Nahlížení soudů na odpovědnost provozovatelů distribuční soustavy za správnost měření dodávek elektřiny
Provozovatel distribuční soustavy (dále jen „PDS“) je odpovědný za měření v distribuční soustavě. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. Vyplývá to z § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
Jak na odpovědnost provozovatelů distribučních soustav za správnost měření dodávek elektřiny aktuálně nahlížejí soudy?
Nejdříve si stručně zrekapitulujme povinnosti PDS stran měření v distribuční soustavě z pohledu energetického zákona a z pohledu Podmínek pro provozování distribuční soustavy (dále jen „PPDS“). Následně se podíváme, jak tyto povinnosti vykládají soudy v případě, když dojde k chybě v měření dodávek elektřiny za situace, když vada elektroměru není zjištěna. Na závěr poskytneme doporučení, jak postupovat v případě vadného měření.
Kdo je odpovědný za správnost měřících zařízení
Dle PPDS má zákazník (např. výrobce elektřiny) právo nechat přezkoušet měřicí zařízení a provozovatel distribuční soustavy je povinen měřicí zařízení vyměnit a zajistit ověření správnosti měření a o výsledcích přezkoušení žadatele informovat. Je to tedy provozovatel, kdo musí řešit a napravovat vadná měřící zařízení.
Jakékoliv zásahy do měřicího zařízení ze strany zákazníka jsou bez souhlasu provozovatele zakázány. Zákazník je povinen umožnit PDS přístup k měřícímu zařízení a neměřeným částem elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny nebo odebrání zařízení. Dále je zákazník povinen neprodleně nahlásit provozovateli závady na měřícím zařízení včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci.
PDS je odpovědný za údržbu a diagnostiku poruch měřicího zařízení s tím, že pro eventuální potřebnou výměnu zajišťuje elektroměr, registrační přístroj a komunikační zařízení (modem). Stejně tak zajišťuje i úřední ověřování elektroměru (čl. 4.9.3 PPDS). V souladu s PPDS odpovídá provozovatel také za odečty měřicího zařízení, zpracování a předávání dat, které zajišťuje.
Přesnost měření elektroměru může být ovlivněna mnoha faktory včetně:
- venkovního prostředí;
- instalace dalšího jiného zařízení, které může zvýšit teplotu uvnitř rozvaděče;
- impulsního rušení z fotovoltaické elektrárny, případně ze sítě;
- vadou elektroměru.
Příklad ze soudní praxe
Výše uvedená pravidla obsažená v energetickém zákoně a v PPDS interpretují soudy následovně. V soudním řízení se nepodařilo výrobci elektřiny prokázat, jaká je příčina nepřípustných odchylek v měření fakturačního elektroměru od výsledků měření kontrolního měření. Znalec uvedl, že není schopen vysvětlit odchylku v měření – ačkoli nezjistil konkrétní vadu elektroměru. Soud následně dospěl k závěru, že povinnost PDS zajistit měření není odpovědnost objektivní, tedy že se nejedná o odpovědnost za výsledek.
PDS odpovídá podle názoru soudu za to, že zajistí měření certifikovaným elektroměrem, který měří v rámci povolené odchylky. Odpovídá tedy pouze za nesprávné měření způsobené vadou elektroměru. Měří-li elektroměr odlišně od jiného měřidla, avšak odlišnost měření není způsobena vadou elektroměru, ale spočívá v jiné dosud nezjištěné příčině, nenese za vzniklou odchylku v měření a případný nižší zisk výrobce odpovědnost PDS, neboť ten neporušil žádnou právní povinnost.
Výrobce a PDS spolu uzavírají smlouvu o připojení, která upravuje podmínky připojení výrobny výrobce do distribuční soustavy. Ta zpravidla definuje povinnost výrobce umožnit a uhradit provozovateli instalaci měřícího zařízení a také povinnost zpřístupnit měřicí zařízení. Povinnosti provozovatele ve vztahu k měření jsou ve smlouvě běžně upraveny pouze odkazem na PPDS a jejich dodržování.
S ohledem na uvedené závěry soudu proto doporučujeme přesněji definovat práva a povinnosti smluvních stran ohledně měření ve smlouvě o připojení, v případě podezření na vadné měření reagovat aktivně, neprodleně požadovat prověření správné funkčnosti fakturačního měřidla a požadovat dodržování reklamačního řádu PDS.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




