph.D. za článek na téma „Expropriační tituly subjektů soukromého práva”.
Závěrečná slova zazněla z úst starosty Spolku českých právníků Všehrd Daniela Steindlera, který hovořil o provázanosti Randovy nadace se Spolkem českých právníků Všehrd, při němž Nadace funguje, a také o potomkovi Antonína Randy, profesoru Janu S. Krulišovi-Randovi, který se po roce 1989 zasloužil o obnovení Randovy nadace.
Všem oceněným nezbývá než pogratulovat a těšit se na 11. ročník cen Randovy nadace, v jehož klání jistě nebude nouze o další brilantní diplomové práce.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




