Jak řídit podniky v insolvenci? Budoucnost je v předbalené reorganizaci, shodli se odborníci
Málo manažerů se zkušenostmi s řízením podniků v insolvenci nebo nedostatečný dialog mezi soudci a velkými věřiteli. To jsou některé z výrazných problémů týkající se insolvencí a reorganizací. Shodli se na tom účastníci semináře k reorganizacím, který 14. 4. 2016 pořádala společnost Insolvence 2008.
Hlavním tématem semináře byla stávající i budoucí právní úprava reorganizací. Účastníci semináře se přitom shodli, že současný počet reorganizací odpovídá stavu ekonomiky. Advokát a spolutvůrce insolvenčního zákona Tomáš Richter naopak upozornil, že pro řadu povolených insolvencí by bylo vhodnější, kdyby byly od počátku konkurzem. Potvrzuje to i vysoký stav reorganizací přeměněných v konkurz. V letech 2008 až 2013 jejich podíl dosáhl 40 % ze všech reorganizací.
Management často řeší úpadky pozdě
Účastníci semináře diskutovali také o pozdním řešení úpadku managementem společností, které se do takových potíží dostanou. Podle advokáta Juraje Alexandra by systému pomohl standardizovaný vzor pro zjišťování úpadku. Díky němu by bylo ihned jasné, zda je subjekt v úpadku. Navíc by dokázal napovědět, jaké řešení je v daném případě nejvhodnější. Takový vzor je důležitý i proto, že v současnosti je na trhu málo manažerů, kteří mají zkušenosti s řízením podniků v insolvenci. Upozornil na to partner společnosti PWC Petr Smutný. Odborníci proto vidí budoucnost i ve větším využívání předbalených reorganizací. Na semináři o nich promluvil insolvenční správce se zvláštním povolením Lee Louda. Právě předbalené reorganizace jsou podle něj cestou, jak zajistit konsenzuálně složitému procesu alespoň nějakou naději na úspěch.
Dále čtěte ZDE.
Další články
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
