Novela zákona o ochranných známkách

Novela ZOZ transponuje do českého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2436 [3] (dále též „Směrnice“). Dle úvodních ustanovení Směrnice je nutné omezit oblasti, ve kterých je systém ochranných známek v EU nekonzistentní, a současně zachovat vnitrostátní ochranu ochranných známek. Cílem je zajistit, aby se předmětné úpravy ochrany vzájemně doplňovaly. Z uvedeného důvodu Směrnice nastavuje kvalitnější, rychlejší a jednodušší pravidla zápisu ochranných známek, čímž by mělo dojít k modernizaci systému ochranných známek v celé EU.

Povinnost implementovat Směrnici mají členské státy EU do 14. ledna 2019, vyjma pravidel Řízení o zrušení ochranné známky nebo o prohlášení ochranné známky za neplatnou (čl. 45 Směrnice), jejíž úpravu mají členské státy uvést do souladu s požadavky stanovenými ve Směrnici do 14. ledna 2023.

Český zákonodárce na tento požadavek reagoval tak, že přijal Novelu ZOZ, kterou současně dochází ke změně zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a zákona o správních poplatcích. „Návrh mění též zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž zavádí možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, která byla vlastníkům způsobena neoprávněným získáním, využitím nebo zpřístupněním jejich obchodního tajemství. Správu a nakládání se správními poplatky v řízení o ochranných známkách bude nově upravovat zákon o správních poplatcích.“ [4]

Změna požadavků na označení, která mohou tvořit ochrannou známku, a registrace netradičních ochranných známek

Do účinnosti Novely ZOZ platilo, že ochrannou známkou může být jakékoliv označení schopné grafického znázornění, pokud bylo toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Taková označení se označují jako tradiční ochranné známky.

Změnou oproti stávající úpravě je skutečnost, že ochrannou známkou může být nyní i takové označení, které není způsobilé grafického znázornění, avšak je vyjádřeno způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. Nová definice otevírá možnost zapsat ochranné známky, které jsou vyjádřeny dostupnými technologickými prostředky, neomezuje tak přípustné prostředky vyjádření pouze na grafické. Takové ochranné známky chápeme jako netradiční ochranné známky (např. pohybové, multimediální, zvukové apod.).

Novela ZOZ rozšiřuje dosavadní druhy ochranné známky a v příloze č. 1 uvádí ochrannou známku slovní, obrazovou, prostorovou, poziční, se vzorem, tvořenou pouze barvou bez obrysů, zvukovou, pohybovou, multimediální, holografickou a jiné druhy ochranných známek, které neodpovídají žádnému z uvedených druhů ochranných známek.

Shodné ochranné známky

Novinkou je také zrušení dosavadního § 6 zákona o ochranných známkách, dle kterého platilo, že „Do rejstříku se nezapíše označení, pokud je shodné se starší ochrannou známkou, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky či služby; to neplatí, pokud vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělí písemný souhlas k zápisu pozdější ochranné známky do rejstříku.“

Důvod zamítnutí registrace ochranné známky byl přesunut mezi relativní důvody do ustanovení § 7 zákona o ochranných známkách, které může uplatnit pouze osoba, jejíž práva by mohla být přihláškou dotčena. Novela ZOZ tak v souladu s požadavky Směrnice přenáší posouzení důvodů pro zamítnutí shodných nebo spekulativních ochranných známek do dispoziční sféry jednotlivých vlastníků ochranných známek.

Nově tak již Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „ÚPV“) nebude v rámci věcného průzkumu zkoumat, zda přihlašované označení není shodné nebo neobsahuje shodné prvky se starší ochrannou známkou. Shodnost přihlašované ochranné známky se starší ochrannou známkou bude i nadále překážkou jejího zápisu, ale nově pouze na základě námitky vlastníka oné starší ochranné známky. Pokud tedy vlastník starší ochranné známky včas nevznese námitku, ÚPV přihlašovanou ochrannou známku zapíše, a to i přesto, že se se starší, již zapsanou, ochrannou známkou shoduje. Vlastníkům ochranných známek tak doporučuji pravidelně provádět monitoring zveřejněných ochranných známek.

Závěr

Počet přihlášek ochranných známek neustále roste, stejně jako požadavky dotčených subjektů na stále vyšší kvalitu a rychlost registračního řízení ochranných známek. Novela ZOZ přináší do známkoprávních procesů zásadní změny. Nově bude možné registrovat netradiční ochranné známky. Zároveň byly zvýšeny nároky kladené na vlastníky ochranných známek, kteří si sami budou muset monitorovat databázi ochranných známek a proti shodným či obdobným přihlašovaným označením se bránit prostřednictvím námitek.

---

[1] Zákon č. 286/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Důvodová zpráva k novele zákona o ochranných známkách, dostupná zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=168&CT1=0

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách.

[4] Tisková zpráva Úřadu průmyslového vlastnictví, dostupná zde: https://www.upv.cz/cs/upv/aktuality/aktual2009/Novela_zakona_o_OZ.html