Jaká je budoucnost úhradové regulace zdravotnických prostředků?
Od července platí nová (aktualizovaná) metodika VZP pro tzv. zařazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) do číselníku VZP.
Ředitel Oddělení zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba v této souvislosti pro Zdravotnický deník uvedl, že vizí VZP je zavádět další prvky tzv. healthcare technology assessment (HTA), jelikož aktuálně se používá pouze analýza dopadu do rozpočtu.
Snaha VZP stanovit určitá pravidla pro vstup ZUM do systému úhrad na jedné straně usnadňuje předvídatelnost postupu VZP. Na druhé straně je ale nutno připomenout, že zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanoví žádná konkrétní pravidla pro zařazování ZUM do číselníků pojišťoven - úhradová regulace ZUM v zákoně zcela chybí. VZP tedy obsah metodiky určuje dle svého volného uvážení bez jakékoli opory v zákoně.
Ústavní soud přitom již v roce 2017 konstatoval, že ”číselníková” regulace není ústavně konformní. Doslova uvedl, že „zjištěné nedostatky s ohledem na svou povahu zatěžují stávající zákonnou úpravu systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění jako celek, a to bez ohledu na to, zda jsou jejím předmětem zdravotnické prostředky poskytované při lůžkové nebo ambulantní zdravotní péči“ (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017, bod 150).
V návaznosti na nález Ústavního soudu jsme se dočkali nové úhradové regulace zdravotnických prostředků předepsaných na poukaz. Úhradová regulace ZUMů ale stále chybí.
Unijní nařízení o HTA (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU) počítá s tím, že celoevropská HTA by se měla provádět i u zdravotnických prostředků. Poslouží to v českém prostředí jako podnět k zavedení moderní, transparentní a předvídatelné úhradové regulace ZUMů na úrovni zákona?
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
