Zajišťovací převod práva vyhovuje zájmu věřitele na lepší jistotu a snazší uspokojení

V rámci zajišťovacího převodu práva fungují v zásadě dva režimy. První platí v případě, že se zajišťovací převod práva týká věci zapsané ve veřejném seznamu (např. nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí). V takovém případě vzniká zajištění zápisem do příslušného seznamu. V souvislosti s tím je však důležité uvést, že vzájemná práva a povinnosti stran vznikají již se samotnou účinností smlouvy o zajišťovacím převodu práva.

Ve druhém případě, tj. tehdy, když předmětem zajišťovacího převodu práva je věc, která se nezapisuje do veřejného seznamu, je zajišťovací převod účinný již okamžikem uzavření smlouvy.

Ač není zcela jasné, zda jde o úmysl či omyl zákonodárce, jednou z důležitých novinek dle NOZ je možnost sjednat zajišťovací převod práva jako tzv. fiduciární převod. Strany se mohou nově dohodnout, že splněním zajištěného dluhu nedojde k obnovení práv k objektu převodu u původního vlastníka automaticky, ale je třeba, aby zajištěný věřitel převedl svým - novým - právním jednáním předmět zajištění zpět na jeho původního vlastníka. Fiduciární převod musí být mezi stranami vždy výslovně sjednán. Nestane-li se tak, pak se vždy uplatní vyvratitelná domněnka s konstrukcí převodu práva s rozvazovací podmínkou.

K zajišťovacímu převodu práva již není vyžadována písemná forma právního jednání. S ohledem na právní jistotu stran a případné dokazování ji však lze doporučit.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu