Jaká je budoucnost úhradové regulace zdravotnických prostředků?
Od července platí nová (aktualizovaná) metodika VZP pro tzv. zařazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) do číselníku VZP.
Ředitel Oddělení zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba v této souvislosti pro Zdravotnický deník uvedl, že vizí VZP je zavádět další prvky tzv. healthcare technology assessment (HTA), jelikož aktuálně se používá pouze analýza dopadu do rozpočtu.
Snaha VZP stanovit určitá pravidla pro vstup ZUM do systému úhrad na jedné straně usnadňuje předvídatelnost postupu VZP. Na druhé straně je ale nutno připomenout, že zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanoví žádná konkrétní pravidla pro zařazování ZUM do číselníků pojišťoven - úhradová regulace ZUM v zákoně zcela chybí. VZP tedy obsah metodiky určuje dle svého volného uvážení bez jakékoli opory v zákoně.
Ústavní soud přitom již v roce 2017 konstatoval, že ”číselníková” regulace není ústavně konformní. Doslova uvedl, že „zjištěné nedostatky s ohledem na svou povahu zatěžují stávající zákonnou úpravu systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění jako celek, a to bez ohledu na to, zda jsou jejím předmětem zdravotnické prostředky poskytované při lůžkové nebo ambulantní zdravotní péči“ (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017, bod 150).
V návaznosti na nález Ústavního soudu jsme se dočkali nové úhradové regulace zdravotnických prostředků předepsaných na poukaz. Úhradová regulace ZUMů ale stále chybí.
Unijní nařízení o HTA (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU) počítá s tím, že celoevropská HTA by se měla provádět i u zdravotnických prostředků. Poslouží to v českém prostředí jako podnět k zavedení moderní, transparentní a předvídatelné úhradové regulace ZUMů na úrovni zákona?
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
