Nahlížení soudů na odpovědnost provozovatelů distribuční soustavy za správnost měření dodávek elektřiny
Provozovatel distribuční soustavy (dále jen „PDS“) je odpovědný za měření v distribuční soustavě. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. Vyplývá to z § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
Jak na odpovědnost provozovatelů distribučních soustav za správnost měření dodávek elektřiny aktuálně nahlížejí soudy?
Nejdříve si stručně zrekapitulujme povinnosti PDS stran měření v distribuční soustavě z pohledu energetického zákona a z pohledu Podmínek pro provozování distribuční soustavy (dále jen „PPDS“). Následně se podíváme, jak tyto povinnosti vykládají soudy v případě, když dojde k chybě v měření dodávek elektřiny za situace, když vada elektroměru není zjištěna. Na závěr poskytneme doporučení, jak postupovat v případě vadného měření.
Kdo je odpovědný za správnost měřících zařízení
Dle PPDS má zákazník (např. výrobce elektřiny) právo nechat přezkoušet měřicí zařízení a provozovatel distribuční soustavy je povinen měřicí zařízení vyměnit a zajistit ověření správnosti měření a o výsledcích přezkoušení žadatele informovat. Je to tedy provozovatel, kdo musí řešit a napravovat vadná měřící zařízení.
Jakékoliv zásahy do měřicího zařízení ze strany zákazníka jsou bez souhlasu provozovatele zakázány. Zákazník je povinen umožnit PDS přístup k měřícímu zařízení a neměřeným částem elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny nebo odebrání zařízení. Dále je zákazník povinen neprodleně nahlásit provozovateli závady na měřícím zařízení včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci.
PDS je odpovědný za údržbu a diagnostiku poruch měřicího zařízení s tím, že pro eventuální potřebnou výměnu zajišťuje elektroměr, registrační přístroj a komunikační zařízení (modem). Stejně tak zajišťuje i úřední ověřování elektroměru (čl. 4.9.3 PPDS). V souladu s PPDS odpovídá provozovatel také za odečty měřicího zařízení, zpracování a předávání dat, které zajišťuje.
Přesnost měření elektroměru může být ovlivněna mnoha faktory včetně:
- venkovního prostředí;
- instalace dalšího jiného zařízení, které může zvýšit teplotu uvnitř rozvaděče;
- impulsního rušení z fotovoltaické elektrárny, případně ze sítě;
- vadou elektroměru.
Příklad ze soudní praxe
Výše uvedená pravidla obsažená v energetickém zákoně a v PPDS interpretují soudy následovně. V soudním řízení se nepodařilo výrobci elektřiny prokázat, jaká je příčina nepřípustných odchylek v měření fakturačního elektroměru od výsledků měření kontrolního měření. Znalec uvedl, že není schopen vysvětlit odchylku v měření – ačkoli nezjistil konkrétní vadu elektroměru. Soud následně dospěl k závěru, že povinnost PDS zajistit měření není odpovědnost objektivní, tedy že se nejedná o odpovědnost za výsledek.
PDS odpovídá podle názoru soudu za to, že zajistí měření certifikovaným elektroměrem, který měří v rámci povolené odchylky. Odpovídá tedy pouze za nesprávné měření způsobené vadou elektroměru. Měří-li elektroměr odlišně od jiného měřidla, avšak odlišnost měření není způsobena vadou elektroměru, ale spočívá v jiné dosud nezjištěné příčině, nenese za vzniklou odchylku v měření a případný nižší zisk výrobce odpovědnost PDS, neboť ten neporušil žádnou právní povinnost.
Výrobce a PDS spolu uzavírají smlouvu o připojení, která upravuje podmínky připojení výrobny výrobce do distribuční soustavy. Ta zpravidla definuje povinnost výrobce umožnit a uhradit provozovateli instalaci měřícího zařízení a také povinnost zpřístupnit měřicí zařízení. Povinnosti provozovatele ve vztahu k měření jsou ve smlouvě běžně upraveny pouze odkazem na PPDS a jejich dodržování.
S ohledem na uvedené závěry soudu proto doporučujeme přesněji definovat práva a povinnosti smluvních stran ohledně měření ve smlouvě o připojení, v případě podezření na vadné měření reagovat aktivně, neprodleně požadovat prověření správné funkčnosti fakturačního měřidla a požadovat dodržování reklamačního řádu PDS.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.




