Jaká je budoucnost úhradové regulace zdravotnických prostředků?
Od července platí nová (aktualizovaná) metodika VZP pro tzv. zařazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) do číselníku VZP.
Ředitel Oddělení zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba v této souvislosti pro Zdravotnický deník uvedl, že vizí VZP je zavádět další prvky tzv. healthcare technology assessment (HTA), jelikož aktuálně se používá pouze analýza dopadu do rozpočtu.
Snaha VZP stanovit určitá pravidla pro vstup ZUM do systému úhrad na jedné straně usnadňuje předvídatelnost postupu VZP. Na druhé straně je ale nutno připomenout, že zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanoví žádná konkrétní pravidla pro zařazování ZUM do číselníků pojišťoven - úhradová regulace ZUM v zákoně zcela chybí. VZP tedy obsah metodiky určuje dle svého volného uvážení bez jakékoli opory v zákoně.
Ústavní soud přitom již v roce 2017 konstatoval, že ”číselníková” regulace není ústavně konformní. Doslova uvedl, že „zjištěné nedostatky s ohledem na svou povahu zatěžují stávající zákonnou úpravu systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění jako celek, a to bez ohledu na to, zda jsou jejím předmětem zdravotnické prostředky poskytované při lůžkové nebo ambulantní zdravotní péči“ (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017, bod 150).
V návaznosti na nález Ústavního soudu jsme se dočkali nové úhradové regulace zdravotnických prostředků předepsaných na poukaz. Úhradová regulace ZUMů ale stále chybí.
Unijní nařízení o HTA (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU) počítá s tím, že celoevropská HTA by se měla provádět i u zdravotnických prostředků. Poslouží to v českém prostředí jako podnět k zavedení moderní, transparentní a předvídatelné úhradové regulace ZUMů na úrovni zákona?
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
