Jak zvládnout kontrolu inspekce práce Zdroj: Fotolia

Jak zvládnout kontrolu inspekce práce

V první polovině letošního roku provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů 12 tisíc kontrol, zjistily 17 tisíc nedostatků a uložily více než 2 tisíce pokut v souhrnné výši téměř 186 milionů korun. Článek přináší zaměstnavatelům základní vhled do problematiky kontrol inspekce práce a tipy, jak návštěvu z inspektorátu úspěšně zvládnout.

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, GHS Legal, s.r.o.

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

advokátka, GHS Legal, s.r.o.

Kdo kontrolu provádí?

Inspekci práce provádějí orgány inspekce práce, tedy Státní úřad inspekce práce, resp. osm oblastních inspektorátů práce, prostřednictvím svých inspektorů[1]; řídí se při tom zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „ZIP“), resp. subsidiárně zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole, který se užije také v případě kontroly realizované podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Proč si vybral inspektor zrovna Vás?

Je nerozhodné, zdali zaměstnáváte jednotky či tisíce zaměstnanců; inspektor může zaklepat i na dveře Vašeho pracoviště. Při výběru kontrolovaných subjektů se orgány inspekce práce řídí zejména ročním programem kontrolních akcí, který připravuje Státní úřad inspekce práce a který stanoví tzv. kontrolní úkoly. Subjekty, které bude inspektor kontrolovat, jsou poté vybírány víceméně náhodně.

Mimo tyto plánované kontroly provádí orgány inspekce práce i kontroly neplánované, reagující na došlé podněty ke kontrole (totožnost podatele je utajena), pracovní úrazy či zjištění jiných státních orgánů, respektive kontroly navazující na dříve provedené kontroly, při nichž byla zjištěna pochybení.

O kontrole se zaměstnavatel dozví zpravidla několik dní předem, a má tak možnost se připravit. Inspektoráty však provádějí také neohlášené kontroly, a to zejména v případech, kdy by předchozí vědomost zaměstnavatele o plánované kontrole mohla být na újmu výsledku kontroly, tj. např. má-li být zaměřena na nelegální práci.

Co může být předmětem kontroly?

Orgány inspekce práce kontrolují dodržování celé řady povinností zaměstnavatele vyplývajících z různých právních předpisů. Jde např. o předpisy, z nichž vznikají zaměstnancům a jejich zástupcům či odborovému orgánu práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, vč. předpisů o odměňování, dále o předpisy stanovící pracovní dobu a dobu odpočinku či předpisy k zajištění bezpečnosti práce. Inspektory zajímá také dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců plynoucí z právních a vnitřních předpisů, či dodržování vnitřních předpisů zaměstnavatele, pokud zakládají práva zaměstnanců. Podrobnosti o kontrolovaných oblastech stanoví ust. § 3 ZIP.

Inspektor většinou nezkoumá jen jednu z výše uvedených oblastí – je třeba se připravit, že jej bude zajímat, jak zaměstnavatel dodržuje celou škálu povinností.

Jak kontrola probíhá?

Kontrola je zahájena tzv. prvním kontrolním úkonem, kterým je zpravidla doručení oznámení o zahájení kontroly zaměstnavateli nebo předložení pověření ke kontrole. Inspektor své pověření prokazuje průkazem inspektora, který je povinen předložit i bez vyzvání. Opomenutí inspektora však nemá vliv na řádné zahájení kontroly, pokud kontrolovaná osoba předložení průkazu nepožaduje. Kromě této povinnosti je inspektor povinen o zahájení kontroly informovat odborový orgán, radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví, pokud u zaměstnavatele působí.

Inspektor je oprávněn kontrolu vykonávat, pokud je při jejím zahájení přítomen oprávněný zástupce zaměstnavatele, tj. například jednatel či zaměstnanec, a od těchto osob – stejně jako od jiných osob přítomných na místě kontroly – může požadovat prokázání jejich totožnosti. I proto inspektoráty kontroly zpravidla hlásí předem. Zaměstnavatel je povinen umožnit inspektorovi bezplatný vstup do svých prostor.

