Rozhovor: Martin Tyšer - Daňové hříchy českých podnikatelů

Na naše otázky odpovídal přední expert v oblasti moderního účetnictví pan Martin Tyšer, který nám představí několik praktických tipů. Tento rozhovor je také malou ochutnávkou webináře „Jak na daňovou optimalizaci ve firmě?“, který nabídne ještě hlubší pohled na probírané téma. V rozhovoru se dozvíte mj. to, jak se vyhnout nejčastějším „daňovým hříchům“, jak správně využít daňové optimalizace a jak se vyvarovat zneužití práva, které by mohlo vést k nepříjemným důsledkům.

V září povedete webinář nazvaný „Jak na daňovou optimalizaci ve firmě“. Co se účastníci na webináři dozvědí a co si z něj odnesou?

Vycházím z velmi častých dotazů od našich klientů, ať už od těch nejmenších, nebo od velkých firem s obratem ve výši stovek milionů korun ročně. Velmi často řeší otázku, jak do firmy vložit nějaké peníze a jaké to má daňové a právní důsledky. Nebo naopak jak z firmy nějaké peníze takzvaně vytáhnout – vybrat z firemního účtu nejlépe do vlastní kapsy. Těch možností je několik a důsledků ještě více.

V jedné z upoutávek na webinář jste označen jako vizionář v oblasti moderního účetnictví. Co si pod tím můžeme představit?

Ten pojem vizionář se mi jeví jako trochu nepokorný… Co ale můžu říct je, že před deseti lety jsme jako Nastejnelodi.cz začínali jako čistě papírová účetní firma. Tým se rozrůstal a rozrůstal a prostory nám stačily vždycky tak rok, maximálně dva. A každé stěhování bylo čím dál tím náročnější kvůli rostoucímu objemu krabic se šanony. Naposledy jsme se stěhovali před dvěma roky. A těch krabic bylo naprosté minimum.

Jenom poslední rok jsme zpracovali skoro 120 tisíc přijatých dokladů od klientů, na to jsme spotřebovali prakticky minimum papíru. To není vize, to už je tvrdá realita, kterou žijeme.

Naši klienti mají u nás přístup do online reportingu, kde mohou prohlížet své finanční výsledky, případně i komunikovat s účetní. Vidí tam třeba, kolik by zaplatili na daních, kdyby právě skončil rok. Tento reporting se snažíme stále vyvíjet a je přizpůsobený každému podnikateli na míru.

Budoucnost vidíme v našem dalším softwaru, který čím dál tím spolehlivěji hlídá všechny naše účetní výstupy. Tak, ať je celý ekosystém služeb takzvaně blbuvzdorný a odolný vůči jakékoliv lidské chybě.

Taky postupně snižujeme prodlevu mezi vznikem dokladu a jeho zobrazením v účetnictví.

Vlastně směřujeme k tomu, že účetnictví bude v reálném čase, bez chyb a zadarmo.

Co považujete za nejčastější „daňový hřích“ českých podnikatelů? Jinými slovy, jaké jsou podle Vašich zkušeností nejčastější chyby, které podnikatelé v oblasti daní dělají?

Nerad bych to zobecňoval. Velmi často se stává, že menší podnikatelé si založí s.r.o. a považují peníze firmy za svoje vlastní a bezděky tak svou firmu často takzvaně tunelují.

Typický český hřích, nikoliv daňový, ale finanční, pak je, že považujeme účetnictví za nutné zlo a jakousi buzeraci státu, který nám ukládá povinnost, aby vybral daně. Daně opravdu z účetnictví počítáme, ale primárně účetnictví slouží jako informační systém, který vlastně dává zpětnou vazbu podnikateli, jak si finančně vede (výsledek hospodaření) a jak si finančně stojí (rozvaha). Na západě vnímají účetnictví takto. Vědí, že je to cenný zdroj informací.

Jak jste se ptal na toho vizionáře – to je můj sen. Aby čeští podnikatelé vnímali účetnictví více jako informační systém ba dokonce manažerský nástroj, nikoliv jako nutné zlo, které potřebuje stát, aby vybral daně.

