Obchodněprávní moot court – v pražském klání zvítězilo Brno
V pátek 15. dubna se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze odehrálo velkolepé právní klání. Proběhlo zde totiž ústní finále moot courtu z obchodního práva, simulovaného soudního řízení pořádaného Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří Kinstellar.
Do soutěže se přihlásilo 48 soutěžících, zhruba jednu třetinu tvořili zájemci z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zbytek pak studenti pražské Právnické fakulty UK. Ústnímu finále předcházela písemná část, ze které postoupilo šest dvoučlenných týmů. Ty dostaly šanci poměřit své znalosti platného práva a rétorické schopnosti v simulovaném soudním jednání.
Senát byl složen ze tří soudců. Role předsedy senátu se ujal Tomáš Dočkal, který v současné době působí jako externí doktorand na Katedře obchodního práva Právnické fakulty UK a který byl zároveň autorem zadání projednávaného případu. V senátu dále zasedly Martina Březinová a Suzana Hakobjan, obě z advokátní kanceláře Kinstellar.
I v ústním kole byly zastoupeny obě fakulty, jak pražská, tak brněnská. Soutěžící do posledních chvil netušili, zda budou zastávat roli zástupců žalobce či žalovaného, museli být proto dobře argumentačně připraveni na obě eventuality. Simulovaný spor rozhodně nebyl jednoduchý, jednalo se totiž o složitý případ sporného vlastnictví akcií způsobeného chybou při jejich převodu.
Samotné soudní jednání probíhalo ve dvou fázích. Na začátku bylo určeno, které tři týmy budou hájit zájem žalobce a které tři zájem žalovaného, poté mohlo vše začít. Postupně se střetly dvojice týmů ve třech jednáních. Na základě toho byly vybrány dva týmy, které postoupily do finále, a dostaly tak šanci utkat se o vítězství. Shodou okolností byl jeden z nich z pražské a druhý z brněnské právnické fakulty, díky čemuž bylo finále publikem vnímáno také jako mezifakultní souboj. Ještě před ním ale bylo stanoveno pořadí nepostupujících týmů. Třetí místo obsadili Radka Bartošíková a Jakub Pohl z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Na postupující týmy a přihlížející z řad diváků čekalo již zmíněné finálové soudní jednání. A aby vše bylo ještě trochu složitější, vyměnili si finalisté strany. Zarputilí obhájci žalovaného museli tedy nyní sypat z rukávu argumenty ve prospěch žalující strany a opačně. Hned na úvod jednání strana žalobce odmítla smírné řešení navržené žalovanou stranou s tím, že zamítá veškeré další jednání o smíru, čímž dala předpoklad pro napínavé soudní klání, na které se všichni těšili.
Nakonec senát v čele s Tomášem Dočkalem určil vítěze. Stal se jím tým Martina Březiny a Martina Švercla z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, tedy tým, který ve finálním jednání vystupoval jako strana žalovaná. Na druhém místě se pak umístili jeho oponenti Maroš Kándrík a Tomáš Hejný z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak několikrát zopakoval sám předseda senátu, velmi důležitým kritériem pro hodnocení byla úroveň projevu, neboť právní argumentace hrála zásadní roli již v předchozím kole písemném, kdy bylo úkolem soutěžících vyhotovit podání.
Výherci si odnesli hodnotné věcné ceny, které do soutěže daroval její sponzor, advokátní kancelář Kinstellar. Závěrem ještě předseda senátu Tomáš Dočkal pogratuloval vítězům, kladně ovšem ohodnotil výkon všech zúčastněných, když řekl: „Máte být na co hrdí, základy máte všichni více než dobré.“
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



