Zajišťovací převod práva vyhovuje zájmu věřitele na lepší jistotu a snazší uspokojení
Podstatou zajišťovacího převodu práva dle § 2040 an. nového občanského zákoníku je, že dlužník nebo třetí osoba převede za účelem zajištění dluhu své právo (i vlastnické) věřiteli. Typickým znakem tohoto institutu je podmíněnost a dočasnost, neboť se zpravidla jedná o převod práva s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.
V rámci zajišťovacího převodu práva fungují v zásadě dva režimy. První platí v případě, že se zajišťovací převod práva týká věci zapsané ve veřejném seznamu (např. nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí). V takovém případě vzniká zajištění zápisem do příslušného seznamu. V souvislosti s tím je však důležité uvést, že vzájemná práva a povinnosti stran vznikají již se samotnou účinností smlouvy o zajišťovacím převodu práva.
Ve druhém případě, tj. tehdy, když předmětem zajišťovacího převodu práva je věc, která se nezapisuje do veřejného seznamu, je zajišťovací převod účinný již okamžikem uzavření smlouvy.
Ač není zcela jasné, zda jde o úmysl či omyl zákonodárce, jednou z důležitých novinek dle NOZ je možnost sjednat zajišťovací převod práva jako tzv. fiduciární převod. Strany se mohou nově dohodnout, že splněním zajištěného dluhu nedojde k obnovení práv k objektu převodu u původního vlastníka automaticky, ale je třeba, aby zajištěný věřitel převedl svým - novým - právním jednáním předmět zajištění zpět na jeho původního vlastníka. Fiduciární převod musí být mezi stranami vždy výslovně sjednán. Nestane-li se tak, pak se vždy uplatní vyvratitelná domněnka s konstrukcí převodu práva s rozvazovací podmínkou.
K zajišťovacímu převodu práva již není vyžadována písemná forma právního jednání. S ohledem na právní jistotu stran a případné dokazování ji však lze doporučit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
