Rozhodčí smlouvy pro doménové spory jsou neplatné
Nejvyšší soud vydal přelomové rozhodnutí ve věci posuzování platnosti rozhodčích smluv pro spory o doménová jména v doméně .cz. Ve věci vedené pod sp. zn. 23 Cdo 3895/2011 se zabýval tím, zda Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je oprávněn rozhodovat ve sporu o doménové jméno „suzuki.cz“.
Shrnutí případu
Rozhodčí soud rozhodoval o doméně „suzuki.cz“ a vydal rozhodčí nález. Jedna ze stran podala žalobu na zrušení tohoto rozhodčího nálezu s argumentací, že Rozhodčí soud neměl pravomoc, neboť mezi účastníky neexistovala rozhodčí smlouva. V řízení bylo prokázáno, že žalobce si u CZ.NIC zaregistroval předmětné doménové jméno. V důsledku toho byl nucen souhlasit i s Pravidly alternativního řešení sporů, ze kterých mimo jiné vyplývá, že třetí osoba, která se domnívá, že registrací konkrétního doménového jména byla dotčena její práva, se může rozhodnout řešit tento spor buď s využitím obecného soudu, nebo s využitím Rozhodčího soudu. V takovém případě je držitel doménového jména na základě zmíněné rozhodčí veřejné nabídky povinen podrobit se tomuto řízení.
Městský soud v Praze vydaný rozhodčí nález zrušil, avšak Vrchní soud v Praze rozhodnutí změnil tak, že žalobu na zrušení rozhodčího nálezu zamítl. Žalobci tak nezbylo, než podat dovolání – a byl úspěšný.
Právní posouzení
Nejvyšší soud se v rozhodnutí ze dne 17.12.2013 přiklonil k názoru, že veřejné prohlášení, které držitel doménového jména činí ve smlouvě uzavírané s registrátorem vůči neurčitému okruhu třetích osob, že bude případné vzniklé spory řešit v rozhodčím řízení, není vyjádřením adresné vůle řešit vzniklé spory v rozhodčím řízení.
Zavázal-li se tak držitel doménového jména ve smlouvě s registrátorem „neodvolatelně veřejně podrobit pravomoci Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v rozhodčím řízení před tímto rozhodčím soudem v případě, že třetí osoba napadne doménové jméno držitele, zařazené v elektronické databázi doménových jmen v národní doméně „cz“, pokud třetí osoba písemně projeví vůči držiteli vůli podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu v dané věci s tím, že zahájí takový spor u tohoto rozhodčího soudu“ a třetí osoba takový spor u rozhodčího soudu zahájila, nebyla tímto postupem mezi držitelem doménového jména a touto třetí osobou uzavřena rozhodčí smlouva.
Názor vyslovený Nejvyšším soudem není nijak překvapivý, na neplatnost zvolené konstrukce byl Rozhodčí soud opakovaně a dlouhodobě upozorňován, a to nejenom nucenými účastníky rozhodčího řízení, ale i odbornou veřejností. Tvrdohlavě však trval na tom, že pravomoc k rozhodování sporů mu náleží. Věříme však, že nadále již Rozhodčí soud bude názor Nejvyššího soudu respektovat a v případě, kdy účastníci vznesou příslušnou námitku, vysloví nedostatek své pravomoci.
eAdvokacie.cz – on-line právní poradenství
Další články
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.



