Právní prostor poosmé aneb jak to viděl moderátor?
Ve dnech 24.-25.4. se v polyfunkčním, velmi útulném hotelu Jezerka konal již osmý ročník odborného kongresu Právní prostor. Kromě toho, že jsem dostal od organizátorů příležitost dokončit – snad úspěšnou – pětiletku moderování (a vypadá to, pokud si to nepokazím nudným článkem, že příští rok si zase nasadím lachtanítko, jak se podle JUDr. Lasáka označuje slušivý aerodynamický head-set), dostal jsem – v duchu hesla „když si to moderoval, tak o tom napiš a napiš to tak vtipně, jak to moderuješ“ také zmocnění, abych napsal tento článek, který se ale musí vměstnat do určitého počtu znaků (což pro mne jako ukecaného advokáta není jednoduché).
A tak usedám k listu pergamenu a brku představovaným v dnešní technické době klávesnicí počítače a lovím v hlavě vzpomínky na ten osmý kongres. Byl hodně jiný nebo byl vlastně stejný či podobný jako ty předchozí?
V čem byl podobný?
- v tom, že většinu prezentací jsem obdržel těsně před konferencí nebo v průběhu konference (jako již tradičně v některých případech vůbec, ale u některých přednášejících už na to jsem zvyklý, takže mě to nepřekvapilo). Výraznou výjimku v tomto ohledu představoval příspěvek JUDr. Rychetského, který jsem obdržel s předstihem asi 20 dnů před zahájením kongresu a mohl se proto do jeho hlubokých myšlenek v klidu ponořit a proplout jimi.
- ve výborné volbě témat, osobnostech přednášejících a kvalitě formy i obsahu přednesených příspěvků
- ve skvělé přátelské atmosféře v průběhu celé akce, navazování nových či staronových kontaktů, nabitém společenském večeru s překvapením v podobě břichomluvce a trapnomága Richarda Nedvěda, vydatném rautu atd.
- v bloku pracovněprávním s příspěvkem Mgr. Markéty Pravdové o sociálních médiích na pracovišti (přes pokročilou moderní dobu stále nejde dát výpověď zaměstnanci formou chatové zprávy na FB, ale jeho aktivita na FB v pracovní době výpovědním důvodem být může) a Mgr. Romany Náhlíkové Kaletové o agenturním zaměstnávání, deliktním (dříve nazývaným trestněprávním), ve kterém účastníky přesvědčil předseda NS ČR prof. JUDr. Pavel Šámal, že peněžitý trest má (a je) ukládán jako alternativní trest se vzrůstající tendencí (a že je to na místě např. v případech trestných činů v dopravě místo tradičního trestu podmíněného odnětí svobody v kombinaci s trestem zákazu činnosti), JUDr. Jan Lata z NSZ ČR se zabýval postavením státního zástupce a jeho úkoly nejen v trestním řízení a JUDr. Libor Vávra varovně přiřadil konkrétní paragrafy trestního zákoníku k nechutným diskusím na sociálních sítích a doporučil je pozornosti orgánů činných v trestním řízení
- přes všechny výdobytky moderní doby zůstaly k mé radosti zachovány i dva bloky občanskoprávní. V prvním z nich kritizoval JUDr. Aleš Rozehnal koncentraci vlastnictví médií a pledoval za možnosti omezení této koncentrace a JUDr. Petr Meduna upozornil na Lex Schwarzenberg z roku 1947 v souvislosti se stále nedořešenými restitucemi. V úvodu druhého dne pak JUDr. Jan Lasák (ve kterém moderátor poznal bývalého praktikanta jeho advokátní kanceláře) popsal možnosti kreativity v korporátním právu při koncepci druhů podílů či akcií s různými právy a občanskoprávní blok zakončil JUDr. Aleš Linhart tématem předsmluvní odpovědnosti s odkazy na nejen českou, ale i zahraniční judikaturu. Případ o holčičce, co uklouzla na listu salátu, když šla nakupovat se svoji maminkou, mi zůstal v paměti.
