Právní prostor poosmé aneb jak to viděl moderátor?
Ve dnech 24.-25.4. se v polyfunkčním, velmi útulném hotelu Jezerka konal již osmý ročník odborného kongresu Právní prostor. Kromě toho, že jsem dostal od organizátorů příležitost dokončit – snad úspěšnou – pětiletku moderování (a vypadá to, pokud si to nepokazím nudným článkem, že příští rok si zase nasadím lachtanítko, jak se podle JUDr. Lasáka označuje slušivý aerodynamický head-set), dostal jsem – v duchu hesla „když si to moderoval, tak o tom napiš a napiš to tak vtipně, jak to moderuješ“ také zmocnění, abych napsal tento článek, který se ale musí vměstnat do určitého počtu znaků (což pro mne jako ukecaného advokáta není jednoduché).
A tak usedám k listu pergamenu a brku představovaným v dnešní technické době klávesnicí počítače a lovím v hlavě vzpomínky na ten osmý kongres. Byl hodně jiný nebo byl vlastně stejný či podobný jako ty předchozí?
V čem byl podobný?
- v tom, že většinu prezentací jsem obdržel těsně před konferencí nebo v průběhu konference (jako již tradičně v některých případech vůbec, ale u některých přednášejících už na to jsem zvyklý, takže mě to nepřekvapilo). Výraznou výjimku v tomto ohledu představoval příspěvek JUDr. Rychetského, který jsem obdržel s předstihem asi 20 dnů před zahájením kongresu a mohl se proto do jeho hlubokých myšlenek v klidu ponořit a proplout jimi.
- ve výborné volbě témat, osobnostech přednášejících a kvalitě formy i obsahu přednesených příspěvků
- ve skvělé přátelské atmosféře v průběhu celé akce, navazování nových či staronových kontaktů, nabitém společenském večeru s překvapením v podobě břichomluvce a trapnomága Richarda Nedvěda, vydatném rautu atd.
- v bloku pracovněprávním s příspěvkem Mgr. Markéty Pravdové o sociálních médiích na pracovišti (přes pokročilou moderní dobu stále nejde dát výpověď zaměstnanci formou chatové zprávy na FB, ale jeho aktivita na FB v pracovní době výpovědním důvodem být může) a Mgr. Romany Náhlíkové Kaletové o agenturním zaměstnávání, deliktním (dříve nazývaným trestněprávním), ve kterém účastníky přesvědčil předseda NS ČR prof. JUDr. Pavel Šámal, že peněžitý trest má (a je) ukládán jako alternativní trest se vzrůstající tendencí (a že je to na místě např. v případech trestných činů v dopravě místo tradičního trestu podmíněného odnětí svobody v kombinaci s trestem zákazu činnosti), JUDr. Jan Lata z NSZ ČR se zabýval postavením státního zástupce a jeho úkoly nejen v trestním řízení a JUDr. Libor Vávra varovně přiřadil konkrétní paragrafy trestního zákoníku k nechutným diskusím na sociálních sítích a doporučil je pozornosti orgánů činných v trestním řízení
- přes všechny výdobytky moderní doby zůstaly k mé radosti zachovány i dva bloky občanskoprávní. V prvním z nich kritizoval JUDr. Aleš Rozehnal koncentraci vlastnictví médií a pledoval za možnosti omezení této koncentrace a JUDr. Petr Meduna upozornil na Lex Schwarzenberg z roku 1947 v souvislosti se stále nedořešenými restitucemi. V úvodu druhého dne pak JUDr. Jan Lasák (ve kterém moderátor poznal bývalého praktikanta jeho advokátní kanceláře) popsal možnosti kreativity v korporátním právu při koncepci druhů podílů či akcií s různými právy a občanskoprávní blok zakončil JUDr. Aleš Linhart tématem předsmluvní odpovědnosti s odkazy na nejen českou, ale i zahraniční judikaturu. Případ o holčičce, co uklouzla na listu salátu, když šla nakupovat se svoji maminkou, mi zůstal v paměti.
