Reakce zákonodárce na zvyšující se hrozbu hydrologického sucha
…neboli vyplnění legislativní mezery za účelem operativnějšího zvládání sucha a stavu nedostatku vody.
Dne 1. února 2021[1] nabyde účinnosti zákon č. 544/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela vodního zákona“). V předloženém článku je věnována pozornost souboru ustanovení „Hlava X: Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“, který byl zcela nově včleněn do vodního zákona.
Důvody vedoucí k novelizaci vodního zákona
Sucho je přirozený jev zapříčiněný nedostatkem srážek, naproti čemuž nedostatek vody představuje umělý jev, při kterém společnost spotřebovává větší množství vody, než kolik se jí přirozeně obnoví. V působnosti vodního zákona je sucho hydrologické, které je zapříčiněné převážně nedostatkem srážek, s následným snížením průtoku vodních toků a snížením hladiny podzemních zdrojů vody. Na území České republiky se v poslední době vyskytovalo sucho v podzemních vodách zejména v letech 2015, 2016 a 2018. Na základě vyhodnocení období sucha z roku 2015 vyšlo najevo, že ve vodním zákoně zjevně absentuje legislativa řešící problematiku sucha a nedostatku vody. Třebaže právní úpravě povodní se podrobně věnuje hlava IX vodního zákona, tak sucho je doposud řešeno nedostatečně ustanoveními § 6 a § 109, resp. § 59 odst. 4) vodního zákona.[2]
Nadto se nabízí postup podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“). Krizový zákon je však určen k řešení stavů mimořádnějších než těch např. z období sucha v letech 2015 až 2018. V případě sucha a navazujícího stavu nedostatku vody je nutné řešit vzniklou situaci sice mimořádnějšími prostředky, než jaké nabízí současný vodní zákon, nikoliv však tak krajními, jaké poskytuje krizový zákon. Zákonodárce tedy považuje za nezbytné nastavit ve vodním zákoně operativní řízení zvládání sucha a navazujícího stavu nedostatku vody.[3]
Institut „Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“ po novele vodního zákona - právní stav od 1. února 2021
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění od 1. února 2021 – HLAVA X - ZVLÁDÁNÍ SUCHA A STAVU NEDOSTATKU VODY (§ 87a - § 87m):
Zákon254/2001 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
§ 87a
(1) Suchem se pro účely této hlavy rozumí hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká zejména v důsledku deficitu srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod.
(2) Stavem nedostatku vody se pro účely této hlavy rozumí dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a provádět další opatření.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



