Konference Otidea - Veřejné zakázky: Zažili jsme již vše?
„Zažili jsme v oblasti veřejných zakázek opravdu vše?“, zní podtitul desátého jubilejního ročníku tradiční podzimní konference Otidea, která přibližuje veřejné zakázky jak z pohledu zadavatelů, dodavatelů, tak i kontrolních orgánů. Již potřetí akce proběhla v prostorách pražského hotelu Ambassador a Právní prostor byl opět u toho.
Mohlo by se zdát, že veškerá témata vyvstávající v souvislosti s veřejnými zakázkami již byla probrána v předchozích ročnících, opak je ale pravdou. I tentokrát se celodenní program užitečnými informacemi a poznatky z praxe jenom hemžil. V úvodním slovu bylo proklamováno, že letos se posluchači opravdu nudit nebudou a lze zhodnotit, že tento organizátorský záměr byl naplněn s plnou parádou.
Hlavním programem provázel ostřílený moderátor Tomáš Drahoňovský, po jeho boku se vystřídalo na 14 neméně zkušených řečníků a na konci dne přišel i kouzelník – zlatý hřeb programu Richard Nedvěd. Odpolední výstupy panelistů byly proloženy předáváním cen v soutěži Neplejtvák oceňující nejtransparentnější zadavatele roku 2019. Hlavním cílem soutěže je především inspirovat zadavatele a ukázat, že to lze dělat i jinak a není třeba vždy soutěžit jen o cenu, hodnotícím kritériem je tzv. zIndex[1].
Po úvodní zdravici, jež zazněla z úst Kateřiny Koláčkové (ředitelky společnosti OTIDEA avz s.r.o.), Juraje Bugala (místopředsedy Úradu pre verejné obstarávanie), Jana Řehounka (poslance PČR) a Ireny Bartoňové Pálkové (viceprezidentky HK ČR), následovaly 3 přednáškové bloky věnované elektronizaci, zadávání na kvalitu a veřejným zakázkám malého rozsahu.
Snad žádná konference zasvěcená tématu veřejných zakázek nepomíjí problematiku elektronizace a elektronických nástrojů - a ani letošní Otidea nebyla z tohoto pohledu výjimkou. U příležitosti tohoto „evergreenu“ se u řečnického pultíku vystřídali postupně Stanislav Bogdanov (zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR), který svůj příspěvek věnoval stále živému tématu národního elektronického nástroje NEN. Následoval příspěvek Jiřího Šimona s názvem „Dvakrát měř … a pak zadávej“, o přípravě zadávacích řízení financovaných z operačních programů a nákupních dovednostech hovořil Radek Toman z Fyzikálního ústavu AV ČR, a blok elektronizace pak lehce kriticky na účet NENu uzavřel Jan Zahálka - zakladatel společnosti re-medical.
25. září, tedy v předvečer konference, prošel 1. čtením v PSP ČR zákon o právu na digitální služby, který velmi pokrokově kreuje právo člověka být obsloužen v digitálním světě. Co nás s touto novou právní úpravou čeká, jaké změny nastanou, pokud zákon projde celým legislativním procesem či kdy v Česku nastane „digitální revoluce“ osvětlil Zdeněk Zajíček (ICT Unie).
Druhým programovým blokem se jako pomyslná červená nit vinula otázka: Jak hodnotit na kvalitu a je to v Česku vůbec možné?. Na úvod k tomuto před plný sál předstoupil Martin Koníček - vedoucí odboru kanceláře ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který přinesl živý důkaz, že postup společensky odpovědného zadávání v českém prostředí skutečně možný je. Praktický návod, proč hodnotit kvalitu veřejných zakázek a jak na to, poté ve společné prezentaci přinesli Petr Jelínek a Roman Novotný ze společnosti 4E consulting.
Obsahovou náplní příspěvku Lukáše Klee (Klee consulting) - odborníka mj. na smluvní standardy FIDIC - bylo ve zkratce shrnutí toho, co má veřejný investor dnes k dispozici z hlediska smluvních standardů a po čem, případně kam může v této souvislosti sáhnout.
Po obědové pauze přišla na řadu třetí část programu - řeč byla konkrétně o zakázkách malého rozsahu. Praktické zkušenosti s jejich zadáváním na příkladu zkušeností města Jičín demonstrovala Lenka Hollerová, na kterou navázal Jiří Skuhrovec (Econlab z.s.) - zastupující pohledu na problematiku veřejných zakázek očima neziskových organizací. Oba se zapojili i do následné panelové diskuze, v rámci které po jejich boku usedli ještě Jan Holický (zástupce Prahy 6), Marek Zelenka (Oživení.cz) a Pavel Franc (Frank Bold Advokáti). Po vyčerpání časové dotace vyhrazené v programu pro tuto debatu, se řečníci i posluchači přesunuli do jídelních prostor hotelového sálu, kde pokračovali ve žhavých debatách, výměnách názorů a zkušeností do pozdních odpoledních hodin.
Byť je otázka položená v podtitulu konference povahy řečnické, dovolím si přesto odpovědět. Ve světě veřejných zakázek jsme toho od roku 2016, kdy nabyl účinnosti zákon o VZ, zažili hodně, ale rozhodně ne vše. Vždy nás něco překvapí, je stále co vymýšlet, kam se posouvat a nad čím filosofovat. Avšak co konkrétně to bude, si povíme za rok třeba u příležitosti 11. ročníku konference Otidea.
[1] Série kritérií, jež analyzují, zda jsou při zadávávání VZ dodržována všechna pravidla, zohledňující množství zadávaných zakázek, četnost jejich rušení či např. stanovisko antimonopolního úřadu. Ceny byly udělovány ve 2 kategoriích - Velký zadavatel (1. místo obdržel Státní pozemkový úřad) a Malý zadavatel (1. místo obdržela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR).
Další články
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.