Za účelem provedení kontroly má inspektor celou řadu dalších oprávnění. Může např.:

  • zaměstnancům (bez přítomnosti dalších fyzických osob) pokládat otázky související s vykonávanou kontrolou;
  • v případě šetření o pracovním úrazu nařídit zachování místa úrazového děje v původním stavu po nezbytnou dobu;
  • zakázat používání pracovišť, zařízení, látek, aj., pokud bezprostředně ohrožují bezpečnost lidí, a to až do doby odstranění závady;
  • zakázat práci přesčas, práci v noci a práci některých skupin zaměstnanců;
  • v případě zjištění nedostatků ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění těchto nedostatků a určovat za tímto účelem přiměřené lhůty;
  • vyžadovat od zaměstnavatele a zaměstnanců potřebnou součinnost k výkonu kontroly.

Inspektor je dále oprávněn požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti zaměstnavatele a v případě odůvodněné potřeby též zajistit originál podkladů, o čemž je povinen vydat zaměstnavateli potvrzení. Skutečnosti, o kterých se při kontrole dozví, jsou chráněny povinností mlčenlivosti a zákazem jejich zneužití ze strany inspektora.

Délka kontroly je odvislá od rozsahu kontrolovaných povinností a velikosti zaměstnavatele. U těch menších trvá zpravidla jednu až dvě hodiny, u větších společností se může protáhnout na celý den. Inspektor zkontroluje dokumenty související se stanoveným cílem kontroly (jde např. o pracovní smlouvy, vnitřní předpisy, mzdové doklady aj.), a dále pracoviště a fyzické osoby, které se na pracovišti nacházejí.

A co pak?

Inspektor je o provedené kontrole povinen do 30 dnů (ve zvláště složitých případech do 60 dnů) vyhotovit protokol a doručit jej zaměstnavateli. Protokol obsahuje skutečnosti vztahující se k vykonané kontrole, vč. kontrolních zjištění, tedy zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, a uvedením podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí. Proti kontrolním zjištěním můžete do 15 dnů od doručení protokolu podat písemné odůvodněné námitky.

Kontrola je ukončena marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky, a v případě, že byly námitky podány, doručením vyřízení námitek zaměstnavateli.

Účelem kontroly je zjištění skutečného stavu věci, nikoliv jeho náprava či potrestání za zjištěné nedostatky. Úkony inspektora, jimiž reaguje na kontrolní zjištění, tzn. ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole nebo ukládání správních trestů za zjištěná porušení právních předpisů, nejsou součástí kontroly, ale představují zcela samostatný proces navazující na kontrolní zjištění.

Inspektor je po provedené kontrole oprávněn uložit zaměstnavateli opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určit mu k jejich odstranění přiměřenou lhůtu a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních. Orgány inspekce práce jsou oprávněny plnění uloženého opatření kontrolovat.

V návaznosti na kontrolní zjištění může inspektorát zahájit správní řízení, v němž může kontrolované osobě uložit pokutu za přestupek. Proti rozhodnutí se lze bránit standardními prostředky dle správního řádu.

Jak bylo uvedeno výše, primárním cílem inspektorátu práce není represe. Proto se ukládají zejména opatření k nápravě, případně nižší pokuty. To však neplatí v případě, že je pochybení zaměstnavatele závažné nebo opakované.

Nejčastější pochybení

V tomto bodě jsme si dovolili vybrat nejčastější pochybení, která inspektoři zjistili v loňském roce během kontrol provedených na základě podnětů. Zhruba polovina podnětů byla přitom vyhodnocena jako oprávněná či částečně oprávněná.

V oblasti pracovněprávních vztahů šlo nejčastěji o porušení povinností zaměstnavatele v oblasti odměňování (nevyplacení mzdy, nedodržení splatnosti mzdy, nedodržení nejnižší úrovně zaručené mzdy, nevyplacení příplatků za práci v sobotu a v neděli, resp. noční práci), v oblasti pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (pozdní vystavení nebo nevystavení potvrzení o zaměstnání, jeho úmyslné zadržování a neplnění povinnosti informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru), v oblasti nevedení evidence pracovní doby a v oblasti náhrad (zejm. náhrada mzdy za dovolenou).

