Na co si dát pozor při uzavírání smlouvy o vývoji a dodání softwaru

Prvním pravidlem proto je, že smlouva o vývoji a dodání softwaru by měla být písemná a měla by upravovat specifika dodání softwaru. Časté je i uzavření rámcové smlouvy, kdy smluvní strany spolupracují na vývoji složitějšího systému. V dílčích smlouvách pak strany ošetřují jednotlivé kroky vývoje. Smlouvu o vývoji softwaru je potřeba odlišit od často nesprávně užívané kupní smlouvy (tu ale využijeme spolu s licenční smlouvou při nákupu a prodeji rozmnoženin softwaru).

Při vytváření smluv platí kromě obecných náležitostí jako u jiných obchodních smluv (např. identifikace stran v úvodu, vyváženost smluv, určení sudiště apod.) i řada speciálních doporučení, které vyplývají z podstaty předmětu dodání.

Prvním okruhem je správné vymezení předmětu smlouvy, tedy vymezení požadavků na software a cílový stav. Při sepisu této části smlouvy jsou kladeny vysoké nároky jak na objednatele, tak na zhotovitele, kteří si musí ujasnit, co chtějí a co mohou nabídnout. Ve smlouvě by měl být uveden popis funkcionality softwaru, požadavky objednatele (např. na customizaci softwaru) a v návaznosti na tento cílový stav by měl být postaven projekt popisující plán prací na vývoji softwaru včetně termínu dodání. V úvodu je také vhodné vymezit obsah jednotlivých termínů, užívaných ve smlouvě.

Neméně důležitou oblastí je předání a převzetí softwaru, jakož i způsob**,** jak k němu dojde. Vyjma jednoduchých projektů bude vhodné upravit testovací provoz a která ze smluvních stran jej bude mít na starosti. Mezi stranami by mělo být stanoveno, jak probíhá předávací proces, jehož součástí je podpis předávacího protokolu. Správné vymezení předmětu smlouvy a předávacího procesu souvisí s definicí vad a úpravou odpovědnosti za vady. Ve smlouvě je nutné upravit, za jaké vady, tedy nefunkčnosti softwaru, zhotovitel odpovídá a za jaké nikoliv, jak mají být vady oznámeny, do kdy mají být vady odstraněny apod.

Myslet je nutné i na vymezení průběhu vzájemné spolupráce, vymezení řádné součinnosti, na úpravu dodatečných požadavků objednatele a stanovení ceny za dodání softwaru, případně mechanismus rozšíření rozsahu na dodatečné práce na vývoji.

Významnou částí smlouvy jsou licenční ujednání. Pokud tato ujednání chybí, může dojít k omezení možností objednatele jak se softwarem nakládat. Zákon totiž předpokládá právo objednatele užívat software v souladu s účelem smlouvy, což může vyvolat spory mezi smluvními stranami. Při sepisu smlouvy myslete na to, že autorem softwaru může být pouze fyzická osoba. Většinou však bude software dodávat právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající, která (např. jako zaměstnavatel) vykonává k software majetková práva autorská. Je proto vhodné mít ve smlouvě prohlášení zhotovitele o tom, že je oprávněn software dodat a že ošetřil všechna autorská a průmyslová práva, která se k software vztahují. Oprávnění užívat software lze převést postoupením licence, výhradní nebo nevýhradní licencí, popř. podlicencí. Licence může být časově, věcně nebo územně omezená, může být poskytována pouze pro nekomerční užití nebo výzkumné účely. Není problém, aby různé části softwaru byly licencovány různými způsoby. Opět platí, že u softwaru na míru přichází v úvahu spíše postoupení licence nebo výhradní licence, u softwaru, který zhotovitel dodává více zákazníkům, bude licence nevýhradní. V případě vytváření unikátního software je zvykem udělení výhradní licence, která umožňuje objednateli se software libovolně nakládat, včetně jeho úprav nebo připojení dalších funkcionalit.

V návaznosti na typ licence ve smlouvě doporučujeme upravit předání zdrojových kódů. U vývoje softwaru na míru, ke kterému objednatel získává výhradní licenci, je žádoucí zdrojový kód předat. Naopak u dodání softwaru s nevýhradní licencí (např. u krabicového softwaru) se zdrojový kód obvykle nepředává.

V neposlední řadě smlouvy upravují způsoby ukončení spolupráce. Možnosti, za kterých lze smlouvu vypovědět či od ní odstoupit, je dobré promyslet. U složitějších projektů se vyplatí upravit, kdo nese náklady spojené s ukončením spolupráce včetně převodu softwaru a jeho servisu na jinou osobu.

Běžnou součástí smluv je povinnost mlčenlivosti, jelikož zhotovitel se při vývoji softwaru dostane do styku s celou řadou důvěrných informací o objednateli a objednatel se naopak seznámí s částí know-how zhotovitele. Strany mezi sebou sjednávají i zákaz konkurence a upravují odpovědnost za škodu. Za porušení povinnosti lze sjednat smluvní pokutu, která usnadní náhradu nákladů vzniklých tímto porušením. Na smlouvu o vývoji potom často navazují smlouvy o servisu a údržbě softwaru, které mohou být uzavírány samostatně i jako součást primární smlouvy o dodání.

Jak naznačuje výčet uvedený výše, specifických aspektů smluv o dodání softwaru je celá řada. Doporučujeme podnikatelům, aby své investice chránili a vzájemná práva a povinnosti upravili v písemných smlouvách o dodání a implementaci softwaru. Správně nastavenou smlouvou lze předejít případným soudním sporům.