Zajišťovací převod práva vyhovuje zájmu věřitele na lepší jistotu a snazší uspokojení
Podstatou zajišťovacího převodu práva dle § 2040 an. nového občanského zákoníku je, že dlužník nebo třetí osoba převede za účelem zajištění dluhu své právo (i vlastnické) věřiteli. Typickým znakem tohoto institutu je podmíněnost a dočasnost, neboť se zpravidla jedná o převod práva s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.
V rámci zajišťovacího převodu práva fungují v zásadě dva režimy. První platí v případě, že se zajišťovací převod práva týká věci zapsané ve veřejném seznamu (např. nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí). V takovém případě vzniká zajištění zápisem do příslušného seznamu. V souvislosti s tím je však důležité uvést, že vzájemná práva a povinnosti stran vznikají již se samotnou účinností smlouvy o zajišťovacím převodu práva.
Ve druhém případě, tj. tehdy, když předmětem zajišťovacího převodu práva je věc, která se nezapisuje do veřejného seznamu, je zajišťovací převod účinný již okamžikem uzavření smlouvy.
Ač není zcela jasné, zda jde o úmysl či omyl zákonodárce, jednou z důležitých novinek dle NOZ je možnost sjednat zajišťovací převod práva jako tzv. fiduciární převod. Strany se mohou nově dohodnout, že splněním zajištěného dluhu nedojde k obnovení práv k objektu převodu u původního vlastníka automaticky, ale je třeba, aby zajištěný věřitel převedl svým - novým - právním jednáním předmět zajištění zpět na jeho původního vlastníka. Fiduciární převod musí být mezi stranami vždy výslovně sjednán. Nestane-li se tak, pak se vždy uplatní vyvratitelná domněnka s konstrukcí převodu práva s rozvazovací podmínkou.
K zajišťovacímu převodu práva již není vyžadována písemná forma právního jednání. S ohledem na právní jistotu stran a případné dokazování ji však lze doporučit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
