Novým předsedou Nejvyššího soudu je Pavel Šámal
Prezident republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu ČR. Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který doposud působil na Nejvyšším soudu jako člen trestního kolegia, vystřídá dlouholetou předsedkyni soudu JUDr. Ivu Brožovou, jež na funkci rezignovala tento týden v úterý.
„Profesora Šámala považuji nejenom za erudovaného odborníka na trestní právo a zkušeného soudce, ale rovněž za zásadového a čestného člověka s výtečnými organizačními schopnostmi. Věřím, že naše spolupráce bude stejně konstruktivní jako doposud,“ uvedla ke jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Ministryně spravedlnosti zároveň vyjádřila poděkování a respekt k dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Ivě Brožové za její působení v čele jedné ze tří nejvýznamnějších soudních institucí v zemi: „Od roku 2002, kdy doktorka Brožová působila ve vedení Nejvyššího soudu, odvedla obrovský kus práce. Velké uznání si zaslouží zejména za to, že po celou dobu svědomitě hájila nezávislost nejenom Nejvyššího soudu, ale soudní moci jako takové, čímž nepochybně přispěla k posílení právního státu a demokracie v naší zemi.“
Nový předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. je soudcem tohoto soudu od roku 1993. Začínal jako řadový soudce u Okresního soudu v Mostě a Krajského soudu v Ústí nad Labem. V roce 1992 byl přeložen k Nejvyššímu soudu ČSR a před nástupem na Nejvyšší soud ČR působil po rozpadu federace krátce i na nově vzniklém Vrchním soudu v Praze. Kromě zkušeností ze soudní soustavy je i významným českým právním teoretikem a akademikem. V roce 2006 získal titul profesora pro oblast trestního práva, kriminologie a kriminalistiky a v roce 2008 byl vyhlášen právníkem roku trestního práva. Kromě celé řady odborných publikací a vysokoškolských učebnic je rovněž významným autorem či spoluautorem stěžejních trestněprávních předpisů, jako je např. nový trestní zákoník. V současné době stojí v čele odborné komise, která ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připravuje paragrafované znění nového trestního řádu.
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.



