Jak zvládnout kontrolu inspekce práce
V první polovině letošního roku provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů 12 tisíc kontrol, zjistily 17 tisíc nedostatků a uložily více než 2 tisíce pokut v souhrnné výši téměř 186 milionů korun. Článek přináší zaměstnavatelům základní vhled do problematiky kontrol inspekce práce a tipy, jak návštěvu z inspektorátu úspěšně zvládnout.
Kdo kontrolu provádí?
Inspekci práce provádějí orgány inspekce práce, tedy Státní úřad inspekce práce, resp. osm oblastních inspektorátů práce, prostřednictvím svých inspektorů[1]; řídí se při tom zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „ZIP“), resp. subsidiárně zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole, který se užije také v případě kontroly realizované podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Proč si vybral inspektor zrovna Vás?
Je nerozhodné, zdali zaměstnáváte jednotky či tisíce zaměstnanců; inspektor může zaklepat i na dveře Vašeho pracoviště. Při výběru kontrolovaných subjektů se orgány inspekce práce řídí zejména ročním programem kontrolních akcí, který připravuje Státní úřad inspekce práce a který stanoví tzv. kontrolní úkoly. Subjekty, které bude inspektor kontrolovat, jsou poté vybírány víceméně náhodně.
Mimo tyto plánované kontroly provádí orgány inspekce práce i kontroly neplánované, reagující na došlé podněty ke kontrole (totožnost podatele je utajena), pracovní úrazy či zjištění jiných státních orgánů, respektive kontroly navazující na dříve provedené kontroly, při nichž byla zjištěna pochybení.
O kontrole se zaměstnavatel dozví zpravidla několik dní předem, a má tak možnost se připravit. Inspektoráty však provádějí také neohlášené kontroly, a to zejména v případech, kdy by předchozí vědomost zaměstnavatele o plánované kontrole mohla být na újmu výsledku kontroly, tj. např. má-li být zaměřena na nelegální práci.
Co může být předmětem kontroly?
Orgány inspekce práce kontrolují dodržování celé řady povinností zaměstnavatele vyplývajících z různých právních předpisů. Jde např. o předpisy, z nichž vznikají zaměstnancům a jejich zástupcům či odborovému orgánu práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, vč. předpisů o odměňování, dále o předpisy stanovící pracovní dobu a dobu odpočinku či předpisy k zajištění bezpečnosti práce. Inspektory zajímá také dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců plynoucí z právních a vnitřních předpisů, či dodržování vnitřních předpisů zaměstnavatele, pokud zakládají práva zaměstnanců. Podrobnosti o kontrolovaných oblastech stanoví ust. § 3 ZIP.
Inspektor většinou nezkoumá jen jednu z výše uvedených oblastí – je třeba se připravit, že jej bude zajímat, jak zaměstnavatel dodržuje celou škálu povinností.
Jak kontrola probíhá?
Kontrola je zahájena tzv. prvním kontrolním úkonem, kterým je zpravidla doručení oznámení o zahájení kontroly zaměstnavateli nebo předložení pověření ke kontrole. Inspektor své pověření prokazuje průkazem inspektora, který je povinen předložit i bez vyzvání. Opomenutí inspektora však nemá vliv na řádné zahájení kontroly, pokud kontrolovaná osoba předložení průkazu nepožaduje. Kromě této povinnosti je inspektor povinen o zahájení kontroly informovat odborový orgán, radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví, pokud u zaměstnavatele působí.
Inspektor je oprávněn kontrolu vykonávat, pokud je při jejím zahájení přítomen oprávněný zástupce zaměstnavatele, tj. například jednatel či zaměstnanec, a od těchto osob – stejně jako od jiných osob přítomných na místě kontroly – může požadovat prokázání jejich totožnosti. I proto inspektoráty kontroly zpravidla hlásí předem. Zaměstnavatel je povinen umožnit inspektorovi bezplatný vstup do svých prostor.
Za účelem provedení kontroly má inspektor celou řadu dalších oprávnění. Může např.:
- zaměstnancům (bez přítomnosti dalších fyzických osob) pokládat otázky související s vykonávanou kontrolou;
- v případě šetření o pracovním úrazu nařídit zachování místa úrazového děje v původním stavu po nezbytnou dobu;
- zakázat používání pracovišť, zařízení, látek, aj., pokud bezprostředně ohrožují bezpečnost lidí, a to až do doby odstranění závady;
- zakázat práci přesčas, práci v noci a práci některých skupin zaměstnanců;
- v případě zjištění nedostatků ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění těchto nedostatků a určovat za tímto účelem přiměřené lhůty;
- vyžadovat od zaměstnavatele a zaměstnanců potřebnou součinnost k výkonu kontroly.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



