Chráněný účet
Chráněný účet pro osoby zatížené exekucí je sice v českém právu novinkou, tendencí k jeho zavedení však bylo v minulosti mnoho.
Příslušnou novelu občanského soudního řádu schválili poslanci až nyní a platit měl začít od 1. dubna tohoto roku. Jeho účinnost však byla zákonem č. 155/2021 Sb. odložena na 1. července. Snahou zákonodárce je nabídnout efektivní pomoc dlužníkům ohroženým útlumem ekonomiky nastalým v souvislosti s koronavirovou pandemií a s ní spojenou hospodářskou recesí. V jaké podobě nakonec prošel předpis Parlamentem a jaké změny obnáší Vám pomůže přiblížit tento článek.
Dne 3. 2. 2021 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 38/2021 Sb., kterým se mění občanský soudní řád a některé další předpisy (dále jen „novela“). Novela zavádí do českého právního řádu úpravu chráněného účtu povinného. Dále upravuje ochranu peněžních prostředků na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí, a to do výše trojnásobku životního minima.
Zákonodárce vysvětluje přijetí novely dlouhodobou absencí chráněného účtu, který by měl zabránit neoprávněným exekucím na účtech povinných. Dříve totiž bylo možné obstavit účet povinného i v případě, kdy splátky jeho dluhu byly již řádně sražené a na účtu zůstávaly prostředky, se kterými měl být povinný oprávněn nakládat. Při souběhu exekucí na plat a na účet povinného tak docházelo k situaci, kdy například zaměstnavatel strhnul příslušnou část z mzdy povinného a zbytek v podobě tzv. nezabavitelné částky poslal na jeho účet. Ten byl ale zablokován exekutorem a povinný tak nemohl s finančními prostředky na účtu nakládat. Povinný měl pouze možnost jednorázového výběru částky ve výši dvojnásobku (maximálně tedy na částku 7 720 Kč), resp. čtyřnásobku životního minima (15 440 Kč) (ke zvýšení došlo v souvislosti s koronavirovou pandemií a očekávaným útlumem ekonomiky).
Od července tohoto roku se nezabavitelné minimum zvyšuje na trojnásobek životního minima, tedy na částku 11 580 Kč. Při obstavení účtu povinného bude tedy banka povinna uvolnit tuto částku, která by měla sloužit na úhradu základních životních potřeb povinného a jeho rodiny.
Založení chráněného účtu v bance
Nově tedy bude povinným umožněno založit si u své banky chráněný účet, ze kterého jim nebude moci exekutor nic zabavit. Banky při založeného tohoto typu účtu budou využívat filtr, jenž jim umožní ověřit si, že povinný nemá u některé jiné banky chráněný účet už založen – povinný tedy bude moci mít pouze jeden chráněný účet.
Založení účtu navíc nebude zpoplatněno a banky nebudou účtovat za jeho vedení zvláštní poplatky, podmínky jeho vedení budou shodné jako v případě obstaveného účtu.
Co chráněný účet „chrání“?
Na tento účet si povinní mohou například nechat zasílat:
- nezabavitelnou část mzdy nebo důchodu,
- sociální dávky,
- výživné,
- mateřskou nebo rodičovskou,
- ošetřovné.
Povinní tak budou mít garantováno, že jim zůstane nezabavitelná částka na jejich bankovním účtu, se kterou budou moci nakládat.
Jaký je záměr chráněného účtu?
Cílem je podpořit bezhotovostní platební styk, snížit administrativní zátěž zaměstnavatelům, exekutorům nebo i soudům a také zamezit obcházení pravidel. V praxi totiž často dochází k vyplácení zaměstnanců v exekucích v hotovosti či jejich nelegálnímu zaměstnávání.
Zákon má významný preventivní a ochranný charakter směrem k pracujícím a řádně splácejícím povinným a měl by předejít vyššímu počtu lidí v dluhových pastech. Reálný efekt však bude možné posoudit až časem.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.




