Zákonem roku je právo na digitální služby
Jedenáctý ročník ankety Zákon roku vyhrálo téma „Digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé“, konkrétně zákon o právu na digitální služby. Poslanecký návrh zákona zakládá obecné právo komunikovat se státem digitální formou a vytváří právní rámec, díky kterému by v průběhu pěti let mělo dojít k digitalizaci všech služeb státní správy.
„Vítězný zákon by měl usnadnit přístup ke státním službám. Jeho přijetí je ale jen začátek a bude třeba vymyslet řadu nových řešení. Jsem hrdá na to, že jedno z nich, tzv. BankID, aktuálně pomáhá vytvářet i Deloitte. V současné době není jednoduché přihlásit se (autentizovat) ke službám, které poskytuje stát. Bankovní identita představuje nové využití autentizačního prostředku, kterým se u nás každý měsíc přihlašuje do svého internetového bankovnictví pět milionů lidí. Deloitte se bude na jejím nasazení a s její pomocí na digitalizaci soukromých i veřejných služeb v Česku podílet,“ říká řídící partnerka Deloitte Diana Rádl Rogerová.
Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Deloitte Legal od roku 2010. Z pěti nominací vybíraly stovky podnikatelů nejlepší právní předpis, soubor zákonů nebo legislativní počin, který má pozitivní dopad na podnikání v Česku. Záštitu opět převzaly Hospodářská komora ČR, Česká advokátní komora a nově Komora daňových poradců ČR. V nominační radě zasedly dvě desítky autorit z různých oblastí nejen podnikání.
„Podruhé po sobě vyhrál zákon s velkým náskokem. Minulý rok to bylo urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, letos je to elektronizace státní správy, pro kterou hlasovala bezmála polovina všech hlasujících. Nominační radě se tak znovu podařilo ukázat inspirativní příklad, jak regulace může být prospěšná. Může zvyšovat efektivitu a vytvářet infrastrukturu pro zapojení podnikatelů a neziskového sektoru do řešení potřeb společnosti,“ říká Tomáš Babáček, advokát Deloitte Legal, předseda Nominační rady a projektový lídr Zákona roku.
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, mimo jiné ukládá, aby byly vydány potřebné elektronické formuláře a propojeny registry, aby lidé už nemuseli nosit dokumenty z úřadu na úřad. Zákon byl přijat poslanci a senátory napříč politickým spektrem.
„Krize ukázala, jak moc by nám pomohlo, kdybychom byli s digitalizací dál. A právě zákon o právu na digitální službu znamená obrovský krok dopředu – agendy státu se budou do pěti let digitalizovat. Přelomový je i v tom, že do popředí staví občana. Říká totiž, že právě občan má ve vztahu ke státu nejen povinnosti, ale i právo,“ dodává poslanec Martin Kupka, jeden ze spoluautorů vítězného zákona.
„Vítězný zákon je převratnou změnou v přístupu k legislativnímu rámci digitalizace. Tento zákon vytváří podmínky pro urychlené dokončení propojeného datového fondu veřejné správy a pro zahájení plošného povinného sdílení jednou pořízených dat o každém podnikateli i občanovi, a to všemi oprávněnými úřady. Velmi si považuji, že proti návrhu vítězného zákona nehlasoval ani jeden poslanec, ani jeden senátor. I zákon, který se umístil na 2. místě, je v jistém smyslu revolucí, protože zásadním způsobem zpřehledňuje náš právní řád,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.
V letošních pěti nominacích nefiguroval jen zákon o právu na digitální služby, ale i další z řady nálezů Ústavního soudu, který digitalizační počiny státu pravidelně vrací do ústavních mantinelů.
„Hlasování na České advokátní komoře jednoznačně potvrdilo vysokou poptávku mezi advokáty o zefektivnění fungování státu pomocí digitálních technologií. S rostoucím tlakem na efektivitu výkonu advokacie, roste i mezi advokáty potřeba řešit klientské záležitosti časově a nákladově efektivním způsobem,“ dodává Robert Němec, místopředseda České advokátní komory.
„U všech tří předpisů či aktů, jež v anketě zvítězily, jde o takové, které mají podnikatelům nebo občanům ulehčit život či práci. Naplňují zásadu, že stát je tu pro lidi, a ne naopak. A že výkon státní moci musí být předvídatelný,“ uzavírá Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců ČR.
Celkové výsledky ankety Zákon roku 2019:
Umístění
Téma
Výsledek
Digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé (zákon o právu na digitální služby)
47 %
Větší předvídatelnost a přehlednost zákonů (jednotné dny právní účinnosti a přehledy povinností)
18,8 %
Stát může povinnosti ukládat jen právním předpisem
16,2 %
Stát nesmí vybírat zvláštní poplatek za to, aby si plnil své povinnosti (zrušení poplatku za podání podnětu k prověření veřejné zakázky)
13,6 %
Snížení nákladů na podnikání (online zakládání obchodních společností)
4,4 %
Více informací o letošním i předchozích ročnících naleznete na www.zakonroku.cz.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


