Nová výše minimální a zaručené mzdy od 1. 1. 2020
Na začátku prosince schválila vláda České republiky zvýšení minimální mzdy. Toto navýšení bude účinné od 1. 1. 2020. Na kolik si nyní zaměstnanci s minimální mzdou přijdou a co všechno výše minimální mzdy ovlivňuje?
Minimální mzda se s účinností od 1. 1. 2020 zvyšuje na 14.600 Kč měsíčně. Pro srovnání, minimální mzda pro rok 2018 činí 13.350 Kč, jedná se tedy o poměrně výrazné zvýšení o 1.250 Kč. O výši minimální mzdy rozhoduje vláda a určuje jej nařízením (konkrétně nařízení vlády 567/2006 Sb., v platném znění). Zvýšení minimální mzdy pro rok 2020 schválila vláda 9. 12. 2019 (takto pozdě dosud o minimální mzdě ještě vláda nerozhodovala) a následně musí být vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Toto vyhlášení je ale pouze formální záležitostí – schválené zvýšení minimální mzdy se již měnit nebude.
Se zvýšením minimální mzdy souvisí také zvýšení zaručené mzdy. Zaručená mzda se odvozuje od minimální mzdy a představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 13.350 až 26.700 korun bude nově činit 14.600 až 29.200 korun.
Měsíční sazba minimální (zaručené) mzdy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Jestliže má zaměstnanec v pracovní smlouvě sjednánu kratší pracovní dobu a zároveň není odměňován podle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální mzda úměrně odpracované době.
Minimální mzda také např. ovlivňuje:
- platbu pojistného na zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů (v roce 2019 to bylo 1.803 Kč, v roce 2020 nově 1.971 Kč),
- maximální výši slevy za umístění dítěte,
- podmínku pro nárok na daňový bonus na dítě,
- podmínku pro nárok na měsíční daňový bonus.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin a činí:
Pro správné zařazení zaměstnance do skupiny zaručené mzdy je třeba se seznámit s přílohou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Příloha obecně vymezuje druhy prací dle obecné charakteristiky, a také uvádí příklady prací ve skupinách podle oborů – příklady jsou občas pouze stručné, je tedy třeba příslušnou skupinu odvodit podle nejblíže odpovídající práce.
Další články
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.



