Jak řídit podniky v insolvenci? Budoucnost je v předbalené reorganizaci, shodli se odborníci
Málo manažerů se zkušenostmi s řízením podniků v insolvenci nebo nedostatečný dialog mezi soudci a velkými věřiteli. To jsou některé z výrazných problémů týkající se insolvencí a reorganizací. Shodli se na tom účastníci semináře k reorganizacím, který 14. 4. 2016 pořádala společnost Insolvence 2008.
Hlavním tématem semináře byla stávající i budoucí právní úprava reorganizací. Účastníci semináře se přitom shodli, že současný počet reorganizací odpovídá stavu ekonomiky. Advokát a spolutvůrce insolvenčního zákona Tomáš Richter naopak upozornil, že pro řadu povolených insolvencí by bylo vhodnější, kdyby byly od počátku konkurzem. Potvrzuje to i vysoký stav reorganizací přeměněných v konkurz. V letech 2008 až 2013 jejich podíl dosáhl 40 % ze všech reorganizací.
Management často řeší úpadky pozdě
Účastníci semináře diskutovali také o pozdním řešení úpadku managementem společností, které se do takových potíží dostanou. Podle advokáta Juraje Alexandra by systému pomohl standardizovaný vzor pro zjišťování úpadku. Díky němu by bylo ihned jasné, zda je subjekt v úpadku. Navíc by dokázal napovědět, jaké řešení je v daném případě nejvhodnější. Takový vzor je důležitý i proto, že v současnosti je na trhu málo manažerů, kteří mají zkušenosti s řízením podniků v insolvenci. Upozornil na to partner společnosti PWC Petr Smutný. Odborníci proto vidí budoucnost i ve větším využívání předbalených reorganizací. Na semináři o nich promluvil insolvenční správce se zvláštním povolením Lee Louda. Právě předbalené reorganizace jsou podle něj cestou, jak zajistit konsenzuálně složitému procesu alespoň nějakou naději na úspěch.
Dále čtěte ZDE.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
