Spravedlnost v digitálním světě. Odborníci diskutovali možnosti využití umělé inteligence v české justici
Technologie umělé inteligence (AI) se postupně stávají nástrojem, který je součástí každodenního fungování řady firem i jedinců. Na měnící se podmínky přitom musí adekvátně reagovat nejen byznys, ale také oblasti práva a spravedlnosti.
O budoucnosti využití AI v justici a advokacii ve čtvrtek v pražském Obecním domě diskutovali odborníci z oblasti práva a IT spolu se zástupci Ministerstva spravedlnosti. Akci, která proběhla v rámci programu Dnů AI, uspořádala Advokátní asociace pro AI.
Nástup nových technologií v čele s umělou inteligencí přinese zásadní změny a nové výzvy v řadě odvětví. Tento trend se ze své podstaty nevyhne ani oblasti advokacie. Náměstek ministra spravedlnosti Vilém Anzenbacher k využívání AI v právní praxi uvedl: „Naprostá většina aktérů nyní řeší primárně vnější regulaci a využívání umělé inteligence. Regulujeme použití externími subjekty, ale při tom nám chybí něco, co by se mohlo nazývat vnitřní regulace morálu a pravidel umělé inteligence. Jedná se o nejzákladnější pravidla, která by v ideálním případě byla obsažena v jádru každé AI. To je naprosto zásadní segment, se kterým se musíme vypořádat, dokud máme tyto věci možnost efektivně ovlivňovat.“ Zároveň dodal, že využití AI je z dlouhodobého hlediska jednou z priorit, kterou se ministerstvo zabývá.
Zástupce Ministerstva spravedlnosti Přemysl Sezemský, ředitel odboru eJustice blíže představil projekty v oblasti digitalizace justice a další inovace, které se už podařily nebo je lze v dohledné době očekávat: „Naše vize je zajistit funkční služby pro občany i právní profesionály. Toho docílíme i zavedením efektivních interních procesů a automatizace, dbáním na kybernetickou bezpečnost a v rámci inovací hledáním užitečných use-case pro zodpovědné použití generativní AI,“ uvedl Sezemský. Zároveň zdůraznil, že v resortu justice je obzvlášť důležité systémy řádně otestovat s uživateli, než se pustí do ostrého provozu.
Filip Drnec, předseda výkonného představenstva Advokátní asociace pro AI dále k aktivitám asociace uvedl: „Důvodem vzniku Advokátní asociace pro AI bylo, aby se v našem i evropském advokátním prostoru tyto technologie používaly správně. A to jak v pohledu advokátního, tedy respektování advokátních principů, tak i z pohledu standardních etických pravidel při použití nových technologií“.
Advokátní asociace pro AI vznikla v roce 2024 s cílem podporovat inovace v oblasti práva a advokacie a vymezit zodpovědné využití technologií v oboru. A to například skrze správnou interpretaci a implementaci současných evropských nařízení o AI a navazující legislativy. Zakládajícími členy jsou čtyři přední tuzemské advokátní kanceláře Portos, Arrows, Felix a spol. a Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
