Obchodněprávní moot court – v pražském klání zvítězilo Brno
V pátek 15. dubna se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze odehrálo velkolepé právní klání. Proběhlo zde totiž ústní finále moot courtu z obchodního práva, simulovaného soudního řízení pořádaného Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří Kinstellar.
Do soutěže se přihlásilo 48 soutěžících, zhruba jednu třetinu tvořili zájemci z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zbytek pak studenti pražské Právnické fakulty UK. Ústnímu finále předcházela písemná část, ze které postoupilo šest dvoučlenných týmů. Ty dostaly šanci poměřit své znalosti platného práva a rétorické schopnosti v simulovaném soudním jednání.
Senát byl složen ze tří soudců. Role předsedy senátu se ujal Tomáš Dočkal, který v současné době působí jako externí doktorand na Katedře obchodního práva Právnické fakulty UK a který byl zároveň autorem zadání projednávaného případu. V senátu dále zasedly Martina Březinová a Suzana Hakobjan, obě z advokátní kanceláře Kinstellar.
I v ústním kole byly zastoupeny obě fakulty, jak pražská, tak brněnská. Soutěžící do posledních chvil netušili, zda budou zastávat roli zástupců žalobce či žalovaného, museli být proto dobře argumentačně připraveni na obě eventuality. Simulovaný spor rozhodně nebyl jednoduchý, jednalo se totiž o složitý případ sporného vlastnictví akcií způsobeného chybou při jejich převodu.
Samotné soudní jednání probíhalo ve dvou fázích. Na začátku bylo určeno, které tři týmy budou hájit zájem žalobce a které tři zájem žalovaného, poté mohlo vše začít. Postupně se střetly dvojice týmů ve třech jednáních. Na základě toho byly vybrány dva týmy, které postoupily do finále, a dostaly tak šanci utkat se o vítězství. Shodou okolností byl jeden z nich z pražské a druhý z brněnské právnické fakulty, díky čemuž bylo finále publikem vnímáno také jako mezifakultní souboj. Ještě před ním ale bylo stanoveno pořadí nepostupujících týmů. Třetí místo obsadili Radka Bartošíková a Jakub Pohl z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Na postupující týmy a přihlížející z řad diváků čekalo již zmíněné finálové soudní jednání. A aby vše bylo ještě trochu složitější, vyměnili si finalisté strany. Zarputilí obhájci žalovaného museli tedy nyní sypat z rukávu argumenty ve prospěch žalující strany a opačně. Hned na úvod jednání strana žalobce odmítla smírné řešení navržené žalovanou stranou s tím, že zamítá veškeré další jednání o smíru, čímž dala předpoklad pro napínavé soudní klání, na které se všichni těšili.
Nakonec senát v čele s Tomášem Dočkalem určil vítěze. Stal se jím tým Martina Březiny a Martina Švercla z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, tedy tým, který ve finálním jednání vystupoval jako strana žalovaná. Na druhém místě se pak umístili jeho oponenti Maroš Kándrík a Tomáš Hejný z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak několikrát zopakoval sám předseda senátu, velmi důležitým kritériem pro hodnocení byla úroveň projevu, neboť právní argumentace hrála zásadní roli již v předchozím kole písemném, kdy bylo úkolem soutěžících vyhotovit podání.
Výherci si odnesli hodnotné věcné ceny, které do soutěže daroval její sponzor, advokátní kancelář Kinstellar. Závěrem ještě předseda senátu Tomáš Dočkal pogratuloval vítězům, kladně ovšem ohodnotil výkon všech zúčastněných, když řekl: „Máte být na co hrdí, základy máte všichni více než dobré.“
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




