Chráněný účet
Chráněný účet pro osoby zatížené exekucí je sice v českém právu novinkou, tendencí k jeho zavedení však bylo v minulosti mnoho.
Příslušnou novelu občanského soudního řádu schválili poslanci až nyní a platit měl začít od 1. dubna tohoto roku. Jeho účinnost však byla zákonem č. 155/2021 Sb. odložena na 1. července. Snahou zákonodárce je nabídnout efektivní pomoc dlužníkům ohroženým útlumem ekonomiky nastalým v souvislosti s koronavirovou pandemií a s ní spojenou hospodářskou recesí. V jaké podobě nakonec prošel předpis Parlamentem a jaké změny obnáší Vám pomůže přiblížit tento článek.
Dne 3. 2. 2021 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění občanský soudní řád a některé další předpisy (dále jen „novela“). Novela zavádí do českého právního řádu úpravu chráněného účtu povinného. Dále upravuje ochranu peněžních prostředků na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí, a to do výše trojnásobku životního minima.
Zákonodárce vysvětluje přijetí novely dlouhodobou absencí chráněného účtu, který by měl zabránit neoprávněným exekucím na účtech povinných. Dříve totiž bylo možné obstavit účet povinného i v případě, kdy splátky jeho dluhu byly již řádně sražené a na účtu zůstávaly prostředky, se kterými měl být povinný oprávněn nakládat. Při souběhu exekucí na plat a na účet povinného tak docházelo k situaci, kdy například zaměstnavatel strhnul příslušnou část z mzdy povinného a zbytek v podobě tzv. nezabavitelné částky poslal na jeho účet. Ten byl ale zablokován exekutorem a povinný tak nemohl s finančními prostředky na účtu nakládat. Povinný měl pouze možnost jednorázového výběru částky ve výši dvojnásobku (maximálně tedy na částku 7 720 Kč), resp. čtyřnásobku životního minima (15 440 Kč) (ke zvýšení došlo v souvislosti s koronavirovou pandemií a očekávaným útlumem ekonomiky).
Od července tohoto roku se nezabavitelné minimum zvyšuje na trojnásobek životního minima, tedy na částku 11 580 Kč. Při obstavení účtu povinného bude tedy banka povinna uvolnit tuto částku, která by měla sloužit na úhradu základních životních potřeb povinného a jeho rodiny.
Založení chráněného účtu v bance
Nově tedy bude povinným umožněno založit si u své banky chráněný účet, ze kterého jim nebude moci exekutor nic zabavit. Banky při založeného tohoto typu účtu budou využívat filtr, jenž jim umožní ověřit si, že povinný nemá u některé jiné banky chráněný účet už založen – povinný tedy bude moci mít pouze jeden chráněný účet.
Založení účtu navíc nebude zpoplatněno a banky nebudou účtovat za jeho vedení zvláštní poplatky, podmínky jeho vedení budou shodné jako v případě obstaveného účtu.
Co chráněný účet „chrání“?
Na tento účet si povinní mohou například nechat zasílat:
- nezabavitelnou část mzdy nebo důchodu,
- sociální dávky,
- výživné,
- mateřskou nebo rodičovskou,
- ošetřovné.
Povinní tak budou mít garantováno, že jim zůstane nezabavitelná částka na jejich bankovním účtu, se kterou budou moci nakládat.
Jaký je záměr chráněného účtu?
Cílem je podpořit bezhotovostní platební styk, snížit administrativní zátěž zaměstnavatelům, exekutorům nebo i soudům a také zamezit obcházení pravidel. V praxi totiž často dochází k vyplácení zaměstnanců v exekucích v hotovosti či jejich nelegálnímu zaměstnávání.
Zákon má významný preventivní a ochranný charakter směrem k pracujícím a řádně splácejícím povinným a měl by předejít vyššímu počtu lidí v dluhových pastech. Reálný efekt však bude možné posoudit až časem.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