Co podle Vás nejčastěji vede k těmto chybám? Je to nedostatečná informovanost, špatná komunikace s účetními, nebo něco jiného?

Trochu to v nás asi zanechaly „devadesátky“. Pokud totiž účetnictví neodpovídá realitě, protože krátím tržby apod., tak skutečně nemůžu mluvit o informačním systému.

No a je to tím, že často čeští podnikatelé neumějí počítat. Popravdě to neumí ani některé a někteří účetní. Pak snadno podceňují cenné poklady, které se v účetnictví skrývají.

Ale samozřejmě je to i účetními. Hodně často – možná i ze strachu, že klient najde chybu – nepředávají klientovi žádné výstupy průběžně. Nebo je předávají totálně nesrozumitelné. Nebo jen jednou za rok řeknou, kolik a kam doplatit na daních, když už je to s křížkem po funuse.

Existují nějaké chyby, které jsou častější v malých firmách než ve velkých?

Přesně to se děje, hovoříme tady o podnikatelích z masa a kostí. Ve velkých korporacích často mají controlling na vysoké úrovni. Na druhou stranu ani tam není pravidlem, že v účetních výstupech umí někdo dobře číst.

V praxi se občas setkáváme s tím, že podnikatelé zneužijí svá práva, což zjednodušeně řečeno znamená, že jednají s cílem ušetřit na daních, aniž by toto jejich jednání mělo jakékoli další rozumné ekonomické vysvětlení. Jaké jsou typické případy zneužití práv, na které by si podnikatelé měli dávat pozor?

Dnes je celkem skloňovaným tématem řetězení subjektů. Nelze podnikat ve vlastní hospodě na jedno s.r.o. do dvou milionů, zavřít ho a pak založit nové.

Pak samozřejmě bych nezapomínal na téma švarcsystému.

A pak je tady klasika, kdy si podnikatelé kupují něco osobního, a šoupnou náklad na firmu. Kdo to nikdy neudělal, ať hodí kamenem.

Jsou nějaké běžné mýty nebo nedorozumění ohledně daňové optimalizace, se kterými se ve své praxi setkáváte?

Náš daňový systém není úplně jednoduchý. Časté nedorozumění je úspora na dani a snížení základu daně. Pokud snížím daň o tisíc korun, ušetřím tisíc korun na dani. Pokud snížím daňový základ o tisíc korun, ušetřím na dani jen 210 Kč, pokud moje sazba činí 21 %.

Častý mýtus je, když chce podnikatel optimalizovat DPH. DPH až na výjimky není mým nákladem, proto se neoptimalizuje.

Jaké jsou nejčastější strategie daňové optimalizace, nad kterými si může zamyslet v podstatě jakýkoli podnikatel?

Tím základním je, jestli už jsem jako podnikatel při startu zvolil správnou právní formu. Velmi odlišné má zdanění s.r.o. a OSVČ. OSVČ má navíc různé režimy zdanění, kdy si často můžu zvolit ten lepší. Dále se často potkáváme se situací u neplátců DPH, kdy v případě dobrovolné registrace k DPH podnikatel ušetří i desítky tisíc korun ročně.

U trochu větších podnikatelů samozřejmě má smysl se zamyslet, jestli moje firma nevyužívá zdarma můj vlastní majetek. Například když firemní auto parkuje v mé garáži, mohu garáž firmě pronajímat, samozřejmě za cenu obvyklou. Dále pak v případě, že mi firma dluží, mohu v některých případech tento dluh úročit. A další už složitější věci týkající se ochranných známek a podobně.

Víte o nějakých (chystaných) změnách v daňových zákonech, na které by si podnikatelé měli dát v blízké době pozor?

Velkou změnou pro podnikatele z masa a kostí je výraznější zdanění (resp. odvodová povinnost) u dohod o provedení práce. Od 1. ledna 2025 bude platit limit, kdy je dohoda o provedení práce bez zatížení sociálního a zdravotního jen pro jednu dohodu na jednoho člověka – zaměstnance. To samozřejmě bude mít za následek menší flexibilitu co se týče zaměstnávání brigádníků.

---