Novým předsedou Nejvyššího soudu je Pavel Šámal
Prezident republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu ČR. Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který doposud působil na Nejvyšším soudu jako člen trestního kolegia, vystřídá dlouholetou předsedkyni soudu JUDr. Ivu Brožovou, jež na funkci rezignovala tento týden v úterý.
„Profesora Šámala považuji nejenom za erudovaného odborníka na trestní právo a zkušeného soudce, ale rovněž za zásadového a čestného člověka s výtečnými organizačními schopnostmi. Věřím, že naše spolupráce bude stejně konstruktivní jako doposud,“ uvedla ke jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Ministryně spravedlnosti zároveň vyjádřila poděkování a respekt k dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Ivě Brožové za její působení v čele jedné ze tří nejvýznamnějších soudních institucí v zemi: „Od roku 2002, kdy doktorka Brožová působila ve vedení Nejvyššího soudu, odvedla obrovský kus práce. Velké uznání si zaslouží zejména za to, že po celou dobu svědomitě hájila nezávislost nejenom Nejvyššího soudu, ale soudní moci jako takové, čímž nepochybně přispěla k posílení právního státu a demokracie v naší zemi.“
Nový předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. je soudcem tohoto soudu od roku 1993. Začínal jako řadový soudce u Okresního soudu v Mostě a Krajského soudu v Ústí nad Labem. V roce 1992 byl přeložen k Nejvyššímu soudu ČSR a před nástupem na Nejvyšší soud ČR působil po rozpadu federace krátce i na nově vzniklém Vrchním soudu v Praze. Kromě zkušeností ze soudní soustavy je i významným českým právním teoretikem a akademikem. V roce 2006 získal titul profesora pro oblast trestního práva, kriminologie a kriminalistiky a v roce 2008 byl vyhlášen právníkem roku trestního práva. Kromě celé řady odborných publikací a vysokoškolských učebnic je rovněž významným autorem či spoluautorem stěžejních trestněprávních předpisů, jako je např. nový trestní zákoník. V současné době stojí v čele odborné komise, která ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připravuje paragrafované znění nového trestního řádu.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
