Nahlížení soudů na odpovědnost provozovatelů distribuční soustavy za správnost měření dodávek elektřiny
Provozovatel distribuční soustavy (dále jen „PDS“) je odpovědný za měření v distribuční soustavě. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. Vyplývá to z § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
Jak na odpovědnost provozovatelů distribučních soustav za správnost měření dodávek elektřiny aktuálně nahlížejí soudy?
Nejdříve si stručně zrekapitulujme povinnosti PDS stran měření v distribuční soustavě z pohledu energetického zákona a z pohledu Podmínek pro provozování distribuční soustavy (dále jen „PPDS“). Následně se podíváme, jak tyto povinnosti vykládají soudy v případě, když dojde k chybě v měření dodávek elektřiny za situace, když vada elektroměru není zjištěna. Na závěr poskytneme doporučení, jak postupovat v případě vadného měření.
Kdo je odpovědný za správnost měřících zařízení
Dle PPDS má zákazník (např. výrobce elektřiny) právo nechat přezkoušet měřicí zařízení a provozovatel distribuční soustavy je povinen měřicí zařízení vyměnit a zajistit ověření správnosti měření a o výsledcích přezkoušení žadatele informovat. Je to tedy provozovatel, kdo musí řešit a napravovat vadná měřící zařízení.
Jakékoliv zásahy do měřicího zařízení ze strany zákazníka jsou bez souhlasu provozovatele zakázány. Zákazník je povinen umožnit PDS přístup k měřícímu zařízení a neměřeným částem elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny nebo odebrání zařízení. Dále je zákazník povinen neprodleně nahlásit provozovateli závady na měřícím zařízení včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci.
PDS je odpovědný za údržbu a diagnostiku poruch měřicího zařízení s tím, že pro eventuální potřebnou výměnu zajišťuje elektroměr, registrační přístroj a komunikační zařízení (modem). Stejně tak zajišťuje i úřední ověřování elektroměru (čl. 4.9.3 PPDS). V souladu s PPDS odpovídá provozovatel také za odečty měřicího zařízení, zpracování a předávání dat, které zajišťuje.
Přesnost měření elektroměru může být ovlivněna mnoha faktory včetně:
- venkovního prostředí;
- instalace dalšího jiného zařízení, které může zvýšit teplotu uvnitř rozvaděče;
- impulsního rušení z fotovoltaické elektrárny, případně ze sítě;
- vadou elektroměru.
Příklad ze soudní praxe
Výše uvedená pravidla obsažená v energetickém zákoně a v PPDS interpretují soudy následovně. V soudním řízení se nepodařilo výrobci elektřiny prokázat, jaká je příčina nepřípustných odchylek v měření fakturačního elektroměru od výsledků měření kontrolního měření. Znalec uvedl, že není schopen vysvětlit odchylku v měření – ačkoli nezjistil konkrétní vadu elektroměru. Soud následně dospěl k závěru, že povinnost PDS zajistit měření není odpovědnost objektivní, tedy že se nejedná o odpovědnost za výsledek.
PDS odpovídá podle názoru soudu za to, že zajistí měření certifikovaným elektroměrem, který měří v rámci povolené odchylky. Odpovídá tedy pouze za nesprávné měření způsobené vadou elektroměru. Měří-li elektroměr odlišně od jiného měřidla, avšak odlišnost měření není způsobena vadou elektroměru, ale spočívá v jiné dosud nezjištěné příčině, nenese za vzniklou odchylku v měření a případný nižší zisk výrobce odpovědnost PDS, neboť ten neporušil žádnou právní povinnost.
Výrobce a PDS spolu uzavírají smlouvu o připojení, která upravuje podmínky připojení výrobny výrobce do distribuční soustavy. Ta zpravidla definuje povinnost výrobce umožnit a uhradit provozovateli instalaci měřícího zařízení a také povinnost zpřístupnit měřicí zařízení. Povinnosti provozovatele ve vztahu k měření jsou ve smlouvě běžně upraveny pouze odkazem na PPDS a jejich dodržování.
S ohledem na uvedené závěry soudu proto doporučujeme přesněji definovat práva a povinnosti smluvních stran ohledně měření ve smlouvě o připojení, v případě podezření na vadné měření reagovat aktivně, neprodleně požadovat prověření správné funkčnosti fakturačního měřidla a požadovat dodržování reklamačního řádu PDS.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




