E-shopy, máte už aktualizované obchodní podmínky?
Dne 6. 1. 2023 začala platit nová pravidla pro spotřebitele, která přinesla dlouho očekávaná novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“). Nastává nejvyšší čas, aby si podnikatelé aktualizovali své obchodní podmínky a měli tak vše po právní stránce správně nastavené.
Informace, které je nutné spotřebiteli sdělit před uzavřením smlouvy
Před uzavřením jakékoliv spotřebitelské smlouvy, tj. smlouvy kterou se spotřebitelem uzavírá podnikatel, je podnikatel povinen sdělit spotřebiteli řadu informací. Většina podnikatelů tak bude muset upravit či doplnit spotřebitelské smlouvy (i obchodní podmínky), kdy například kromě údajů o své totožnosti budou muset povinně spotřebiteli sdělil adresu sídla, telefonní číslo a existuje-li, pak adresu pro doručování elektronické pošty. Nově mají povinnost uvést celkovou cenu zboží nebo služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a pokud povaha zboží nebo služby neumožňuje tuto cenu rozumně určit předem, způsob jejího výpočtu; způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, či údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách. Celý výčet povinných informací je uveden v § 1811 OZ.
Novela kromě úprav informační povinnosti u spotřebitelských smluv, které jsou zmíněny v předchozím odstavci, mění a zpřesňuje informace, které musí podnikatel spotřebiteli sdělit v případě, že s ním uzavírá smlouvu tzv. distančním způsobem, tj. bez fyzické přítomnosti stran prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (např. internetu) a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory. Jedná se například o údaj o přizpůsobení ceny osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, byla-li cena takto přizpůsobena, adresu provozovny, pokud se liší od sídla, údaje o hlavních vlastnostech zboží nebo služby atd. Seznam těchto informací je uveden v § 1820 OZ a násl. Zákon nyní výslovně uvádí, že „Údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak.“ Účelem je, aby informace, které podnikatel spotřebiteli sdělil před uzavření smlouvy, byly pro podnikatele závazné.
Zneužívající ujednání
Novelou současně dochází ke zpřísnění zakázaných ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Nově se tato ujednání označují jako „zneužívající“ [1] a jedná se o ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, přičemž zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.
Občanský zákoník definuje ujednání, a) která jsou „zneužívající“ vždy, a to např. ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo náhradu újmy, ujednání, která umožňují podnikateli zvýšit cenu, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit, či ujednání, která automaticky prodlužují závazek, je-li konec lhůty pro odmítnutí prodloužení nepřiměřeně vzdálen dni, kdy má k prodloužení dojít atd., a b) ujednání, u kterých se má za to, že jsou „zneužívající“, avšak v konkrétním případě může být prokázáno, že tomu to tak není. Na příklad se jedná o ujednání, která zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby, nebo ujednání, která odkládají určení ceny až na dobu plnění atd.
Seznam těchto „zneužívajících“ ujednání, který je demonstrativním výčtem uvedený v § 1814 OZ, je obsáhlejší, a proto lze doporučit, aby si každý podnikatel prověřil nejen své obchodní podmínky, ale i jiné spotřebitelské smlouvy, zda neobsahují tato zakázaná ujednání.
Potvrzovací „tlačítko“
Podnikatel musí nově zajistit, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Je-li objednávka činěna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musejí být označeny snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací. Důležité je poukázat na fakt, že nesplní-li podnikatel tuto povinnost, je smlouva neplatná, ledaže se jí spotřebitel dovolá (§ 1826a OZ).
Novinek, které novela přinesla, je vícero. Týkají se například záruky za jakost, odpovědnosti za vady a vytýkání vad, neobjednaných plnění, uzavírání smluv po telefonu, umělého navyšování ceny před slevou, řazení nabídek a zveřejňování recenzí, zákazu používání předem zaškrtnutých políček, z nichž by spotřebiteli plynula povinnost dodatečné platby apod. Pokud jste obchodní podmínky ještě dle nových pravidel neaktualizovali, je nejvyšší čas se obrátit na odborníka, který vám s úpravou pomůže.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.




