Zajišťovací převod práva vyhovuje zájmu věřitele na lepší jistotu a snazší uspokojení
Podstatou zajišťovacího převodu práva dle § 2040 an. nového občanského zákoníku je, že dlužník nebo třetí osoba převede za účelem zajištění dluhu své právo (i vlastnické) věřiteli. Typickým znakem tohoto institutu je podmíněnost a dočasnost, neboť se zpravidla jedná o převod práva s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.
V rámci zajišťovacího převodu práva fungují v zásadě dva režimy. První platí v případě, že se zajišťovací převod práva týká věci zapsané ve veřejném seznamu (např. nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí). V takovém případě vzniká zajištění zápisem do příslušného seznamu. V souvislosti s tím je však důležité uvést, že vzájemná práva a povinnosti stran vznikají již se samotnou účinností smlouvy o zajišťovacím převodu práva.
Ve druhém případě, tj. tehdy, když předmětem zajišťovacího převodu práva je věc, která se nezapisuje do veřejného seznamu, je zajišťovací převod účinný již okamžikem uzavření smlouvy.
Ač není zcela jasné, zda jde o úmysl či omyl zákonodárce, jednou z důležitých novinek dle NOZ je možnost sjednat zajišťovací převod práva jako tzv. fiduciární převod. Strany se mohou nově dohodnout, že splněním zajištěného dluhu nedojde k obnovení práv k objektu převodu u původního vlastníka automaticky, ale je třeba, aby zajištěný věřitel převedl svým - novým - právním jednáním předmět zajištění zpět na jeho původního vlastníka. Fiduciární převod musí být mezi stranami vždy výslovně sjednán. Nestane-li se tak, pak se vždy uplatní vyvratitelná domněnka s konstrukcí převodu práva s rozvazovací podmínkou.
K zajišťovacímu převodu práva již není vyžadována písemná forma právního jednání. S ohledem na právní jistotu stran a případné dokazování ji však lze doporučit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
