Může být zranění na firemní lyžovačce nebo vánočním večírku pracovním úrazem?
Prosinec je kromě Vánoc a vánočních večírků i měsícem, kdy se zahajuje lyžařská sezóna. Podíváme se na to, jak právo a judikatura nahlíží na zranění zaměstnanců během těchto akcí organizovaných zaměstnavatelem – jedná se o „soukromý problém“ zaměstnance nebo pracovní úraz?
Za pracovní úraz právo považuje jakékoliv poškození zdraví zaměstnance, které bylo způsobeno nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů, a to při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V případě tančení a jiné zábavy na vánočním večírku nebo brázdění sjezdovek s kolegy se na první pohled nejedná o plnění pracovních úkolů nebo činnosti, které s tím přímo souvisí. Šlo by tedy říci, že se o pracovní úraz jednat nemůže. To ale nemusí být vždy pravda.
Pro posouzení, zda se u zranění, ke kterému došlo na vánočním večírku nebo firemním lyžařském zájezdu, jedná o pracovní úraz, je důležité určit, zda měly tyto události charakter tzv. teambuildingu, nebo zda se jednalo o „zábavu či rekreaci“ hrazenou zaměstnavatelem.
Tzv. team-building bývá chápán jako intenzivní, záměrné budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů, kdy je kladen důraz na prohloubení motivace a vzájemné důvěry, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu. Pokud se zaměstnanec zraní na akci pořádané zaměstnavatelem za účelem budovat a rozvíjet pracovní tým, bude se s největší pravděpodobností jednat o pracovní úraz. Výjimkou je případ, kdy by roli hrál alkohol a ke zranění by došlo v opilosti zaměstnance.
V případě zranění na vánočním večírku by se o pracovní úraz dále mohlo jednat v případě úrazu, který si zaměstnanec způsobil jako host vánočního večírku důležitého klienta, pokud by byl na akci vyslán pracovně a šlo by o náplň práce v rámci jeho zaměstnání.
Obdobný závěr (který ostatně potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu ČR), platí pro úraz zaměstnance v rámci lyžařského zájezdu, který by zaměstnavatel nepořádal jako team-building pro zaměstnance, ale pro zákazníky zaměstnavatele s cílem upevnit a posílit vzájemné obchodní vztahy se zákazníky, a úkolem zaměstnance by přitom bylo věnovat se zákazníkům i na sjezdovce.
Zdroj: bnt journal
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
