Rozhovor: Ondřej Trubač o konferenci Karlovarské právnické dny
Ve dnech 14. 6. - 16. 6. 2018 proběhne v Karlových Varech XXVI. ročník konference Karlovarské právnické dny. I tentokrát se mohou účastnící těšit na několik bloků přednášek se zajímavými osobnostmi nejen z oboru advokacie, ale rovněž justice a dalších právnických profesí. Na to, co konferenci odlišuje od těch ostatních a na jaké konkrétní osobnosti se můžeme těšit, nám odpověděl JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., partner advokátní kanceláře Bříza & Trubač a mimo jiné také spoluorganizátor konference.
Za několik týdnů se bude konat další ročník odborné konference Karlovarské právnické dny. Jak byste ohodnotil dosavadní ročníky? Je nějaký, který rozhodně stojí za zmínku?
Já do Karlových Varů jezdím přes 10 let a každý z ročníků byl něčím zajímavý. Z posledních bych možná zmínil ročníky těsně před a po účinnosti Nového občanského zákoníku, kdy se při bouřlivých přednáškách a diskuzích střetávali zastánci a odpůrci tohoto zákona.
Na jaké významné osobnosti a na jaká zajímavá témata se můžou návštěvníci těšit letos?
I v letošním roce budou aktuální témata z oblasti občanského, obchodního, správního a trestního práva s tím, že konference bude zakončena tématem zajímavým pro nejednoho poradce, a to odpovědností za poradenství. Jako každý rok bude i letošní rok osobnostmi přímo nabitý, nerad bych na někoho zapomněl, takže jen příkladmo uvedu například prof. Eliáše, JUDr. Lichovníka, JUDr. Krčmáře, prof. Šámala, JUDr. Púryho a prof. Dědiče, JUDr. Baxu, JUDr. Bradáčovou a doc. Štenglovou.
Jaký způsobem se koncept Karlovarských právnických dnů liší od jiných právnických konferencí či kongresů? V čem je tak specifický?
Konference v Karlových Varech je hodně zaměřena na aktuální témata z praxe. Specifičnost konference spočívá mimo jiné v její atmosféře a v tom, že přednášející si připravují pro konferenci původní příspěvky, které jsou obohaceny i následnou diskuzí v plénu. A právě tím, že zde přednáší přední odborníci a odborně se zde setkávají podnikoví právníci, advokáti, soudci a notáři, a to nejen z České republiky, ale i z Rakouska a Německa, si troufnu tvrdit, že se jedná v České republice o zcela unikátní konferenci. Zároveň je i velmi přínosné, že účastníci mají už před zahájením konference k dispozici Sborník s jednotlivými příspěvky.
V minulých letech jste na konferenci nejel přednášel, ale dokonce moderoval některé z jejích částí. Jaké bylo moderovat takovou prestižní akci?
Je pro mě samozřejmě čest moderovat takovou prestižní akci, kde jste v panelu s předními odborníky daného oboru. Od moderátora to tak vyžaduje pečlivou přípravu, kdy je potřeba seznámit se předem s tématem přednášky a příspěvky přednášejících, aby byl schopen následně moderovat i diskuzi z pléna.
Se svým kolegou Petrem Břízou pomáháte s organizací Karlovarských právnických dnů. Co Vás na organizaci takové akce baví?
Snažíme se například pomáhat při sestavování programu, tak aby byl každý rok pro účastníky co nejzajímavější. Oslovujme tedy každý rok zajímavé osobnosti a domlouváme s nimi témata, tak aby zaujala co možná nejširší publikum. A právě setkávání s těmito zajímavými osobnostmi je to, co nás baví.
V rámci Karlovarských právnických dnů se uděluje rovněž tzv. Autorská cena. Mohl byste nám toto ocenění přiblížit? Komu se uděluje a za jakou aktivitu?
Autorská cena se uděluje za nejhodnotnější původní právnickou publikaci vydanou v České republice. Každý rok se sejde několik zajímavých nominací, takže je z čeho vybírat. Spolu s autorskou cenou se uděluje ještě Pocta judikátu a Prestižní cena – ostatně, kdo by měl zájem hlasovat ještě v letošním ročníku má možnost a při troše štěstí může vyhrát i některou z věcných cen (více na http://www.kjt.cz/cs/2018/anketa.php).
Co máte na konferenci nejraději Vy?
Kromě zajímavých přednášek mám nejraději tu celkovou atmosféru konference, která je podle mě v rámci České republiky zcela ojedinělá a myslím, že každý, kdo v Karlových Varech na konferenci někdy byl, ví, o čem mluvím.
Další články
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.



