Reakce zákonodárce na zvyšující se hrozbu hydrologického sucha
…neboli vyplnění legislativní mezery za účelem operativnějšího zvládání sucha a stavu nedostatku vody.
Dne 1. února 2021[1] nabyde účinnosti zákon č. 544/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela vodního zákona“). V předloženém článku je věnována pozornost souboru ustanovení „Hlava X: Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“, který byl zcela nově včleněn do vodního zákona.
Důvody vedoucí k novelizaci vodního zákona
Sucho je přirozený jev zapříčiněný nedostatkem srážek, naproti čemuž nedostatek vody představuje umělý jev, při kterém společnost spotřebovává větší množství vody, než kolik se jí přirozeně obnoví. V působnosti vodního zákona je sucho hydrologické, které je zapříčiněné převážně nedostatkem srážek, s následným snížením průtoku vodních toků a snížením hladiny podzemních zdrojů vody. Na území České republiky se v poslední době vyskytovalo sucho v podzemních vodách zejména v letech 2015, 2016 a 2018. Na základě vyhodnocení období sucha z roku 2015 vyšlo najevo, že ve vodním zákoně zjevně absentuje legislativa řešící problematiku sucha a nedostatku vody. Třebaže právní úpravě povodní se podrobně věnuje hlava IX vodního zákona, tak sucho je doposud řešeno nedostatečně ustanoveními § 6 a § 109, resp. § 59 odst. 4) vodního zákona.[2]
Nadto se nabízí postup podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“). Krizový zákon je však určen k řešení stavů mimořádnějších než těch např. z období sucha v letech 2015 až 2018. V případě sucha a navazujícího stavu nedostatku vody je nutné řešit vzniklou situaci sice mimořádnějšími prostředky, než jaké nabízí současný vodní zákon, nikoliv však tak krajními, jaké poskytuje krizový zákon. Zákonodárce tedy považuje za nezbytné nastavit ve vodním zákoně operativní řízení zvládání sucha a navazujícího stavu nedostatku vody.[3]
Institut „Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“ po novele vodního zákona - právní stav od 1. února 2021
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění od 1. února 2021 – HLAVA X - ZVLÁDÁNÍ SUCHA A STAVU NEDOSTATKU VODY (§ 87a - § 87m):
Zákon254/2001 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
§ 87a
(1) Suchem se pro účely této hlavy rozumí hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká zejména v důsledku deficitu srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod.
(2) Stavem nedostatku vody se pro účely této hlavy rozumí dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a provádět další opatření.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Závěr
Vzhledem ke skutečnosti, že se problematice hrozícího celosvětového nedostatku vody intenzivně věnuji, tak opravdu kvituji schválenou novelu vodního zákona. Mám tedy za to, že zákonodárce efektivně reaguje na období sucha z posledních let, přičemž hrozící nedostatek vody je přetrvávající problém globálního rozměru, jehož efektivní řešení bude nabývat na významu.
[1] Přesněji řečeno má novela dělenou účinnost, když v části sedmé, článku VIII. stanoví, že: „Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 21, které nabývá účinnosti uplynutím tří let od vyhlášení tohoto zákona, a části šesté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.“. Předložený článek se však věnuje jen problematice obsažené v pasážích účinných od 1. února 2021.
[2] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely vodního zákona.
[3] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely vodního zákona.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



