Zajišťovací převod práva vyhovuje zájmu věřitele na lepší jistotu a snazší uspokojení
Podstatou zajišťovacího převodu práva dle § 2040 an. nového občanského zákoníku je, že dlužník nebo třetí osoba převede za účelem zajištění dluhu své právo (i vlastnické) věřiteli. Typickým znakem tohoto institutu je podmíněnost a dočasnost, neboť se zpravidla jedná o převod práva s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.
V rámci zajišťovacího převodu práva fungují v zásadě dva režimy. První platí v případě, že se zajišťovací převod práva týká věci zapsané ve veřejném seznamu (např. nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí). V takovém případě vzniká zajištění zápisem do příslušného seznamu. V souvislosti s tím je však důležité uvést, že vzájemná práva a povinnosti stran vznikají již se samotnou účinností smlouvy o zajišťovacím převodu práva.
Ve druhém případě, tj. tehdy, když předmětem zajišťovacího převodu práva je věc, která se nezapisuje do veřejného seznamu, je zajišťovací převod účinný již okamžikem uzavření smlouvy.
Ač není zcela jasné, zda jde o úmysl či omyl zákonodárce, jednou z důležitých novinek dle NOZ je možnost sjednat zajišťovací převod práva jako tzv. fiduciární převod. Strany se mohou nově dohodnout, že splněním zajištěného dluhu nedojde k obnovení práv k objektu převodu u původního vlastníka automaticky, ale je třeba, aby zajištěný věřitel převedl svým - novým - právním jednáním předmět zajištění zpět na jeho původního vlastníka. Fiduciární převod musí být mezi stranami vždy výslovně sjednán. Nestane-li se tak, pak se vždy uplatní vyvratitelná domněnka s konstrukcí převodu práva s rozvazovací podmínkou.
K zajišťovacímu převodu práva již není vyžadována písemná forma právního jednání. S ohledem na právní jistotu stran a případné dokazování ji však lze doporučit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
