Rozhovor: Sebastian Mach - Novým názvem a pěknými webovkami budování brandu nekončí
Na začátku roku ohlásila advokátní kancelář GHS Legal velké novinky - změnila název i vizuální identitu. Právní služby ve třech zemích Evropy nyní poskytuje pod značkou FAIRSQUARE. Řídící partner české kanceláře Sebastian Mach prozradil, kde se vzalo nutkání udělat po 13 letech tak odvážný krok, co bylo na celém procesu nejtěžší, ale i proč cesta za silnou značkou vlastně nikdy nekončí.
Měsíc fungujete pod novým brandem. Dá se již říci, zda to byl krok správným směrem?
Z rebrandingu máme dobrý pocit. Umocňuje ho i fakt, že pozitivní zpětná vazba přišla nejen od kolegů, ale také od našich klientů a často i konkurentů. Jestli jsme se rozhodli správně však ukáže až čas. Je nám totiž jasné, že novým názvem a pěknými webovkami budování brandu nekončí.
Nový název je oproti původnímu GHS Legal poměrně revoluční. Co Vás k tak radikální změně vedlo?
Důvodů bylo hned několik. V první řadě šlo o zaměnitelnost názvu, protože celá řada kanceláří působí pod názvy složenými z písmen zakládajících partnerů a slova “legal”. Vzhledem k tomu, že působíme nejen v Čechách, ale také na Slovensku a Rakousku, a i kvůli plánům pro další expanzi, bylo důležité vytvořit brand, který bude fungovat mezinárodně. A protože další růst vyžaduje posily na partnerských pozicích, chtěli jsme vytvořit značku, se kterou se ztotožní nejen zakládající, ale i noví partneři.
A proč zrovna FAIRSQUARE?
Název jsme hledali opravdu dlouho. Po několika slepých uličkách jsme se rozhodli pro jméno, které samo o sobě dobře zní, ale také odráží náš férový přístup ke klientům a tvrdost při prosazování jejich zájmů. Anglicky hovořící klienti navíc na první poslech vnímají pozitivní konotaci ustáleného anglického obratu pro čestné vítězství.
Co taková transformace vyžaduje organizačně?
Celý proces byl velmi náročný. Nejde totiž jen o výběr jména a grafiky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Řešit musíte celou řadu zásadních věcí, jako je registrace ochranných známek a domén pro webové stránky, nebo změnu názvu v obchodním rejstříku - to vše v mezinárodním prostředí. Z každého zákoutí pak vyskakují další a další věci, jako je nutnost vyměnit cedule v kancelářích, nebo upravit digitální stopu všude tam, kde jste ji za poslední více než dekádu zanechali. Celou řadu věcí ladíme i nyní, téměř měsíc po oficiální změně názvu.
Pokud byste měl říct jednu věc, která byla na celém procesu nejtěžší, co by to bylo?
Rozhodně najít shodu na jménu. Na začátku jsme si s partnery odsouhlasili, že shoda musí být 100%, a žádné hlasování tedy nepřipadalo v úvahu. Chtěli jsme, aby pro nový brand všichni dýchali a mohli se s ním hrdě ztotožnit. Možná i proto uběhly od prvotní myšlenky k dnešnímu dni více jak 2 roky.
Umím si představit, že jste jako advokáti velmi vytížení. Kdo se tedy všech těch úkolů zhostil?
Většinu cesty nás provázela marketingová agentura, ale bez stovek hodin interní práce partnerů ze všech tří zemí a naší kolegyně Kláry Rücklové, která proces koordinovala, by byl rebranding v podstatě nemožný. Velké díky patří i všem našim kolegům, kteří dílčími úkoly k nové identitě pomohli. Je nám navíc jasné, že bez další intenzivní práce zbude z rebrandingu jen hezké jméno, a že pokud to s tvorbou silné značky myslíme vážně, cesta, po které jsme se vydali, nikdy neskončí.
Co byste doporučil kolegům - advokátům, kteří se na launch své značky teprve chystají, nebo zvažují rebranding?
Dobře si rozmyslete proč to děláte, a s kým chcete na budování značky spolupracovat - externě, ale i interně. Protože bez Vás to nepůjde. A rozhodně si vyhraďte dostatek času. Značka je totiž pro úspěch v podnikání zásadní.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.



