Chráněný účet
Chráněný účet pro osoby zatížené exekucí je sice v českém právu novinkou, tendencí k jeho zavedení však bylo v minulosti mnoho.
Příslušnou novelu občanského soudního řádu schválili poslanci až nyní a platit měl začít od 1. dubna tohoto roku. Jeho účinnost však byla zákonem č. 155/2021 Sb. odložena na 1. července. Snahou zákonodárce je nabídnout efektivní pomoc dlužníkům ohroženým útlumem ekonomiky nastalým v souvislosti s koronavirovou pandemií a s ní spojenou hospodářskou recesí. V jaké podobě nakonec prošel předpis Parlamentem a jaké změny obnáší Vám pomůže přiblížit tento článek.
Dne 3. 2. 2021 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění občanský soudní řád a některé další předpisy (dále jen „novela“). Novela zavádí do českého právního řádu úpravu chráněného účtu povinného. Dále upravuje ochranu peněžních prostředků na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí, a to do výše trojnásobku životního minima.
Zákonodárce vysvětluje přijetí novely dlouhodobou absencí chráněného účtu, který by měl zabránit neoprávněným exekucím na účtech povinných. Dříve totiž bylo možné obstavit účet povinného i v případě, kdy splátky jeho dluhu byly již řádně sražené a na účtu zůstávaly prostředky, se kterými měl být povinný oprávněn nakládat. Při souběhu exekucí na plat a na účet povinného tak docházelo k situaci, kdy například zaměstnavatel strhnul příslušnou část z mzdy povinného a zbytek v podobě tzv. nezabavitelné částky poslal na jeho účet. Ten byl ale zablokován exekutorem a povinný tak nemohl s finančními prostředky na účtu nakládat. Povinný měl pouze možnost jednorázového výběru částky ve výši dvojnásobku (maximálně tedy na částku 7 720 Kč), resp. čtyřnásobku životního minima (15 440 Kč) (ke zvýšení došlo v souvislosti s koronavirovou pandemií a očekávaným útlumem ekonomiky).
Od července tohoto roku se nezabavitelné minimum zvyšuje na trojnásobek životního minima, tedy na částku 11 580 Kč. Při obstavení účtu povinného bude tedy banka povinna uvolnit tuto částku, která by měla sloužit na úhradu základních životních potřeb povinného a jeho rodiny.
Založení chráněného účtu v bance
Nově tedy bude povinným umožněno založit si u své banky chráněný účet, ze kterého jim nebude moci exekutor nic zabavit. Banky při založeného tohoto typu účtu budou využívat filtr, jenž jim umožní ověřit si, že povinný nemá u některé jiné banky chráněný účet už založen – povinný tedy bude moci mít pouze jeden chráněný účet.
Založení účtu navíc nebude zpoplatněno a banky nebudou účtovat za jeho vedení zvláštní poplatky, podmínky jeho vedení budou shodné jako v případě obstaveného účtu.
Co chráněný účet „chrání“?
Na tento účet si povinní mohou například nechat zasílat:
- nezabavitelnou část mzdy nebo důchodu,
- sociální dávky,
- výživné,
- mateřskou nebo rodičovskou,
- ošetřovné.
Povinní tak budou mít garantováno, že jim zůstane nezabavitelná částka na jejich bankovním účtu, se kterou budou moci nakládat.
Jaký je záměr chráněného účtu?
Cílem je podpořit bezhotovostní platební styk, snížit administrativní zátěž zaměstnavatelům, exekutorům nebo i soudům a také zamezit obcházení pravidel. V praxi totiž často dochází k vyplácení zaměstnanců v exekucích v hotovosti či jejich nelegálnímu zaměstnávání.
Zákon má významný preventivní a ochranný charakter směrem k pracujícím a řádně splácejícím povinným a měl by předejít vyššímu počtu lidí v dluhových pastech. Reálný efekt však bude možné posoudit až časem.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



