Může být zranění na firemní lyžovačce nebo vánočním večírku pracovním úrazem?
Prosinec je kromě Vánoc a vánočních večírků i měsícem, kdy se zahajuje lyžařská sezóna. Podíváme se na to, jak právo a judikatura nahlíží na zranění zaměstnanců během těchto akcí organizovaných zaměstnavatelem – jedná se o „soukromý problém“ zaměstnance nebo pracovní úraz?
Za pracovní úraz právo považuje jakékoliv poškození zdraví zaměstnance, které bylo způsobeno nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů, a to při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V případě tančení a jiné zábavy na vánočním večírku nebo brázdění sjezdovek s kolegy se na první pohled nejedná o plnění pracovních úkolů nebo činnosti, které s tím přímo souvisí. Šlo by tedy říci, že se o pracovní úraz jednat nemůže. To ale nemusí být vždy pravda.
Pro posouzení, zda se u zranění, ke kterému došlo na vánočním večírku nebo firemním lyžařském zájezdu, jedná o pracovní úraz, je důležité určit, zda měly tyto události charakter tzv. teambuildingu, nebo zda se jednalo o „zábavu či rekreaci“ hrazenou zaměstnavatelem.
Tzv. team-building bývá chápán jako intenzivní, záměrné budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů, kdy je kladen důraz na prohloubení motivace a vzájemné důvěry, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu. Pokud se zaměstnanec zraní na akci pořádané zaměstnavatelem za účelem budovat a rozvíjet pracovní tým, bude se s největší pravděpodobností jednat o pracovní úraz. Výjimkou je případ, kdy by roli hrál alkohol a ke zranění by došlo v opilosti zaměstnance.
V případě zranění na vánočním večírku by se o pracovní úraz dále mohlo jednat v případě úrazu, který si zaměstnanec způsobil jako host vánočního večírku důležitého klienta, pokud by byl na akci vyslán pracovně a šlo by o náplň práce v rámci jeho zaměstnání.
Obdobný závěr (který ostatně potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu ČR), platí pro úraz zaměstnance v rámci lyžařského zájezdu, který by zaměstnavatel nepořádal jako team-building pro zaměstnance, ale pro zákazníky zaměstnavatele s cílem upevnit a posílit vzájemné obchodní vztahy se zákazníky, a úkolem zaměstnance by přitom bylo věnovat se zákazníkům i na sjezdovce.
Zdroj: bnt journal
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
