Je váš software zdravotnickým prostředkem?
Ve zdravotnictví dnes hraje software stále důležitější roli. Překvapením pro mnohé bývá, že za určitých okolností může být klasifikován jako zdravotnický prostředek.
To platí v případě, že software má léčebný účel. Jedná se zejména o software určený k léčbě, diagnostice nebo sledování fyziologického procesu či stavu.
Ne každý software, který se tematicky týká zdraví, je ale nutně zdravotnickým prostředkem. Pokud software s daty provádí jen základní technické operace (uložení, archivace, přenos, jednoduché vyhledávání nebo komprese), pak se standardně mezi zdravotnické prostředky řadit nebude.
Příklady z praxe
Software, který JE zdravotnickým prostředkem:
- Aplikace na chytrých hodinkách, která při rozpoznání nepravidelné srdeční činnosti spustí alarm uživateli nebo lékaři za účelem detekce arytmie.
- Software, který doporučuje dávku inzulinu (bez ohledu na způsob podání – pumpa, pero, stříkačka).
- Systémy plánování léčiv (např. chemoterapie), které počítají dávku pro konkrétního pacienta.
- Telechirurgie: Vzdálený chirurgický zákrok, kde virtuální realita pomáhá chirurgovi ovládat robotický systém.
Software, který NENÍ zdravotnickým prostředkem:
- Informační systémy, které jen přenášejí, ukládají nebo archivují data -digitální náhrada papírové dokumentace.
- Komunikační systémy (e-mail, videohovory, převod řeči na text) - obecné nástroje bez léčebného účelu.
- Telemedicínské systémy, které pouze přenášejí a zobrazují data za účelem monitoringu bez jejich interpretace. Pokud ale tyto systémy mají i léčebný účel (např. pokud data analyzují nebo navrhují léčebný postup), již se jedná o zdravotnický prostředek.
Co to znamená, když je software zdravotnickým prostředkem?
Musí splnit stejné regulatorní požadavky jako jakýkoli jiný zdravotnický prostředek - zejména je nutné provést tzv. posouzení shody. Je také třeba dodržet zvláštní pravidla pro reklamu. Prakticky to znamená vyšší nároky na vývoj, údržbu i přípravu reklamních tvrzení.
Už na začátku vývoje nebo při nákupu softwaru je nutné zhodnotit jeho regulatorní status. Pokud se to přehlédne, může to vést k problémům s klasifikací, certifikací nebo uvedením na trh.
Pokud chcete nahlédnout do oficiálních doporučení, Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky (Medical Device Coordination Group - MDCG) vydala metodický pokyn “Guidance on Qualification and Classification of Software under MDR/IVDR” (MDCG 2019-11 Rev.1, červen 2025), ze kterého pocházejí i výše uvedené příklady. Evropská komise na toto téma vytvořila také jednostránkovou infografiku - shrnuje, klíčové otázky, které je třeba si položit při posuzování regulatorního statusu softwaru.
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?




