Pokuty dle GDPR: Snížení pokuty 9,5 mil EUR německým soudem
Článek navazuje na sérii starších článků vztahujících se k pokutám za porušení povinností vyplývajících z obecného nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2016/679 o ochraně osobních údajů, u nás známějšího pod anglickou zkratkou GDPR (dále jen „Nařízení“).
Zatímco poté, kdy Nařízení nabylo účinnosti, jsme mohli citovat pouze rozhodnutí dozorových úřadů, tedy správních orgánů, nyní už je k dispozici řada rozhodnutí správních soudů. Toto by mělo časem vést k ustálené praxi a tím také k větší míře právní jistoty pro adresáty Nařízení. Dnes se podíváme na jeden rozsudek německého správního soudu, kterým výrazně snížil pokutu uloženou dozorovým úřadem.
Skutkový stav
Dotčenou společností je jedna dceřiná společnost německého koncernu 1&1, poskytovatele služeb elektronických komunikací, zejména připojení k internetu, ale také telefonních, hostingových a dalších služeb (dále jen „společnost“).
Společnost provozuje pro své zákazníky call centrum určené pro běžnou komunikaci, např. za účelem hlášení závad, objednávky či změny služeb nebo uzavírání smluv se společností. Identifikace volajících probíhala v závislosti na tom, z jakého čísla volal. Pokud se jednalo o telefonní číslo udělené společností, zobrazily se pracovníkovi call centra rovnou údaje volajícího. V případě neznámého nebo skrytého telefonního čísla proběhla identifikace volajícího, buď na základě jména a data narození, nebo na základě čísla zákaznické smlouvy.
Problematická byla zejména identifikace členů rodiny, kdy bylo praxí, že sdělil-li volající, že volá jako člen rodiny (aniž by byl uveden jako zákazník v zákaznické smlouvě) a uvedl-li základní identifikační údaje uvedené v zákaznické smlouvě, společnost měla za to, že volající člen rodiny je oprávněn jednat i za toho člena, který byl v zákaznické smlouvě uveden. Tak se stalo, že ochotný pracovník call centra sdělil volající ženě telefonní číslo „ex-partnera“, který si však toto číslo změnil právě proto, aby nemohl být svou „ex-partnerkou“ nadále kontaktován, neboť z její strany docházelo k jednání charakterizovanému jako stalking.*
Dozorový úřad (BfDI neboli Der Bundesbeauftragte für den Datenschutz und Informationsfreiheit, obdoba českého ÚOOÚ) byl na uvedený případ upozorněn přímo policií, která se případem stalkingu zabývala. V listopadu 2019 tak dozorový orgán uložil společnosti správní pokutu ve výši 9.550.000,-EUR, a v odůvodnění konstatoval, že společnost nezajistila přiměřenou úroveň ochrany osobních údajů ve smyslu čl. 32 Nařízení. Dozorový úřad se odvolal na možnost uložit pokutu „až do výše 2% celkového ročního obratu celosvětově“ upravenou v čl. 83 odst. 4 Nařízení a vzhledem k vysokým tržbám společnosti (3,63 miliardy EUR v roce 2018) konstatoval, že jí mohl vyměřit pokutu až 73.260.000,-EUR, a proto shledal uložených 9.550.000,-EUR jako přiměřenou výši správní pokuty.
Článek 32 Nařízení
Zabezpečení zpracování
- S přihlédnutím ke stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, provedou správce a zpracovatel vhodná technická a organizační opatření, aby zajistili úroveň zabezpečení odpovídající danému riziku, případně včetně:
a) pseudonymizace a šifrování osobních údajů;
b) schopnosti zajistit neustálou důvěrnost, integritu, dostupnost a odolnost systémů a služeb zpracování;
c) schopnosti obnovit dostupnost osobních údajů a přístup k nim včas v případě fyzických či technických incidentů;
d) procesu pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování.
Další články
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.



