Jubilejní 10. ročník cen Randovy nadace
Dne 3. listopadu 2016 proběhlo v historických prostorách Vlasteneckého sálu Karolina již desáté slavnostní předávání cen Randovy nadace za nejlepší diplomovou práci.
Cena Randovy nadace při Spolku českých právníků Všehrd patří bezesporu k prestižním oceněním, o které se každý rok uchází studenti z právnických fakult z celé České republiky. Diplomové práce jsou hodnoceny zejména z hlediska jedinečného uchopení tématu, odbornosti práce a inovativního pohledu na danou problematiku.
Ocenění tento rok byli: Mgr. Ondřej Čech za práci s tématem „Odvolání rozhodce v mezinárodním rozhodčím řízení“, Mgr. Gabriel Klimenta za téma „Zneužití institutu směnky“ a Mgr. Bc. Tomáš Střeleček za diplomovou práci s tématem „Svěřenské fondy se zaměřením na zakladatelské právní jednání a jejich správu“.
Celým večerem provázel Adam Vojtěch, který však nebyl jediným řečníkem této slavnostní události. Předávání zahájil rektor Univerzity Karlovy, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, který krátce promluvil o významu a historii Randovy nadace. Poté se slova ujal JUDr. Václav Bílý, LL.M., Ph.D., zástupce advokátní kanceláře PRK Partners, která je dlouhodobým generálním partnerem Randovy nadace. Doktor Bílý zavzpomínal na zakladatele Randovy nadace, profesora Antonína Randu a jeho přínos tehdejší právnické společnosti z dob Rakousko–Uherska. Poté jej u řečnického pultíku vystřídal prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který výhercům pogratuloval a zároveň vyzdvihl důležitost kvalitní diplomové práce a vyzval budoucí diplomanty, aby své práce určitě neváhali přihlásit. Součástí předávání byla také přednáška docenta JUDr. Bohumila Havla, Ph. D. na téma „Fundace v korporačním právu – skutečnost nebo jen přání“, v níž přednášející rozebral překážky, které brání korporátním firmám většímu zapojení se do fundací. Slavnostní atmosféru večera dokreslovala hudební vystoupení Jany Vlachové a Mikaela Ericssona, jejichž libé tóny houslí a kontrabasu zajisté pohladily sluch každého z hostů.
Avšak nebyly to pouze diplomové práce, které byly oceňovány. Vyhlášena byla také Cena časopisu Právník. Ocenění bylo uděleno za nejlepší stať uveřejněnou v monotematickém čísle tohoto odborného časopisu, který se zaměřuje na aktuální otázky správního a ústavního práva. Říjnové číslo časopisu bylo navíc vydáno ku příležitosti 170. výročí narození prof. Jiřího Pražáka, který v tomto periodiku působil téměř pětadvacet let jako redaktor. Cenu časopisu Právník obdrželi prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc. za článek na téma „Úřady a soudy – spory nebo dialog?” a JUDr. Jakub Handrlica, LL.M., Ph.D. za článek na téma „Expropriační tituly subjektů soukromého práva”.
Závěrečná slova zazněla z úst starosty Spolku českých právníků Všehrd Daniela Steindlera, který hovořil o provázanosti Randovy nadace se Spolkem českých právníků Všehrd, při němž Nadace funguje, a také o potomkovi Antonína Randy, profesoru Janu S. Krulišovi-Randovi, který se po roce 1989 zasloužil o obnovení Randovy nadace.
Všem oceněným nezbývá než pogratulovat a těšit se na 11. ročník cen Randovy nadace, v jehož klání jistě nebude nouze o další brilantní diplomové práce.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