- tradičním justičním bloku důstojně a filozoficky uzavírajícím konferenci, ve kterém se u řečnického pultíku vystřídali předseda ÚS ČR JUDr. Rychetský s úvahami nad postavením justice na začátku 21. století i s historickým exkurzem a vztyčeným prstem nad aktuálním vývojem justice v sousedních zemích, místopředseda NS ČR JUDr. Fiala, který postavil morální vlastnosti jedince (soudce) nad jeho odborné znalosti, prezidentka Soudcovské unie ČR Mgr. Zemanová, která mluvila o metamorfózách osobnosti soudce a požadavcích aktuálně na soudce kladených, a konečně předseda NSS ČR JUDr. Baxa, který svým příspěvkem doplnil či vylepšil svoji 15let starou odpověď na otázku po existenci NSS ČR. Uznáte, že je to sestava, ze které se i ostřílený moderátor lehce zapotí.
- prostě bych řekl, že to co je dobré a nosné si organizátoři velmi dobře uvědomují a slovy nadcházejícího MS v hokeji „nemění vítězný manšaft“.
V čem byl jiný?
- každý správný organizátor či každý, kdo touží po zlepšení, hledá, jak by mohl svoji akci či činnost – i když velmi úspěšnou – ještě vylepšit či umně obměnit
- ochytřovací či exotický blok známý z předchozích ročníků např. z oblasti mysliveckého, módního či potravinářského práva zmizel. Nebo byl nahrazen ještě exotičtějším blokem o GDPR, o kterém každý z nás něco slyšel, někdo si v něm libuje, někdo se ho bojí, nikdo přesně neví, co přinese? V tomto úvodním bloku konference vystoupili JUDr. David Borovec a Mgr. Jana Pattynová, LL.M. s příspěvky o ochraně osobních údajů v personální praxi a o tom, zda GDPR dopadá jen na velké společnosti, ale i na malé a střední podniky a jak si s ním prakticky poradit. Tento blok uzavřel právník – ajťák s výškou basketbalisty Mgr. František Korbel na téma odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti v digitálním světě. Před Františkovým příspěvkem jsem si myslel, že se v digisvětě utopím, ale Franta mi (a všem přítomným) hodil záchrannou vestu a výborně mě připravil na nadcházející brněnský Youtubering, kam se chystám s mým synem, který již několik měsíců nehovoří prakticky o ničem jiném.
- objevil se úplně nový blok o judikatuře, její tvorbě, publikaci a závaznosti, ve kterém vystoupili JUDr. Lukáš Králík a JUDr. Ivo Pospíšil, vysvětlili mj., že každé rozhodnutí není judikát, právní věta vždy nemusí přesně odrážet obsah rozhodnutí, ale hlavně že judikatura má významné místo při každodenní právnické práci.
- na závěr prvního dne se objevilo tučné sousto v podobě rovněž nového ústavně-právního bloku, ve kterém jsme se z úst JUDr. Marka Antoše dozvěděli o (stále chybějícím) referendu v českém ústavním pořádku, JUDr. Tomáš Havel v aktuální prezentaci mluvil o postavení prezidenta ČR při utváření a ustanovování vlády a uzavřel jej prof. JUDr. Aleš Gerloch úvahami nad pružností či pevností ústavního pořádku a ústavního systému ČR.
- prof. JUDr. Jan Pichrt byl velmi dobrým „předskokanem“ justičního bloku s velmi zajímavým příspěvkem o sdílené ekonomice.
Sečteno, podtrženo, dobré bylo zachováno, nové bylo vkusně přidáno a vznikl slovy JUDr. Petry Gříbkové luxusní výběr z bobulí (k čemuž dodávám, že přes dvojdenní intenzivní útok na naše mozkové závity po něm nebolí hlava a má krásnou dochuť). Ti co máte rádi dobré víno, přijeďte se s námi napít i příští rok na devátý ročník.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.



