Jak se připravit na kontrolu živnostenského a finančního úřadu?
Podnikatelé mohou být ze strany živnostenského úřadu a finančního úřadu podrobeni různým kontrolám. Na co si dát pozor a jak se na ně připravit?
Daňová kontrola
Veškeré kontroly tohoto typu probíhají podle zákona č. 280/2009 Sb. Daňový řád. Podle toho zákona, má daňový subjekt povinnost umožnit správci daně daňovou kontrolu provést.
Jak se tedy připravit na daňovou kontrolu
Důležité je vést úplnou správnou dokumentaci, tj. uchovávat veškeré účetní doklady, listiny a samozřejmě taky vést řádnou evidenci příjmů a výdajů.
Dalším důležitým bodem je vedení řádného účetnictví dle § 9 a násl. Zákona o účetnictví.
Pozor je potřeba dát na lhůty. Dodržování zákonných lhůt by mělo být samozřejmostí, lhůty a vše kolem nich najdeme taktéž v Daňovém řádu.
A v neposlední řadě existuje ještě jedno důležité doporučení, a tím je to, že pokud si dotčený podnikatel není jistý, jestli postupuje skutečně správně, měl by raději využít odborníka – účetního či daňového poradce.
Další velmi důležitou věcí je také to, že důkazní břemeno nese vždy kontrolovaný subjekt. A právě proto je důležité vést si účetnictví pečlivě – jakákoliv dokumentace se dá použít jako důkaz. Další podrobnosti a rozšíření tohoto tématu přináší tento článek.
Kontrola ze strany živnostenského úřadu
Kromě daňové kontroly může dojít i ke kontrole ze strany živnostenského úřadu. Tento typ kontroly upravuje zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád.
Součinnost povinné osoby
Živnostenský úřad může požadovat součinnost od povinné osoby dle § 10 odst. 3 Kontrolního řádu. Od těchto osob může živnostenský úřad požadovat předložení faktur, může je vyzvat k podání výpovědi do protokolu o kontrolním šetření, či požadovat jinou součinnost. Živnostenský úřad následně během kontroly dojde ke svému závěru a vydá protokol o kontrole. V protokolu o kontrole, je podrobně rozepsáno, k jakému zjištění úřad dospěl, jestli bylo kontrolou zjištěno porušení, případně co vše bylo podnikatelem porušeno.
Proti zjištěnému stavu může kontrolovaná osoba podat námitky, kterými se kontrolní orgán musí zabývat. Námitkám může být vyhověno, částečně vyhověno, nebo mohou být zamítnuty.
Podnikatelé by si měli obzvlášť dávat pozor na náležitosti faktur nebo daňových dokladů. Zjednodušeně řečeno, je nutné si řádně zkontrolovat, zdali tyto dokumenty obsahují všechny údaje, které obsahovat mají a jestli jsou tyto údaje správné.
Dalším častým prohřeškem může být neoprávněné podnikání, kdy se neoprávněného podnikání může dopustit i držitel živnostenského oprávnění. Nejčastěji se stává, že konkrétní držitel živnostenského oprávnění, v rámci svého podnikání, provede i činnost, kterou nemá uvedenou mezi svými činnostmi, nebo podnikatel s volnou živností provede i činnost, která spadá pod živnost například řemeslnou anebo vázanou.
O tomto tématu se dále zmiňuje tento článek.
Závěr
Závěrem je třeba si připomenout, že k podnikání je vhodné přistupovat pečlivě. Ať už jde o uchovávaní faktur a dalších dokumentů, či o jakousi opatrnost v tom, jakou činnost ještě může konkrétní podnikatel vykonávat a jakou už ne.
Taky je dobré připomenout, že v případě, kdy má podnikatel pocit, že některé věci nemusí nutně zvládnout sám, je vhodné využít odborníka – např. daňového poradce nebo účetního. Někdy postačí jedna konzultace na vysvětlení některých záležitostí, jindy je vhodná i dlouhodobější spolupráce.
Co se potom týká samotných kontrol, zde je na místě i využití služeb advokáta, který by kontrolovanou osobu zastupoval.
Nezapomínejme na to, že taková kontrola ze strany živnostenského úřadu může skončit i velmi vysokou sankcí, byť samotná výše pokuty nemůže být pro podnikatele likvidační. Proto je nutné, aby se každý podnikatel seznámil s příslušnou legislativou a aby byl pečlivý i v administrativních věcech.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


