Chráněný účet
Chráněný účet pro osoby zatížené exekucí je sice v českém právu novinkou, tendencí k jeho zavedení však bylo v minulosti mnoho.
Příslušnou novelu občanského soudního řádu schválili poslanci až nyní a platit měl začít od 1. dubna tohoto roku. Jeho účinnost však byla zákonem č. 155/2021 Sb. odložena na 1. července. Snahou zákonodárce je nabídnout efektivní pomoc dlužníkům ohroženým útlumem ekonomiky nastalým v souvislosti s koronavirovou pandemií a s ní spojenou hospodářskou recesí. V jaké podobě nakonec prošel předpis Parlamentem a jaké změny obnáší Vám pomůže přiblížit tento článek.
Dne 3. 2. 2021 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění občanský soudní řád a některé další předpisy (dále jen „novela“). Novela zavádí do českého právního řádu úpravu chráněného účtu povinného. Dále upravuje ochranu peněžních prostředků na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí, a to do výše trojnásobku životního minima.
Zákonodárce vysvětluje přijetí novely dlouhodobou absencí chráněného účtu, který by měl zabránit neoprávněným exekucím na účtech povinných. Dříve totiž bylo možné obstavit účet povinného i v případě, kdy splátky jeho dluhu byly již řádně sražené a na účtu zůstávaly prostředky, se kterými měl být povinný oprávněn nakládat. Při souběhu exekucí na plat a na účet povinného tak docházelo k situaci, kdy například zaměstnavatel strhnul příslušnou část z mzdy povinného a zbytek v podobě tzv. nezabavitelné částky poslal na jeho účet. Ten byl ale zablokován exekutorem a povinný tak nemohl s finančními prostředky na účtu nakládat. Povinný měl pouze možnost jednorázového výběru částky ve výši dvojnásobku (maximálně tedy na částku 7 720 Kč), resp. čtyřnásobku životního minima (15 440 Kč) (ke zvýšení došlo v souvislosti s koronavirovou pandemií a očekávaným útlumem ekonomiky).
Od července tohoto roku se nezabavitelné minimum zvyšuje na trojnásobek životního minima, tedy na částku 11 580 Kč. Při obstavení účtu povinného bude tedy banka povinna uvolnit tuto částku, která by měla sloužit na úhradu základních životních potřeb povinného a jeho rodiny.
Založení chráněného účtu v bance
Nově tedy bude povinným umožněno založit si u své banky chráněný účet, ze kterého jim nebude moci exekutor nic zabavit. Banky při založeného tohoto typu účtu budou využívat filtr, jenž jim umožní ověřit si, že povinný nemá u některé jiné banky chráněný účet už založen – povinný tedy bude moci mít pouze jeden chráněný účet.
Založení účtu navíc nebude zpoplatněno a banky nebudou účtovat za jeho vedení zvláštní poplatky, podmínky jeho vedení budou shodné jako v případě obstaveného účtu.
Co chráněný účet „chrání“?
Na tento účet si povinní mohou například nechat zasílat:
- nezabavitelnou část mzdy nebo důchodu,
- sociální dávky,
- výživné,
- mateřskou nebo rodičovskou,
- ošetřovné.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



