eDoklady: Opatrný začátek éry digitálních dokladů
Jste připraveni na občanku v telefonu? Od 20. ledna 2024 je konečně možné stáhnout aplikaci eDoklady v App Store či v Google Play a ústřední správní úřady začínají eDoklady povinně akceptovat. Další veřejné i soukromé subjekty budou v povinné akceptaci eDokladů následovat.
O připravované novele zákona o právu na digitální služby jsme Vás již informovali. Nyní se celý proces po měsících projednávání posunul a nacházíme se ve finále. Návrh novely, kterým se zavádí eDoklady, obstál i přes řadu připomínek a byl dne 5. ledna 2024 zveřejněn ve Sbírce zákonů.
Novela zavádí právo na využití digitálního stejnopisu průkazu a současně ukládá povinnost orgánům veřejné moci a některým soukromým subjektům umožnit občanům prokázat se tímto digitálním stejnopisem v aplikaci eDoklady.
Povinnost akceptovat eDoklady bude platit pro ty soukromé subjekty, kterým právní předpis v souvislosti s poskytováním služeb ukládá povinnost ověřovat totožnost jejich klienta či zákazníka. Může jít například o banky, notáře nebo i prodejce tabákových či jiných obdobných produktů.
V případě, že orgán veřejné moci nesplní svoji povinnost a neumožní občanům prokázat se digitálním stejnopisem průkazu, půjde takové jednání pravděpodobně posoudit jako nesprávný úřední postup. Naopak odpovědnost soukromých subjektů za nesplnění této povinnosti není řešena například ve formě přestupku a je otázka, jakým způsobem bude povinnost soukromých subjektů vynucována.
Aplikace eDoklady slouží k ověřování totožnosti fyzických osob. Stále ale jde o ověřování pouze za fyzické účasti všech zainteresovaných osob, tedy držitele eDokladu a ověřující osoby. Aplikace eDoklady proto například neumožňuje on-line přihlašování do portálů veřejné správy. S aplikací eDoklady budeme mít kontrolu nad tím, jaké údaje ověřující osobě předáváme. Pokud bude chtít ověřující osoba zkontrolovat věk, lze jí nasdílet pouze věk (a fotku), nikoliv ale například adresu místa trvalého pobytu.
Prozatím se počítá s využitím digitálního stejnopisu občanského průkazu. Do budoucna se však plánuje zpřístupnit v aplikaci i další doklady, jako je například řidičský průkaz.
Využívání eDokladu nijak neomezuje osoby, aby k prokazování totožnosti nadále využívali i fyzický (plastový) doklad. Bez toho se ostatně neobejdou například při vycestování za hranice, neboť prokazování se eDokladem je možné pouze v České republice. Tím, že jde o digitální stejnopis průkazu, je vždy nutné mít alespoň doma „v šuplíku“ platný fyzický doklad.
Jak fungují eDoklady v praxi?
Do chytrého mobilního telefonu (Android i iOS) si uživatel stáhne aplikaci eDoklady a následně se přihlásí prostřednictvím Identity občana (mobilní klíč eGovernmentu, NIA ID, bankovní identita, MojeID a další prostředky pro elektronickou identifikaci).
V eDokladu jsou k dispozici veškeré údaje, které obsahuje fyzický doklad včetně fotografie. Přihlašování uživatelů do aplikace eDoklady je zabezpečeno biometrií (otiskem prstu či naskenováním obličeje) nebo zadáním PIN kódu.
Stejnou cestou, tedy přes mobilní aplikaci, provádějí identifikaci i ověřující osoby. Těm se navíc hodí například i datová schránka, pomocí které mohou vytvořit párovací kódy do mobilní aplikace svým spolupracovníkům.
Pro ověřování na úřadech je zřízena webová aplikace fungující na stejném principu jako ta mobilní, je však pro potřeby úředníků dostupnější a praktičtější.
Kdy to všechno vypuklo?
Od 20. ledna 2024 jsou povinny umožnit ověřování pomocí eDokladu ústřední správní úřady (jimiž nejsou pouze ministerstva, ale i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo Úřad průmyslového vlastnictví). Od 1. července 2024 to budou i další státní orgány (např. soudy, policie, finanční, katastrální nebo matriční úřady) a kraje a obce s rozšířenou působností.
Od 1. ledna 2025 bude zavedena povinnost i pro ostatní orgány veřejné moci a soukromé osoby – například zdravotní pojišťovny, banky, notáře atd. Na pozoru by měli být i všichni prodejci alkoholických či tabákových výrobků, osoby povinné dle AML zákona anebo provozovatelé hotelových zařízení.
eDoklady jsou prozatímním řešením před plánovaným příchodem evropské peněženky digitální identity, kterou zavádí revize nařízení eIDAS (obě témata jsme popsali například zde).
Podle našeho názoru není zákonná povinnost akceptovat eDoklady pro soukromé osoby žádoucí. Soukromé osoby by se měly připravovat na evropskou peněženku digitální identity, která bude o mnoho komplexnější, prakticky využitelnější a do budoucna eDoklady bezesporu nahradí. Je rovněž k zamyšlení, zda bylo vůbec vhodné včlenit komplexní právní úpravy eDokladů do doposud stručného a jasného zákona o právu na digitální služby.
ZDROJE ČLÁNKU
zde https://www.havelpartners.blog/s-sebou-uz-jen-digitalni-obcanku
zde https://www.havelpartners.blog/co-nas-ceka-a-nemine-s-evropskou-penezenkou-digitalni-identity
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.




