V novém roce se mění výše nezabavitelných částek
V novém roce se opět mění výše nezabavitelných částek při provádění srážek ze mzdy. Vláda zvýšila srážku, kterou je možné provést ve prospěch věřitele. Znamená to úpravu pravidel, jimiž se řídí mzdové účetní při výpočtu a odvodu správných výší srážek u zaměstnanců, jimž vyplácejí mzdu.
Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce, jehož výše zůstává na 3.410 Kč, a normativní náklady na bydlení, které vláda svým nařízením pro rok 2015 snížila z 5.873 Kč na 5.767 Kč. Po provedení příslušných výpočtů činí základní nezabavitelná částka na osobu povinného při provádění srážek ze mzdy 6.118 Kč, klesla tedy o 71 Kč. K ní se dále připočítávají částky na vyživované osoby, tj. na manžela a na děti. Na každou jednu vyživovanou osobu se jako „bonus“ připočítá nezabavitelná částka ve výši 1.529,5 Kč (tj. čtvrtina základní nezabavitelné částky).
„V novém roce se tedy dostane i na věřitele. Při provádění srážek ze mzdy dlužníka bude jejich pohledávka uspokojována o něco rychleji, protože došlo o téměř 71korunové snížení nezabavitelné částky. A netýká se to jen exekucí, ale i insolvencí, soudních výkonů rozhodnutí nebo exekucí dle daňového řádu. Spokojení mohou být také dlužníci, kterým se tímto způsobem podaří v kratším čase umořit svůj závazek, díky čemuž mohou předejít aplikaci dalších způsobů nuceného úředního zpeněžování jejich majetku,“ uvedl Mgr. David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR.
Uvažujme příklad, kdy dlužník pobírá čistou měsíční mzdu ve výši 20.000 Kč, je ženatý a má dvě děti. Pohledávka, na kterou jsou prováděny srážky v rámci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce, není přednostní. V loňském roce srazil zaměstnavatel dlužníkovi ze mzdy 3.057 Kč, přičemž nezabavitelná částka činila 10.830 Kč a zaměstnanci bylo vyplaceno 16.943 Kč. V letošním roce[1] strhne mzdová účetní dlužníkovi z čistého příjmu částku 3.175 Kč (nezabavitelná částka je 10.707 Kč) a zaměstnanci bude vyplaceno 16.825 Kč.
[1] Nově vypočtené částky uplatní plátce mzdy poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky změnily.
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.




