Zdražení služeb České pošty dopadne i na oblast exekucí
Zdražení služeb, které od února zavedla Česká pošta, bude mít dopad i na exekuce. Řízení se prodraží, což bude znamenat další zátěž pro dlužníky.
Od 1. února 2015 stouply v průměru o pět až deset procent ceny za některé poštovní služby. Doručenky podražily o 5 Kč a cena jednoho doporučeného dopisu zasílaného v rámci řízení tak překračuje hranici 50 Kč. Uvedené pocítí jak soudy, tak soudní exekutoři či notáři. Exekutorská komora ČR se proto hodlá obrátit na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o pomoc a vyjednání výjimky, která by zabránila dalším zbytečným finančním nákladům na straně dlužníků a úředních osob, na které stát přenesl působnost vymáhat právo. „Vždyť dlužník hradí v rámci nákladů řízení i DPH. Nemalou měrou tak přispívá do státního rozpočtu a je zbytečné, aby mu vznikaly další výdaje s poštovným, když tyto částky v konečném důsledku vlastně také zprostředkovaně plynou do erární kasy,“ uvedl Mgr. Ing. Jiří Prošek, člen prezidia Exekutorské komory ČR.
Cena za doručení zásilky s doručenkou
cena před 1. 2. 2015
cena po 1. 2. 2015
47 Kč
52 Kč
Soudní exekutoři navíc vyjadřují nespokojenost se stávající úrovní služeb České pošty. „Reklamujeme 10 až 20 procent doručenek. Doručovatelky často nerespektují určený způsob doručení. Máme zkušenost s tím, že zásilky navzdory vyplněným parametrům vkládají do P. O. Boxů nebo listiny určené do vlastních rukou předávají zmocněncům. Nejvíce se však setkáváme se špatně vyplněnými údaji o doručení, které jsou však pro řádný průběh řízení klíčové,“ konstatoval Mgr. Ing. Prošek. Exekutorská komora ČR tyto podněty přijímá a vyhodnocuje jejich kvantitu v kontextu celkových objemů plateb odváděných České poště. Ze získaných dat vyplývá, že plánované zdražení není adekvátní úrovni poskytovaných služeb a že vhodnějším řešením pro oblast justice je využití alternativních způsobů doručování. Soudní exekutoři tyto nové možnosti již zkoumají a jsou otevřeni nabídkám dalších operátorů.
Průměrně velký exekutorský úřad zaplatí od 1. února 2015 na doručenkách o 10.000 Kč měsíčně navíc. „Jde o velkou položku. Důvod zdražení je ale nevysvětlitelný. I vzhledem k tomu, že ceny ropy a pohonných hmot klesají,“ doplnil Mgr. Ing. Jiří Prošek.
Doručenka je obdobou dodejky a používá se u obálek pro doručování podle občanského soudního řádu. Podobu doručenkové obálky určuje kromě zákona i směrnice Ministerstva spravedlnosti. Doručenková obálka zasílaná soudním exekutorem má zelený pruh a její součástí je výzva a poučení o právním dopadu případného nepřevzetí zásilky. Samotná doručenka ve formě perforovaného okénka se po podepsání adresátem sejme a vrátí se odesilateli.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




