Nařízení o digitálních službách 2. Díl: Co musí změnit provozovatelé online platforem?
Provozujete sociální sítě, seznamovací aplikace, fotobanky nebo diskuzní fóra? Od 17. února 2024 se na vás vztahuje nové nařízení o digitálních službách. Ve druhém díle našeho seriálu se zaměříme na větší provozovatele online platforem, které mají alespoň padesát zaměstnanců a obrat či bilanční sumu roční rozvahy přesahující deset milionů eur.
O základních povinnostech provozovatelů online platforem dle nařízení o digitálních službách (Digital Services Act – DSA) jsme psali v prvním díle našeho seriálu. Kromě toho musíte jako větší provozovatelé online platforem dodržet i řadu specifických pravidel popsaných níže.
Co musí plnit větší provozovatelé online platforem?
1. Nepoužívejte tzv. dark patterns
Je zakázáno své online rozhraní uspořádat takovým způsobem, který může uživatele služby klamat, manipulovat s nimi nebo jakkoliv omezovat jejich svobodná rozhodnutí. Vyvarujte se proto skrytým reklamám v podobě zdánlivého smítka na obrazovce, používání červeného tlačítka pro souhlas, přidávání uživatelem neobjednaných služeb do košíku, nuceného pokračování nebo zostuzení uživatele při odmítnutí nabízené služby apod.
2. Buďte při zobrazování reklamy transparentní
Při provozu reklamy na platformě byste měli zajistit, že vaši uživatelé poznají, které zveřejněné informace jsou reklamou, koho propagujete, kdo reklamu zaplatil, na základě čeho se uživateli reklama zobrazuje a jak může případně nastavení zobrazování reklamy změnit. Zvlášť byste si měli dát záležet, pokud jsou vaší cílovou skupinou nezletilí do 18 let.
DSA také zakazuje zobrazování reklamy na základě profilování založeném na zpracování tzv. zvláštních kategorií osobních údajů. Do algoritmů pro zobrazení reklamy tedy nemůžete používat např. údaje o zdraví uživatele nebo jeho sexuální orientaci. Pokud se zaměřujete na nezletilé, nemůžete profilování k zobrazování reklamy používat vůbec, ani pokud zpracováváte jen obecné osobní údaje, jako jsou uživatelské jméno a informace o chování v platformě.
3. Zaveďte interní systém pro vyřizování stížností
DSA po vás vyžaduje, abyste si vytvořili snadno přístupný a uživatelsky přívětivý systém pro vyřizování stížností proti vašim rozhodnutím o moderování obsahu odporujícímu zákonu nebo vašim obchodním podmínkám. Pro připomenutí z prvního dílu, moderováním nezákonného obsahu je např. jeho odstranění, znepřístupnění veřejnosti, omezení plateb uživatelům, pozastavení služby nebo zrušení účtu uživatele.
Stížnost vám mají právo podat:
- oznamovatelé, kteří vás o daném obsahu informovali, a
- dotčení uživatelé, kteří obsah na vaši platformu nahráli.
Těmto stěžovatelům musíte umožnit podat stížnost proti vašemu rozhodnutí bezplatně, elektronicky a tak, aby ji mohli dostatečně odůvodnit. Systém pro vyřizování stížnosti byste jim měli zpřístupnit aspoň po dobu 6 měsíců ode dne, kdy jste je informovali o svém rozhodnutí o moderaci obsahu. Aby zkrátka v tomto období stihli stížnost vytvořit a poslat vám ji.
Pokud na základě stížnosti dojdete k závěru, že obsah není nezákonný ani neodporuje vašim obchodním podmínkám, musíte rozhodnutí bez zbytečného odkladu zrušit a informovat o tom stěžovatele. V ostatních případech stěžovatele informujte o tom, proč rozhodnutí zrušit nemůžete.
V každém případě musíte stěžovatele informovat o tom, že spor může řešit mimosoudně u subjektu, kterého Český telekomunikační úřad pověří mimosoudním řešením sporů, i o tom, jaké má další možnosti nápravy (např. obrátit se na soud). Informace o mimosoudním řešení sporu byste měli uvést i na snadno přístupném místě vašeho online rozhraní (třeba v sekci „Kontakty“ nebo v zápatí webu).
Pozor na automatizaci. DSA vám dovoluje k přijetí rozhodnutí používat automatické procesy. Na procesy musí ale dohlížet kvalifikovaný zaměstnanec.
4. Zakročte proti recidivistům
Pokud některý z vašich uživatelů často na platformu nahrává zjevně nezákonný obsah, máte povinnost mu po předchozím upozornění pozastavit poskytování svých služeb. Stejně tak byste měli pozastavit vyřizování často zjevně neodůvodněných oznámení a stížností.
DSA vám poskytuje obecný návod, jak poznat tzv. recidivistu. Posuzujte vždy každý jednotlivý případ na základě všech vám dostupných informací. Měli byste přihlížet zejména k počtům položek zjevně nezákonného obsahu, oznámení či stížností, k jejich podílu na celkovém počtu těchto položek u konkrétního uživatele/oznamovatele/stěžovatele, k závažnosti zneužití práv těchto osob, k povaze obsahu a důsledkům zneužití práv osob i k úmyslu uživatele/oznamovatele/stěžovatele, který můžete z informací dovodit.
Pravidla pro určení častého zjevně nezákonného obsahu nebo zjevně neodůvodněných oznámení nebo stížnosti a pozastavení služby/vyřizování oznámení či stížností byste měli sepsat ve svých obchodních podmínkách.
5. Zveřejněte na platformě zjištěné informace o počtu uživatelů a o moderovaném obsahu
Již do 17. února 2023 a následně aspoň jednou za 6 měsíců jste měli a máte nadále povinnost ve svém rozhraní zveřejnit informace o průměrném měsíčním počtu aktivních uživatelů vaší služby vypočítaném za posledních 6 měsíců.
Aspoň jednou ročně máte navíc povinnost zveřejnit srozumitelnou anonymizovanou zprávu o tom, kolik jste dostali oznámení o nezákonném obsahu a příkazů veřejných orgánů k odstranění obsahu, kolik jste obdrželi stížností podaných přes interní systém pro vyřizování stížností, jak jste jednotlivé oznámení/příkazy/stížnosti vyřídili, i jak používáte automatizované procesy.
Ve zprávě musíte navíc vymezit i počet sporů předložených subjektům pro mimosoudní řešení sporů, počet pozastavení služeb pro častý zjevně nezákonný obsah uživatele a počet pozastavení vyřizování zjevně neodůvodněných oznámení či stížností.
Jaké hrozí za nesplnění povinností sankce?
Pokud některou z vymezených povinností nesplníte, může vám Český telekomunikační úřad uložit pokutu, která může představovat až 6 % vašeho ročního obratu v předchozím účetním období. Na konkrétní sazby pokut si ale budeme muset ještě počkat do doby, než čeští zákonodárci přijmou prováděcí právní předpis k DSA.
Závěrem
DSA nám v roce 2024 přinese další povinnosti, ve kterých je potřeba se zorientovat. Doporučujeme projít vaše online rozhraní, stávající obchodní podmínky a nastavit si vnitřní postupy pro řešení nezákonného obsahu a vyřizování stížností.
Zajímá Vás téma umělé inteligence a práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme AI a jejímu vztahu k právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Kde hledat více informací
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?





