Novým předsedou Nejvyššího soudu je Pavel Šámal
Prezident republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu ČR. Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který doposud působil na Nejvyšším soudu jako člen trestního kolegia, vystřídá dlouholetou předsedkyni soudu JUDr. Ivu Brožovou, jež na funkci rezignovala tento týden v úterý.
„Profesora Šámala považuji nejenom za erudovaného odborníka na trestní právo a zkušeného soudce, ale rovněž za zásadového a čestného člověka s výtečnými organizačními schopnostmi. Věřím, že naše spolupráce bude stejně konstruktivní jako doposud,“ uvedla ke jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Ministryně spravedlnosti zároveň vyjádřila poděkování a respekt k dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Ivě Brožové za její působení v čele jedné ze tří nejvýznamnějších soudních institucí v zemi: „Od roku 2002, kdy doktorka Brožová působila ve vedení Nejvyššího soudu, odvedla obrovský kus práce. Velké uznání si zaslouží zejména za to, že po celou dobu svědomitě hájila nezávislost nejenom Nejvyššího soudu, ale soudní moci jako takové, čímž nepochybně přispěla k posílení právního státu a demokracie v naší zemi.“
Nový předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. je soudcem tohoto soudu od roku 1993. Začínal jako řadový soudce u Okresního soudu v Mostě a Krajského soudu v Ústí nad Labem. V roce 1992 byl přeložen k Nejvyššímu soudu ČSR a před nástupem na Nejvyšší soud ČR působil po rozpadu federace krátce i na nově vzniklém Vrchním soudu v Praze. Kromě zkušeností ze soudní soustavy je i významným českým právním teoretikem a akademikem. V roce 2006 získal titul profesora pro oblast trestního práva, kriminologie a kriminalistiky a v roce 2008 byl vyhlášen právníkem roku trestního práva. Kromě celé řady odborných publikací a vysokoškolských učebnic je rovněž významným autorem či spoluautorem stěžejních trestněprávních předpisů, jako je např. nový trestní zákoník. V současné době stojí v čele odborné komise, která ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připravuje paragrafované znění nového trestního řádu.
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.



