V novém roce se mění výše nezabavitelných částek
V novém roce se opět mění výše nezabavitelných částek při provádění srážek ze mzdy. Vláda zvýšila srážku, kterou je možné provést ve prospěch věřitele. Znamená to úpravu pravidel, jimiž se řídí mzdové účetní při výpočtu a odvodu správných výší srážek u zaměstnanců, jimž vyplácejí mzdu.
Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce, jehož výše zůstává na 3.410 Kč, a normativní náklady na bydlení, které vláda svým nařízením pro rok 2015 snížila z 5.873 Kč na 5.767 Kč. Po provedení příslušných výpočtů činí základní nezabavitelná částka na osobu povinného při provádění srážek ze mzdy 6.118 Kč, klesla tedy o 71 Kč. K ní se dále připočítávají částky na vyživované osoby, tj. na manžela a na děti. Na každou jednu vyživovanou osobu se jako „bonus“ připočítá nezabavitelná částka ve výši 1.529,5 Kč (tj. čtvrtina základní nezabavitelné částky).
„V novém roce se tedy dostane i na věřitele. Při provádění srážek ze mzdy dlužníka bude jejich pohledávka uspokojována o něco rychleji, protože došlo o téměř 71korunové snížení nezabavitelné částky. A netýká se to jen exekucí, ale i insolvencí, soudních výkonů rozhodnutí nebo exekucí dle daňového řádu. Spokojení mohou být také dlužníci, kterým se tímto způsobem podaří v kratším čase umořit svůj závazek, díky čemuž mohou předejít aplikaci dalších způsobů nuceného úředního zpeněžování jejich majetku,“ uvedl Mgr. David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR.
Uvažujme příklad, kdy dlužník pobírá čistou měsíční mzdu ve výši 20.000 Kč, je ženatý a má dvě děti. Pohledávka, na kterou jsou prováděny srážky v rámci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce, není přednostní. V loňském roce srazil zaměstnavatel dlužníkovi ze mzdy 3.057 Kč, přičemž nezabavitelná částka činila 10.830 Kč a zaměstnanci bylo vyplaceno 16.943 Kč. V letošním roce[1] strhne mzdová účetní dlužníkovi z čistého příjmu částku 3.175 Kč (nezabavitelná částka je 10.707 Kč) a zaměstnanci bude vyplaceno 16.825 Kč.
[1] Nově vypočtené částky uplatní plátce mzdy poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky změnily.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