- tradičním justičním bloku důstojně a filozoficky uzavírajícím konferenci, ve kterém se u řečnického pultíku vystřídali předseda ÚS ČR JUDr. Rychetský s úvahami nad postavením justice na začátku 21. století i s historickým exkurzem a vztyčeným prstem nad aktuálním vývojem justice v sousedních zemích, místopředseda NS ČR JUDr. Fiala, který postavil morální vlastnosti jedince (soudce) nad jeho odborné znalosti, prezidentka Soudcovské unie ČR Mgr. Zemanová, která mluvila o metamorfózách osobnosti soudce a požadavcích aktuálně na soudce kladených, a konečně předseda NSS ČR JUDr. Baxa, který svým příspěvkem doplnil či vylepšil svoji 15let starou odpověď na otázku po existenci NSS ČR. Uznáte, že je to sestava, ze které se i ostřílený moderátor lehce zapotí.
- prostě bych řekl, že to co je dobré a nosné si organizátoři velmi dobře uvědomují a slovy nadcházejícího MS v hokeji „nemění vítězný manšaft“.
V čem byl jiný?
- každý správný organizátor či každý, kdo touží po zlepšení, hledá, jak by mohl svoji akci či činnost – i když velmi úspěšnou – ještě vylepšit či umně obměnit
- ochytřovací či exotický blok známý z předchozích ročníků např. z oblasti mysliveckého, módního či potravinářského práva zmizel. Nebo byl nahrazen ještě exotičtějším blokem o GDPR, o kterém každý z nás něco slyšel, někdo si v něm libuje, někdo se ho bojí, nikdo přesně neví, co přinese? V tomto úvodním bloku konference vystoupili JUDr. David Borovec a Mgr. Jana Pattynová, LL.M. s příspěvky o ochraně osobních údajů v personální praxi a o tom, zda GDPR dopadá jen na velké společnosti, ale i na malé a střední podniky a jak si s ním prakticky poradit. Tento blok uzavřel právník – ajťák s výškou basketbalisty Mgr. František Korbel na téma odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti v digitálním světě. Před Františkovým příspěvkem jsem si myslel, že se v digisvětě utopím, ale Franta mi (a všem přítomným) hodil záchrannou vestu a výborně mě připravil na nadcházející brněnský Youtubering, kam se chystám s mým synem, který již několik měsíců nehovoří prakticky o ničem jiném.
- objevil se úplně nový blok o judikatuře, její tvorbě, publikaci a závaznosti, ve kterém vystoupili JUDr. Lukáš Králík a JUDr. Ivo Pospíšil, vysvětlili mj., že každé rozhodnutí není judikát, právní věta vždy nemusí přesně odrážet obsah rozhodnutí, ale hlavně že judikatura má významné místo při každodenní právnické práci.
- na závěr prvního dne se objevilo tučné sousto v podobě rovněž nového ústavně-právního bloku, ve kterém jsme se z úst JUDr. Marka Antoše dozvěděli o (stále chybějícím) referendu v českém ústavním pořádku, JUDr. Tomáš Havel v aktuální prezentaci mluvil o postavení prezidenta ČR při utváření a ustanovování vlády a uzavřel jej prof. JUDr. Aleš Gerloch úvahami nad pružností či pevností ústavního pořádku a ústavního systému ČR.
- prof. JUDr. Jan Pichrt byl velmi dobrým „předskokanem“ justičního bloku s velmi zajímavým příspěvkem o sdílené ekonomice.
Sečteno, podtrženo, dobré bylo zachováno, nové bylo vkusně přidáno a vznikl slovy JUDr. Petry Gříbkové luxusní výběr z bobulí (k čemuž dodávám, že přes dvojdenní intenzivní útok na naše mozkové závity po něm nebolí hlava a má krásnou dochuť). Ti co máte rádi dobré víno, přijeďte se s námi napít i příští rok na devátý ročník.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



