Novela zákona o pyrotechnice: likvidace profesionálů namísto zmírnění negativních vlivů

Oficiálně deklarované cíle této normy, jak je prezentují tiskové zprávy ministerstev i důvodová zpráva, jsou bezesporu chvályhodné: zvýšení veřejné bezpečnosti, ochrana zdraví lidí i zvířat a snížení nadměrného hluku a znečištění ovzduší. Společenská poptávka po regulaci pyrotechnických výrobků v posledních letech silně rezonuje ve veřejném prostoru.

Na tuto veřejnou poptávku zákonodárce reagoval přijetím novely, která od 1. prosince 2025 zavedla soubor plošných omezení a procesních povinností napříč celým „životním cyklem“ pyrotechniky. Těžiště změn spočívá zejména v zavedení celostátních ochranných pásem – typicky 250 m kolem vybraných citlivých objektů, kde je užívání pyrotechniky s výjimkou nejmírnější kategorie F1 zakázáno. Typickým příkladem ohnisek takových ochranných pásem je například domov seniorů, útulek, záchranná stanice, zoologická zahrada či objekt evidovaný v evidenci hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat.

Novela dále zavádí zpřísnění podmínek prodeje, zejména pak omezení stánkového prodeje a zavedení spolehlivého ověření věku při online prodeji spolu s kontrolovaným předáním. Tuto snahu o vyloučení přístupu k pyrotechnice mladistvým lze bez dalšího podpořit. Jako zásadní nedostatek lze vnímat, že novela současně nevede k tomu, aby se prodej (alespoň vybraných kategorií) soustředil do specializovaných prodejen s odpovídajícím režimem dohledu a zabezpečení, kde je zajištěno, že zákazník nemá přímý přístup k volně vystaveným zásobám pyrotechniky. V praxi totiž pyrotechnika je nadále prodávána v supermarketech a obchodních centrech formou volně přístupných palet či regálů uprostřed prodejní plochy, bez specializovaného personálu a bez faktické kontroly. Lze očekávat, že zpřísnění ověřování věku – zejména v online prostředí – svůj praktický efekt přinejmenším zčásti přinese.

Zásadní problém však spočívá v samotné konstrukci ochranných pásem, která se již nyní reálně vztahují na území podle údajů z evidence hospodářství. V případě pásma navázaného na „objekty určené k chovu evidovaných zvířat“ je rozhodující evidenční stav spravovaný externím subjektem (Českomoravská společnost chovatelů, a.s.), přičemž aktualizace je v praxi podmíněna tím, že ten, kdo objekt do evidence jednou nahlásil, následně aktivně oznámí i ukončení chovu. K takové aktualizaci ale nedochází důsledně, právní režim ochrany se tak vztahuje i na lokality, kde již fakticky žádný chov neprobíhá – tedy na místa, která materiálně chráněný účel nenaplňují. V kombinaci s plošným dosahem 250 m tak úprava v některých regionech fakticky působí jako absolutní zákaz pyrotechniky a to i v případě profesionálního užití. Novela zákona totiž pamatuje na možnost upravit poměry v obci v rámci opatření obecné povahy, avšak pouze ve směru zpřísnění norem. U řady obcí tak reálně hrozí, že nebude možné nalézt místo, které by současně vyhovělo zákonným omezením a bylo pro obyvatele smysluplně dostupné; alternativou pak bude přesun ohňostroje natolik mimo obec, že se z něj stane akce „na papíře“ bez reálného publika.

Přitom pro mnoho obcí jde o tradici trvající desítky let. Paradoxně však hrozí, že se v důsledku novely ohňostroje přesunou do odlehlých oblastí, které jsou přirozeným domovem divoké zvěře, a tím mohou způsobit ještě větší stres a škody v přírodě.