V oblasti zaměstnanosti a nelegálního zaměstnávání šlo nejčastěji o umožnění výkonu závislé práce fyzických osob mimo pracovněprávní vztah či bez řádného pracovního povolení.

Zjištění byla učiněna i směrem k porušení povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP, např. jde-li o povinnost zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky.[2]

Jak uspět při kontrole

V dnešní době nepřeberného množství povinností, které tíží zaměstnavatele, je jistě rozumné čas od času provést pracovněprávní audit. Prověrka by se měla zaměřit na veškeré (nejen pracovněprávní) vztahy fyzických osob v rámci organizační struktury zaměstnavatele, pracovněprávní dokumenty a procesy a měla by identifikovat možná rizika návštěvy inspektora. Největší pozornost by měla být věnována oblastem, na které se mají orgány inspekce práce dle programu kontrolních akcí v příslušném roce zaměřit. Odhalené nedostatky je samozřejmě vhodné napravit a přijmout opatření k minimalizaci rizik. Pracovněprávní audit může zaměstnavateli navíc pomoci v předcházení a řešení sporů se zaměstnanci.

Zaměstnavateli lze jistě doporučit, aby se připravil na možná tvrzení potenciálních stěžovatelů. Stěžovatelem přitom nemusí být pouze současný nebo bývalý zaměstnanec, ale také odbory či konkurence.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Kdo bude inspektora provádět? Kdo s ním bude mluvit a co může (a naopak by neměl) říkat? Bude schopen mu vysvětlit zavedenou praxi u zaměstnavatele prostřednictvím pojmosloví zákoníku práce? Co inspektor uvidí? Na všechny tyto otázky si odpovězte v rámci nácviku předem.

Svou organizační strukturu příliš nepřekombinovávejte a vysvětlujte jí lidem. Připravte své zaměstnance a spolupracovníky na možné dotazy inspektora. Typicky se bude ptát na otázky jako: Od kdy zde pracujete? Jakou máte uzavřenou smlouvu? Jak vás odměňují? Kdo vám zadává a kdo kontroluje vaši práci? Co konkrétně děláte? Kdo vám stanoví pracovní dobu? Dotazovanému totiž může před autoritou inspektora tzv. vypnout mozek, ev. živnostník nemusí přesně rozumět tomu, že není zaměstnancem ve smyslu zákoníku práce.

Při samotné kontrole spolupracujte s inspektorem, jinak v lepším případě riskujete, že bude nepříjemný, v tom horším uložení pokuty za nesoučinnost. Nespolupracujte však až příliš, vždy odpovídejte pouze na otázky, na které se vás inspektor ptá, resp. poskytujte mu pouze dokumenty, které po vás žádá, jinak riskujete otevření Pandořiny skříňky.

Nezapomínejte, že inspektor není váš kamarád – i hodný inspektor přišel hledat pochybení. 

Přítomnost právníka nebude zpravidla nutná u dokladové kontroly; vhodná však bude v případě, že se inspekce neúčastní zaměstnanec na vedoucí / manažerské pozici. Pokud jde o kontrolu neohlášenou, je-li váš interní právník nebo advokát dostupný, lze jeho přítomnost doporučit.

Závěrem

Věříme, že jako zaměstnavatelé máte o kontrolách inspektorátu práce povědomí a že jste i na neohlášenou kontrolu řádně připraveni, případně že se na ni po přečtení tohoto článku připravíte. Nezbývá proto, než Vám popřát mnoho štěstí, až u Vás zazvoní inspektor.


[1] Kontrolní činnost je realizována prostřednictvím 515 inspektorů ve služebním poměru. Viz http://www.suip.cz/_files/suip-f71abba7708b884d1a57285ab7950cac/rocni-souhrnna-zprava-o-vysledcich-kontrolnich-akci-za-rok-2018.pdf.

[2] http://www.suip.cz/_files/suip-f71abba7708b884d1a57285ab7950cac/rocni-souhrnna-zprava-o-vysledcich-kontrolnich-akci-za-rok-2018.pdf

přestupek pracovní právo inspekce práce Státní úřad inspekce práce oblastní inspektorát

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotilo 11 čtenářů

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články